Za tradičními velikonočními zvyky

aktualizováno 
Pokud přemýšlíte, kam se vydat o Velikonocích, máme pro vás tip. Atmosféru a tradici pravých valašských Velikonoc zažijete ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm: uvidíte tady velikonoční trhy s různými typy kraslic a pečiva, klapotáře, zažijete vynášení Mařeny, šmigrust a budete si moci vyzkoušet i pletení tatarů.

VALAŠSKÉ MUZEUM V ROŽNOVĚ

Kraslice a tatary
Nejzajímavější z velikonočního programu bude neděle, která nabídne bohatý program a zároveň i velikonoční trh.

"Co by to bylo za velikonoční neděli bez kraslic a krasličářek? Budou tady rožnovské škrábané kraslice, hanácké kraslice a spousty dalších. Budou se plést tatary (pomlázky). Návštěvníci si to mohou sami vyzkoušet. Hospodyňky ve stáncích budou nabízet vlastní velikonoční pečivo – takzvané jidáše, pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby zkrouceného provazu, beránky, mazance, perníčky a vdolky. Ke koupi budou řehtačky a klapotky," říká etnografka rožnovského muzea Eva Porubová.

Nedělní program zahájí v 9 hodin hudecká terchovská muzika ze Slovenska a cimbálová muzika Světlina. Od 9.30 bude vyhrávat také cimbálová muzika Polajka. Hlavní program souborů Radhošť a Malý Radhošť bude v 10 a 13 hodin. "Jejich pásmo shrnuje zvyky Velikonoc i celého jarního období, jako je například vynášení Mařeny," doplňuje Eva Porubová. "Přijedou k nám také klapotáři z Loučky, kde se obchůzky klapotářů dodnes dělávají," dodává.

Klapotáři k Velikonocům na Valašsku neodmyslitelně patří. Od Zeleného čtvrtka se nesmělo zpívat, nezvonily kostelní zvony, a dokonce se sundaly zvonce kravám i ovcím. Ogaři z Valašska na to vyzráli tím, že si vyrobili ze dřeva řehtačky a trakaře s jednoduchým mechanismem, jejichž rachot byl slyšet široko daleko. Ty pak vozili po dědině.

MŮŽE SE HODIT

PÁTEK 9. DUBNA
19.00 Dřevěné městečko – muzejní kostelík
Velký pátek – pašije

SOBOTA 10. DUBNA
8.00 – 17.00 Dřevěné městečko
Bílá sobota – jarmark, prodej velikonočního zboží

NEDĚLE 11. DUBNA
8.00–17.00 Dřevěné městečko
Boží hod velikonoční – tradiční velikonoční zvyky
v podání folklorních souborů

PONDĚLÍ 12. DUBNA
8.00–17.00 Dřevěné městečko
Červené pondělí – ukázka lidových zvyků s prodejem

VSTUPNÉ do Dřevěného městečka:
■ základní 50 Kč
■ snížené 40 Kč (studenti, důchodci, vojáci, ZTP)
■ dětské 25 Kč (děti od 6 do 15 let)
■ rodinné 100 Kč (rodiče a dvě děti do 15 let)
■ zdarma děti do šesti let, důchodci nad 70 let, držitelé průkazů ZTP/P s doprovodem

Mrskačka neboli šmigrust
Nesmí chybět to hlavní – omlazování děvčat čerstvými vrbovými proutky spletenými do tatarů.

Pondělním velikonočním obchůzkám se někdy říkávalo buďačka. Na mrskačku nebo na šmigrust, jak se na Valašsku říká, se chodilo na Velikonoční pondělí velice brzy. Mnohdy už krátce po půlnoci. Proto se na Rožnovsku pro tento zvyk vžil název "buďačka".

Velikonoce však měly také svůj duchovní rozměr, vždyť jsou největším křesťanským svátkem. To kromě pátečního vystoupení souboru Calata připomene i nedělní pásmo cimbálové muziky Javořina, v němž v 10.30 a 13.30 hodin zazní nábožensky laděné velikonoční legendy v poutavých úpravách.

