Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za prací šel s batohem a kytarou

  8:05aktualizováno  8:05
Malenovice - Téměř skryt zrakům těch, kteří jen spěchají k nedalekému Zlínu, na malebném návrší nad městečkem Malenovice, stojí hrad. Jeho kastelánem je už osm let Luděk Bubeník. I když pochází z Hradce Králové a vyučil se v Novém Městě nad Metují, natrvalo se usadil až ve zdejším kraji. Přišel sem po vojně s batohem na zádech, kytarou a rozhodnutím najít si ve Zlíně práci a bydlení. Nakonec našel nejen práci, ale také se tady oženil. V té době jeho paní pracovala jako průvodkyně v nedalekém vizovickém zámku a on nastoupil jako aranžér na zámku ve Zlíně.

Tento objekt, stejně jako malenovický hrad, spravuje zlínské Muzeum jihovýchodní Moravy. Před osmi lety byl v konkursu na správce Malenovic vybrán právě Luděk Bubeník a usadil se i s rodinou na hradě. "Když jsem sem přijel, tak mi hrad připadal jako obrovská zaoceánská loď. Měl jsem obavy, že si tady manželka nezvykne. Dnes jsme tu maximálně spokojení, protože hrad nám poskytuje soukromí a zároveň máme blízko všechny vymoženosti civilizace," vzpomíná.

Malenovický hrad

Zbudován byl za vlády moravského markraběte Jošta v posledních desetiletích 14. století. Posledním majitelem hradu byl Jaroslav Šternberk z rodu Šternberků, který v únoru 1943 zemřel. Po válce se komplikovalo dědické řízení a v roce 1946 byl majetek zkonfiskován a využíván podle momentálních potřeb. Od roku 1951 je na hradě pracoviště zlínského muzea.
Poloha na pozadí romantické scenérie stromů a skal propůjčuje hradu zvláštní kouzlo a působivá je tato památka rovněž svou podobou. Zdejší hrad si dlouho udržel své obytné i správní funkce a postupně byl přebudováván či alespoň udržován v obyvatelném stavu. Dlouhá kontinuita vývoje mu vtiskla svébytný vzhled a každá doba tu zanechala svou stopu. Postupně přibývající a srůstající architektonické vrstvy dávají stavbě hodnotu cenné památky. Malenovický hrad tak může sloužit jako svérázná učebnice historických slohů od gotiky, přes renesanci a baroko až po rokoko.
Otevírací doba
duben a říjen: 10 až 16 hodin (soboty, neděle a svátky; úterý až pátek pouze pro předem objednané skupiny)
květen až září: 10 až 17 hodin (denně kromě pondělí).
Poslední prohlídka 1 hodinu před koncem provozní doby.
Vstupné
plné 25 Kč, snížené 15 Kč, děti 10 Kč, skupinové pro MŠ 5 Kč

Malenovický správce je původní profesí nástrojař. "V životě by mě nenapadlo, že budu jednou dělat kastelána," přiznává. Být v dnešní době kastelánem na hradě zahrnuje řadu činností, které se opakují v pravidelném rytmu. Správce v Malenovicích má na starosti vlastně všechny práce související s provozem objektu. Ze všeho nejdřív je potřeba každé ráno v každou roční dobu hrad otevřít. Sídlí zde totiž celá řada pracovišť zlínského muzea, archeologové, konzervátoři a také Ústav památkové archeologické péče.

Jednou z povinností kastelána je provádění návštěvníků, v hlavní sezoně mu vypomáhají ještě externí průvodci. Kromě toho se ve zbývajícím čase věnuje administrativním záležitostem a opravám a úpravám hradu. Řeže dřevo, čistí svah od křovin a seká trávu. S běžnou údržbou památky a jejího okolí mu vypomáhá ještě voják na civilní službě, a tak s opravenou venkovní fasádou hradu koresponduje i jeho upravené okolí. Opravou procházejí i vnitřní fasády. Při jejich rekonstrukci na vnitřním nádvoří byla před dvěma lety objevena zazděná gotická okna a freska svatého Kryštofa, která by v tom místě mohla dokládat existenci kaple. O tomto stavebním prvku neměl do té doby nikdo ani tušení.

