Za vládcem moravských hor

Když si umane, nevidíte z celého Hrubého Jeseníku ani kraj cesty. Zahalí se cáry mlh a co naplat: máte prostě smůlu. Na jednu věc se dá navíc spolehnout. Úbočí šlehá ostrým nepříjemným větrem, rád každému připomene, že není široko daleko studenějšího místa. Když však má náladu, nabídne neskutečné věci. Výhledy až ke vzdáleným Krkonoším i Vysokým Tatrám. Král všech moravských hor se jmenuje Praděd. Horský duch je to hodný. Lakotu a závist trestá, hodným lidem však neublíží.

Se svým olysalým temenem se vtěsnává do podoby stařečka. Někdy však dobrotivého vládce hor viděli také jako kmeta s rozevlátým bílým vlasem a vousem. Moc měl nesmírnou. Vždyť právě zde si podávají ruku dva veletoky. Na jedné straně Odra, na druhé Dunaj. Míří k nim dvě dravé říčky, Opava a Desná. Boční hřebeny krále hor jako rozmáchlé paže odkazují na dvě různá moře.

Představy o majestátním vladaři hor však trochu kazí štíhlý televizní vysílač, říkáte si. Ale kdepak, romantika není všechno. Král je s telekomunikačním monstrem zadobře. Vysílač není možná tak ceněná stavba jako jeho bratranec na Ještědu, vysoká silueta však vynahradí králi mírnou ukřivděnost, kterou cítí při pohledu na vzdálenou Sněžku. Krakonoš se víc snažil, vyhnal nejvyšší horu výš.

Vysílač na Pradědu však křivdu napravil. Počítejte dobře. Vrchol nejvyšší moravské hory dosahuje nadmořské výšky 1491 (uvádí se i 1492) metrů. Vysílač samotný má úctyhodných 145 metrů. Sečteno a podtrženo, dostaneme o notnou porci výškových metrů více, než jakých má 1602 vysoko položená krkonošská Sněžka - a to i kdybychom přičetli nízké stavby na vrcholku. Ale to je přece stará známá věc, řeknou turistovi vlídní zasvěcenci na horské chatě Ovčárna. I tak si lichotivé počty rádi oživí. Tady se může před závěrečným výstupem každý posilnit.

Slovo výstup zní přitom zprvu trochu komicky: Jak nazvat tu ospalou procházku po široké asfaltce? Člověk má za sebou pár minut v kyvadlovém autobuse, který vyšplhal od rozcestí u stejnojmenného motorestu Hvězda. A před sebou asi hodinku pozvolného stoupání. Dojem nenáročného výletu umocňují skupinky cykloturistů. Šlapají jakoby nějak bez úsilí. Výstup od Ovčárny na vrchol tak vypadá téměř jako procházka mezi dvěma odpoledními drinky.

A navíc: co chvíli okolo prosviští nějaký obratný kluk na skatu, s batůžkem na zádech. Nesmíte tomu dojmu podlehnout. Vladař hor udělá vše pro to, abyste se probrali. Vrhne na vaše hlavy studený déšť. Profoukne vám teplé bundy. Bude dělat co může, aby dojem z ležérního korzování vymazal. Každý to zvládne a dočká se zasloužené odměny. Vladař Jeseníků se totiž chová zpravidla jako přísný, ale spravedlivý král. Když každého náležitě potrápí, nechá mlžný opar klesnout a turista se dočká neuvěřitelných kruhových výhledů. Až po zmiňovaná vzdálená pohoří nebo i Beskydy.

Polské roviny se táhnou do dálky jako nekonečné zelené moře. Teď je třeba se rozhodnout. Podívat se ještě o pár desítek metrů výše z vyhlídkové kryté terasy na vysílači, nebo rovnou zamířit za občerstvením? Ceny nijak přehnaně nereflektují nadmořskou výšku. Možná i proto, že vše se na místo pohodlně dopraví, nosiči tu rozhodně práci nenajdou. Objednáte si jídlo a pití. Rozprostřete na stole mapu. Pak se začnete zajímat o vladařovo okolí. Je tady opravdu co vidět.

Na vrcholku Pradědu odolává nepřízni počasí jen pár zakrslých keříků. Průměrná teplota v těchto místech činí pouhých 0,9 stupně Celsia. Zato jižně od vrcholku naleznete pravý botanický ráj. První lokalitou je vrchol Petrových kamenů, opředený čarodějnickými procesy. Území, kde podle pověstí obcovaly zkažené ženy s ďáblem, nabízí celou řadu chráněných rostlin.

Ještě bohatším místem je však dál na jih položená Velká kotlina. Vlivem neustále se měnících podmínek tu uvádějí přírodovědci celkem 350 druhů vyšších rostlin, jako jsou hořce, česnek sibiřský či zvonek vousatý. Květenu můžete obdivovat z naučné stezky. Pohyb mimo ni je přísně zakázán. Vedle vysoké pokuty hrozí neukázněncům i jiný trest. Jinak dobrotivý horský duch dokáže sobce řádně vytrestat. Buďte s ním raději zadobře. Zkuste být nenápadnou součástí okolí. Tak se o to ostatně snaží všechny chaty na blízkých hřebenech. Taková Švýcárna stojí na místě, kde stávala salaš. V roce 1887 tam postavili chatu, dnes nejstarší v celém Hrubém Jeseníku. Když se u ní zastavíte, máte pocit, že tam musela stát odjakživa.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat

Po silnici z Rýmařova do Jeseníku odbočíte u lázní Karlova Studánka na horské sedlo Hvězda. Zde je parkoviště a zastávka autobusové kyvadlové dopravy na chatu Ovčárna.

Co si dát

Nejlepším nápojem široko daleko je bezesporu léčivý pramen v lázních Karlova Studánka. Chutná znamenitě.

Kam se podívat

Návštěvu Pradědu lze dobře spojit také s výletem do údolí Bílé Opavy. Voda protéká divokým balvanovitým korytem, s četnými vodopády.

Televizní vysílač Praděd v Jeseníkách