Větrné elektrárny
V Jindřichovicích pod Smrkem totiž v květnu vyrostly nepřehlédnutelné dominanty - dvě větrné elektrárny Enercon, každá s výkonem 600 kW. Po letech stagnace větrné energetiky v České republice se tak obec stala prvním investorem, který svůj projekt velkých větrných elektráren dotáhl k realizaci.
Zatímco obyvatele obce a jejího starostu bude jistě především zajímat, jak elektrárny splňují předpoklady a kolik dodávají kilowatthodin do sítě a korun do obecní pokladny, mohou si návštěvníci Jindřichovic pod Smrkem ověřit své představy a případně i korigovat pověry a fámy, které o větrných elektrárnách kolují a někdy jsou dokonce jako pomluvy vědomě šířeny zastánci jiných energetických zdrojů.
Technické údaje
Technicky založené návštěvníky Jindřichovic pod Smrkem budou zajímat některé údaje o velikosti elektráren, protože pro tyto stavby v krajině zatím nemáme v oku vycvičen odhad. Výška stožárů elektráren je 60 metrů, délka každého ze tří "listů" rotoru je 20 metrů, takže průměr celého "větrníku" včetně jeho středu je 44 metry. Toho, kdo slyšel nebo četl fámy o hlučnosti větrných elektráren, jistě překvapí jejich tichý chod.
Návštěvníci si také budou moci udělat názor na jejich zasazení do krajiny a porovnat je při příjezdu do Jindřichovic například s tím, jak se na krajinu podepisuje povrchová těžba uhlí, protože ten umělý nezalesněný "kopec" patrný vedle kouřících komínů a chladících věží tepelné elektrárny ležící už na území Polska u obce Bogatynia je obří výsypkou povrchového hnědouhelného dolu.
Návrat k přírodě
Stavbě větrných elektráren předcházela před rokem stavba malého větrného mlýna, který na katastru Jindřichovic vlastními silami postavili členové společnosti Lunaria, kteří se snaží o život v souladu s přírodou a s využitím přírodních zdrojů. Tento větrný mlýnek, vybavený větrným kolem z chátrajícího mlýnku ze severní Moravy, slouží nejen ke šrotování a mletí obilí na mouku pro pečení vlastního chleba, ale i k nabíjení akumulátorů, které jsou zdrojem elektrické energie pro nedaleký statek a obydlí aktivních členů společnosti Lunaria.
Lunaria také provozuje v centru obce "Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí" s autentickými exponáty hospodářských strojů a domácího nářadí i vybavení.
Větrnou energii prověřila historie
O tom, že využívání větrné energie není ve zdejší krajině, otevřené větrům z polských a německých rovin ničím novým, svědčí i různě dochované objekty dvou opravdových větrných mlýnů, stojících ve vzdálenosti 10 a 15 km jihozápadně od Frýdlantu (nebo též 7 km severovýchodně a druhý 7 km severozápadně od Chrastavy).
První z nich stojí na katastru obce Dětřichov na kopci Vysoký nedaleko od bodu, kde v pravém úhlu mění směr linie státní hranice s Polskem od severu k západu. Ze mlýna postaveného v letech 1828 - 30 se po čase stala rozhledna a vedle něj stávala i výletní restaurace, po II. světové válce však zmizely domky osady Vysoký a ze mlýna - rozhledny se stala jen zřícenina.
Ze druhého větrného mlýna v této oblasti, ležícího severně od Václavic v poli nedaleko zlomu silnice do osady Uhelná, se v poslední době stal rekreační objekt. Původní mlýn byl postaven v letech 1842 - 43, před 30 lety byl vlastníkem chátrajícího objektu státní statek a stavba byla využívána už jen jako seník.
|
Může se hodit Jak se tam dostat? Obec je také poslední stanicí na železniční trati z Frýdlantu v Čechách. V obci vedou k elektrárnám ukazatele. Klíčová je odbočka ze silnice v centru obce (na výrazné křižovatce vlevo, na okraji obce opět vlevo a po zpevněné cestě je možné dojet až k elektrárnám. Větrný mlýnek stojí u Jindřichovic na pozemcích společnosti Lunaria, odbočka k malému parkovišti u polní cesty ke statku je na začátku obce vlevo. Muzeum je v centru obce. K objektům dvou starých větrných mlýnů je možné dojet odbočkou ze silnice z Frýdlantu do Liberce v Albrechticích u Frýdlantu. Mlýnu u bývalé obce Vysoký stojí na kopci, který je patrný z pravoúhlé zatáčky 2 km západně od Albrechtic. Samotné torzo mlýna je zakryto porostem, ale dobrým orientačním bodem je vedle stojící stožár mobilní telefonní sítě. K dalšímu mlýnu je možné pokračovat podhorskou silničkou přes Horní a Dolní Vítkov a z okraje Chrastavy pak prudce doprava do obce Václavice k odbočce na Uhelnou. Kdy přijet? Termíny prohlídek větrných elektráren s výkladem jsou uváděny na stránkách obce Jindřichovice pod Smrkem (www.jindrichovice.cz), konají se zpravidla v sobotu se srazem účastníků v 10 hodin u elektráren. Pod elektrárnami bude postaven i informační pavilon s monitory, které budou návštěvníky informovat o aktuálních parametrech provozu větrných elektráren. Torzo větrného mlýna na místě bývalé osady Vysoký je volně přístupné, mlýn u Uhelné je jako soukromý rekreační objekt nepřístupný, ale je dobře patrný z veřejné komunikace. Informace Turistická mapa Jizerské hory - Český ráj, 1:100 000 z edice Shocart active, č. mapy 203. |
 Torzo větrného mlýna na místě zaniklé osady Vysoká. |
 Větrný mlýn u Uhelné přestavěný v poslední době na rekreační objekt. |
 Funkční větrný minimlýnek společnosti Lunaria u Jindřichovic pod Smrkem. |
 Jedna ze dvou větrných elektráren u Jindřichovic pod Smrkem. Z obce k nim vede zpevněná cesta. |
