Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za pozůstatky po těžbě stříbra v Jiřetíně

  11:57aktualizováno  11:57
Jiřetín pod Jedlovou leží na severním svahu Jedlové a je známý svojí rozhlednou, lyžařským střediskem a nyní také naučnou stezkou o dolování stříbra. To započalo okolo hradu Tolštejna již ve čtrnáctém století. Turistická naučná stezka má jméno Milířka podle stejnojmenného potoka, který protéká oblastí štol. Její začátek je na počátku údolí Milířky, asi dva kilometry východně od středu Jiřetína. Má délku čtyři a půl kilometru a převýšení 250 metrů. Na sedmi zastaveních jsou tabule, jež informují o historii jednotlivých štol.

ZASTAVENÍ 1

Štola U Knížecí studánky sloužila asi k odvodňování jiných štol a je dlouhá 208 metrů. Při jejím odkrytí roku 1999 objevitelé nalezli kostru člověka. Pravděpodobně šlo o Johanna Breita z Dolního Podluží, který roku 1900 beze stopy zmizel.

ZASTAVENÍ 2

Mírným stoupáním dojdete ke štole Milířka, která leží asi 120 metrů nalevo od cesty poblíž potoka. Na její délce 192 metrů se asi nedobývalo. Buď sloužila jako odvodňovací, nebo tu žádné stříbro nebylo. Dnes v ní zimují netopýři. Cesta dále stoupá po značce, která má tvar bílého čtverce dělený zeleným úhlopříčným pruhem.

ZASTAVENÍ 3

Na spojnici značky naučné stezky a modré přicházející zleva býval asi největší důl na stříbro v údolí Milířky - dobývací důl Berghaus. Svědčí o tom velká halda hlušiny, kterou si potok za staletí prorazil cestu. Začátek těžby na tomto místě spadá asi do roku 1509, kdy se ve velkém dolovalo i v okolí Křížové hory nad Jiřetínem. To byl zřejmě i podnět k založení Jiřetína pod Jedlovou.

ZASTAVENÍ 4

Stojíte u lomu Bergwerkloch. Na svém putování jste se přiblížili k vrcholu stezky. Napravo je velká rýha v délce asi 240 metrů, kde se těžil křemen, který byl důležitou surovinou pro nedalekou sklárnu. V haldách byly nalezeny kusy hornického nářadí. Po několika stech metrech dojdete na křižovatku červeně a modře značené cesty pod Ptačincem, nedaleko hranice s Německem. Zde ve výšce 650 metrů nad mořem se s modrou rozloučíte. Bílo zelená značka se naopak spojí s červenou a po asfaltové silničce zamíří směrem k Jedlové. Cestou lesem se vám nakrátko ukáže vrchol Jedlové. Asi po kilometru značky odbočí doprava na lesní cestu a začne sestup.

ZASTAVENÍ 5

Jste na Čertově pláni, kde je nezvykle dlouhý pískovcový lom. Měří sto padesát metrů a leží vpravo do cesty. Lom je údajně od konce devatenáctého století opuštěný. Zmínka o něm je v zakládací listině osady Lesné, která leží dole v údolí, kde byl Lesní mlýn.

ZASTAVENÍ 6

Jste v nadmořské výšce 350 metrů, končí tu Čertova pláň, červená odbočuje vlevo do Lesné a naše zelenobílá se pomalu vrací do výchozího bodu naučné stezky. Na tomto místě prochází takzvaný Lužický přesmyk. Setkává se tu jižní cíp lužické žuly s pískovcovou druhohorní tabulí. Během mnoha let byla žula vyzdvižena z hlubin nad pískovec. Přesmyk vede od Brtníků na Šluknovsku až ke Světlé v Podještědí.

ZASTAVENÍ 7

Poslední stanoviště se nachází na Kozím hřbetě, kde je asi deset metrů hluboká šachta, která zřejmě vedla k dobývacím prohlubním v okolí šachty. Jste asi pětapadesát metrů výše, než je Knížecí studánka. Zbývá jen sestoupit a jste na začátku stezky. Nástup na stezku je v Jiřetíně pod Jedlovou. Přes křižovatku Mýto se kolem benzinové pumpy a "šnekárny" dostanete do údolí Milířky. Možné je také vyjít z Lesné, kde se poblíž chaty Loko-depo napojíte na červenou, jež se ve svahu pod Čertovou plání spojí s naučnou stezkou. V informačním středisku u kostela v Jiřetíně je možno zakoupit skládačku s popisem a mapkou celé stezky.

Autoři:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

S balonem do oblak. Let můžou zmařit i neznatelné rozmary počasí

Horkovzdušný balon v záři zapadajícího funkce

V šestém díle seriálu S balonem do oblak se podíváme na nástrahy počasí. Většina z nás si myslí, že se každý hezký a...

Správný pivovar hledali i na Slovensku. Postřižiny zachránila až Vysočina

Magda Vášáryová, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík a Jiří Schmitzer ve filmu...

Poetika filmových Postřižin dokáže okouzlit téměř všechny generace českých diváků. Najít vhodné lokace pro natáčení...

Najdete na iDNES.cz