I když je malenovický hrad poněkud stranou hlavních turistických tras a návštěvnost zde dosahuje počtu asi pěti tisíc lidí za rok, zdejší kastelán tvrdí, že začíná pomalu stoupat. "Jezdí sem už i hodně přespolních návštěvníků," říká. Na hosty na hradě kromě původních dochovaných interiérů čeká archeologická expozice věnovaná pravěku, výstava přibližující historii hradů na jihovýchodní Moravě, soubor dokumentů o posledních malenovických majitelích z rodu Šternberků a výstava starých řemesel. V budoucnu by tady v prostorách nad hradním vězením měla vzniknout dobová strážnice. "V té místnosti dříve stával model hradu, ale ohrožovala jej nadměrná vlhkost. Navíc strážnice tam kdysi historicky skutečně bývala," popisuje své záměry kastelán. Plánů, jak hrad dále zatraktivnit pro návštěvníky, má ještě spoustu. Jeho dalším snem je vybudovat ve sklepních prostorách hradu střelnici s kušemi a jeden ze sálů, v němž je umístěn depozitář, uvolnit pro pořádání přednášek.

K přiblížení památky návštěvníkům a k její popularizaci by měla přispět i řada kulturních akcí, které tu zdejší kastelán pořádá. Velkým lákadlem všech hradních podniků jsou představení skupiny historického šermu Revertar, která tady vystupuje už pět let a postupně se podle kastelána vypracovala k profesionálním výkonům. Tradiční akcí na malenovickém hradě je Dětský den, který se letos uskuteční 9. června. S velkým úspěchem se setkávají noční prohlídky, na něž se hosté mohou letos těšit 30. června, 28. července a 18. srpna. Do akce se osobně zapojuje i kastelán, který chodí po střeše s lucernou a dělá Bílou paní. První zářijová sobota je pak věnována Hliněnému odpoledni, při němž si zájemci mohou vyzkoušet práci na hrnčířském kruhu, zakoupit vystavenou keramiku nebo se pokochat hudebními a šermířskými vystoupeními. Asi nejúspěšnější akcí na zdejším hradě je Vánoční jarmark, který se letos uskuteční 8. prosince. V teple hradních interiérů mají návštěvníci možnost nakoupit rukodělné výrobky, napít se medoviny nebo obdivovat vystavený betlém. Velký úspěch má i zdejší vánoční pošta, kde děti mohou nejen odevzdat svá přání, ale také vyhrát drobné ceny.

K zájmům kastelána Luďka Bubeníka patří historie, především středověk a dějiny druhé světové války. Své historické vědomosti si chce nyní ještě rozšířit ve dvouletém kursu, který v Praze pro správce památek organizuje Státní památkový ústav. Kastelán se do hlavního města hodně těší, ale jinak opouští Malenovice a "svůj" hrad jenom nerad. Jezdí pouze jednou za rok na týden do Krkonoš. "Když jsem pryč, mám vždycky strach, aby se na hradě něco nestalo, a tak mě ani nelákají nějaké daleké cesty," tvrdí.

Kastelán malenovického hradu Luděk Bubeník se synem Matoušem

Autoři:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Výlet skutečnou divočinou na Moravě. Na lodi skrz Litovelské Pomoraví

Rezervace Ramena řeky Moravy představuje nefalšovanou divočinu.

Za současného sucha mají tuzemští vodáci čím dál těžší najít sjízdnou řeku. Při pátrání, kam vyrazit na dvoudenní...

S balonem do oblak. Výcvik pilota je tvrdý, byli jsme při něm

Pavel Štol, pilot začátečník

Výcvik pilota balonu musí být velmi precizní, vždyť jediná chyba ho může stát život. V pátém díle seriálu S balonem do...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...



Najdete na iDNES.cz