Program začne už v pátek
Program Velikonoce na Valašsku nebude jen valašský, jak ukáže hned první z akcí, koncert ostravské skupiny Calata. V pátek od 19 hodin večer v muzejním kostelíku svaté Anny zazní v podání tohoto souboru historické hudby renesanční velkopáteční legendy a jarní písně.

"Členové tohoto výjimečného souboru vystupují v dobových kostýmech odkazujících na 16. a 17. století a hrají na dobové nástroje," upozorňuje etnografka rožnovského muzea Eva Porubová.

Další tipy na velikonoční výlety

STAROČESKÉ VELIKONOCE V KOUŘIMI

Tradiční i méně známé velikonoční zvyky budou k vidění ve skanzenu lidových staveb v Kouřimi na Kolínsku. V sobotu 10. dubna budou moci návštěvníci vidět Chození s jidášem. Vůbec poprvé se lidem představí dvě stě let starý zvyk velikonočních obchůzek (v 11 a ve 14), na které chodili chlapci s řehtačkami, pomlázkami a také s postavami Jidáše, andělů nebo Židů. Kromě toho je pro děti připravena pohádka "O drakovi, který neuměl říkat r".

V neděli 11. dubna začne celodenní program nazvaný Před pomlázkou. Kouřimští kluci budou odříkávat koledy a vyšlehají všechny návštěvnice skanzenu. O zábavu se postará muzika Tomášovka z Kutné Hory a Malé divadélko Praha s představeními O Sněhurce (v 11 a ve 14.30) a Krabičková pohádka (ve 13).

Skanzen je po oba dny otevřen od 10 do 16 hodin.

VELIKONOCE V ZOO PLZEŇ

Pravé Velikonoce na historickém hospodářském statku pořádá během prodlouženého víkendu Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Velikonoce v zoo se odehrají na statku Lüftnerka. "Bude tu k vidění například pletení pomlázky, výroba kraslic, ukázky různých zvyků a obyčejů. Připravili jsme také nové výběhy pro domácí zvířata, která předvedou svá mláďata. Návštěvníci dokonce uvidí pouze několik dní starého beránka a kůzlata," popisuje mluvčí zahrady Martin Vobruba.

Další z atrakcí bude komentované krmení tučňáků. Vždy v 15 hodin se budou moci zájemci přijít podívat na krmení tučňáků a zároveň se dozvědí mnoho zajímavostí o tomto zvířeti. Zahrada bude otevřena už od 8 hodin ráno, vstupenky je možné zakoupit do 18 hodin, areál bude otevřen do 19 hodin.

VELIKONOČNÍ KONCERTY VE SMIŘICÍCH

O velikonočním víkendu vyvrcholí ve Smiřicích na královéhradecku první ročník nového festivalu, jehož patronem je hradecký rodák, houslový virtuos Jaroslav Svěcený.

Smiřické svátky hudby 2004 zažijí v pátek v 19 hodin v barokní kapli Zjevení Páně komorní koncert Jaroslava Svěceného a klavíristky Marie Synkové nazvaný Slavné housle hradeckého kraje. V sobotu ve stejnou dobu pozve houslista do kaple varhaníka Josefa Popelku.

Nedělní koncert patří také Svěceného houslím a kytaře Miloslava Klause. Ani o Velikonočním pondělí nebude Svěcený na jevišti chybět, tentokrát pozve zpěvačku Martu Kubišovou a jazzového klavíristu Kryštofa Marka. Závěrečný koncert přehlídky začíná v 11.30 hod.

 

Velikonoční koncerty ve Smiřicích: Jaroslav Svěcený

V rožnovském skanzenu uvidíte tradiční zvyky a činnosti, které se k největšímu křesťanskému svátku na Valašsku vztahovaly. V podání folklorních souborů uslyšíte veselé lidové písničky i náboženské legendy. Kraslice a další výrobky lidových řemeslníků nakoupíte na velikonočním trhu.

V neděli si můžete sami vyzkoušet pletení pomlázek neboli po valašsku tatarů

Staročeské Velikonoce v Kouřimi

Autoři: ,


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...



Najdete na iDNES.cz