Údolí se sklání od severozápadu k jihovýchodu a výškový rozdíl mezi horní a dolní částí Telecího dosahuje asi stovky metrů. Severně se zvedá 739 metrů vysoký Lucký vrch, který nabízí krásné výhledy. Západní svahy údolí nad Telecím spadají od Matoušova kopce (721 metrů).
Procházku začneme v horní části obce. Za dvěma moderními vilkami, kousek od silnice nás upoutá vysoká a nápadně široká koruna lípy v těsném sousedství roubené chalupy. Je to Lukasova lípa, druhý největší strom ve východních Čechách.
Posuďte sami. Je 26,5 metru vysoká, z toho sama koruna má výšku 23 metrů. Obvod vykotlaného kmene ve výši 130 centimetrů nad zemí činí plných 11,61 metru! Stáří této lípy velkolisté je odhadováno na 600-700 let.
K lípě se vztahuje pověst o českém bratru Jirouškovi, který v dutině lípy při světle svíčky v době temna přepisoval knihy Nového zákona a žalmů a při tom si zpíval. Odtud i název zpívající lípa.
Sestupme Telecím níže a jistě nepřehlédneme ve stráni kostelík se zvonicí, obklopený skupinou vzrostlých stromů. Vznikl jako gotická stavba asi ve druhé polovině 14. století a dnešní podobu získal za pseudogotické přestavby v roce 1881. Mnohem pozoruhodnější je však zvonice. Její spodní hranolová zděná část je průchozí a umožňuje přístup ke zdí ohrazenému hřbitovu a kostelu.
Nad klenutým průchodem je ve stěně střílna orientovaná k cestě. To dokládá, že stavba měla kdysi i obranný účel - je typickou obrannou zvonicí, pocházející ze 16. století. Dřevěné zvonové patro je posazeno na trámech, které přečnívají přes zděnou spodní část.
Střecha je valbová, krytá šindelem. Ještě jednu zvláštnost má dřevěná část zvonice. Zevně jsou na ní ze všech stran nad sebou dvě úzké stříšky, mající za úkol odvádět stékající vodu ze střechy mimo dřevěné bednění.
V Telecím je ještě jeden kostel, a to evangelický. Najdeme jej níže v místě, kde se údolí rozšiřuje a silnice se v kratším úseku rozdvojuje. Kostel je původně toleranční z 80. let 18. století. V roce 1890 byla zvýšena loď a přistavěna věž.
Nyní se vrátíme na hlavní silnici, jdeme stále pohodlně dolů a začneme si všímat lidových staveb. Je jich tu několik s hospodářskými budovami kolem malého čtyřúhelného dvora.
V blízkosti silnice to jsou domy čp. 48, 58, 59 a 125. Nejkrásnější je asi až v dolní části Telecího mohutná roubená patrová chalupa s popisným číslem 16. Stojí tu již od roku 1787.
Krátkou štítovou stranou je otočena k silnici. Čela trámů a poloha oken nám prozrazují něco o vnitřním uspořádání. Za dvěma pravými okny je veliká světnice (40 metrů) s povalovým stropem ve výši téměř 3,5 metru nad podlahou. Levá okna nad sebou naznačují přítomnost dalších dvou místností. Čtvercový dvůr uzavírá dlouhá strana chalupy, zastřešená kolna s širokým vjezdem, dřívější ovčín a koňské stáje.
Možná, že po prohlídce Telecího si ještě vyšlápnete na Lucký vrch a vychutnáte krásu okolní krajiny.
- úterý 26. ledna 1999
