Ideální čas na návštěvu vodopádů je právě nyní, na začátku jara, po dlouhé zimě plné sněhu.
Vznik umělých vodopádů
Nejstarší umělé vodopády najdeme u středověkých rybníků, kde bývají součástí bezpečnostních propustí vedle hrází.
Další umělé vodopády byly vytvořeny činností a rozrůstáním kamenolomů.
Třetím typem umělých vodopádů jsou ty, které vznikly z estetických důvodů, aby zkrášlily krajinu v duchu romantických představ 19. století. Můžeme je obdivovat hlavně na bývalých soukromých pozemcích zámeckých parků, ale i ve volné přírodě.
Liberecký kraj: Ještědský vodopád
Vodopád jižně pod Ještědem se podaří spatřit málokdy. Po většinu roku totiž bývá prakticky bezvodý a mívá podobu mokré skalní stěny, ze které pouze odkapává voda. Spatřit ho však můžete právě nyní, na začátku jara.
Ještědský vodopád o výšce 8 m vznikl kdysi v důsledku lámání kamene. Živí ho jediný pramen, který vyvěrá z prudkého svahu pouhých pár desítek metrů nad stěnou starého vápencového lomu. Na jeho hraně voda nejprve stéká úzkým ramenem po skále, následný převis pak překonává volným pádem. Dopadající voda se tříští o kameny, aby po chvíli zmizela v podzemí, prostoupeném krasovými dutinami.
Ústecký kraj: Jiřetínský vodopád
Jako bílá, dlouhá a úzká a stuha vypadá vodopád v pravém údolním svahu na horním konci obce Český Jiřetín v severovýchodní části Krušných hor. Je součástí Flájského plavebního kanálu, který sloužil ve středověku k plavení dřeva a který se vine po svahu nad údolím ve výšce až 60 m. V minulosti spojovalo kanál i Flájský potok na dně údolí několik propustí, které se v prudkém svahu projevovaly jako vodopády.
Jiřetínský vodopád je jediný, který se zachoval do současnosti. Tvoří ho jedno úzké souvislé vodní rameno stékající po spádnici uměle vykopanou odtokovou rýhou. Podle některých informačních zdrojů býval v minulosti pouštěn v neděli jako turistická atrakce. Dnes je ukrytý v lese a lze ho spatřit pouze v době před vyrašením listí.
Jihočeský kraj: Jordán v Táboře
Patrně nejefektnějším umělým vodopádem u nás je mohutný Jordán v Táboře. Do povědomí turistické veřejnosti doposud nepronikl a ve městě nebudí žádnou zvláštní pozornost. Je součástí rybníka Jordánu, který byl vybudován roku 1492 jako zásobárna pitné vody.
Vodopád samotný však pochází z roku 1693, kdy se ve skále na pravém břehu pod hrází razila průzkumná štola na stříbrnou rudu. Těžební technika tehdy zároveň posloužila i pro vyhloubení nového rybničního přepadu, který měl bránit záplavám. Jeho součástí se stal i vodopád, jehož výška se udává nejčastěji 18 m. Pravděpodobnějších je však 12 m, uvedených na informační tabulce přímo na místě. Jordánský vodopád má výrazný vějířovitý tvar, u paty dosahuje šířky 6 až 8 m.
Kraj Vysočina: Zlatomlýnský vodopád
Nejmohutnější vodopád na Vysočině (výška 4 m) objevíte u obce Opatov jižně od Jihlavy na říčce Brtničce. Najdete ho v pravostranné výpusti rybníku Zlatomlýn, přes jehož hráz prochází žlutá turistická značka.
Zlatomlýnský vodopád má širokoproudý charakter a byl vytesán poctivým pravidelným způsobem do tvrdé rulové skály. Na jeho přepadovou hranu přivádí vodu z boční, levé strany umělé koryto, rovněž vysekané do skály. Strmý úklon horniny způsobuje tříštění vodního proudu, takže vzniká hezký vodopádový efekt.
Plzeňský kraj: Hvížďalské vodopády
Vodopádovou soustavu vysokou 5 m objevíte u rybníka Hvížďalka u Spáleného Poříčí. V 9 m vysoké hrázi jsou dva vypouštěcí čepy, nejvíc vody však přepadává přes kamenný přeliv ústící do uměle vysekané skalní soutěsky, hluboké až 6 m.
Masa vody z kamenného přepadu se po dopadu na skalní podklad dělí na dvě ramena, obloukovitě obtékající mohutný skalní blok. Obě ramena mají zpočátku charakter peřejí a kaskád, závěrečné výškové metry však padají kolmo dolů.
Oba vodopády, navzájem vychýlené o 90 stupňů, ústí do oválné vanovité tůně, odkud pak voda pokračuje do krátké soutěsky. Divokost a mohutnost těchto vodopádů vynikne za vyššího stavu vody, návštěva této neobvyklé lokality však nezklame v žádném ročním období.
Středočeský kraj: Nesvačilský vodopád
S dnes již neexistujícím rybníkem souvisí také pozoruhodný vodopád v horní části obce Nesvačily na jižním okraji Českého krasu. Kombinují se u něj prvky umělého a přírodního vodopádu.
Umělou část představuje 4 m vysoký skalní stupeň, který byl v minulosti součástí rybniční výpusti. Místo rybníka tu ale dnes stojí novodobá zástavba a z potoka se stala napůl stoka. Přírodní část reprezentuje pěnovcový (travertinový) útvar ve tvaru baldachýnu, který se sráží z padající vody. Příčinou srážení pěnovce jsou vody z vápencové oblasti nad obcí s vysokým obsahem rozpuštěného uhličitanu vápenatého.
Bohužel vodopád na pohled nevypadá moc přitažlivě – pěnovec trochu připomíná roztékající se bláto se zelenými řasami.
Královehradecký kraj: Mastecký vodopád
Nepříliš utěšené industriální okolí obklopuje i náš nejmladší umělý vodopád v podhůří Orlických hor, který vznikl někdy kolem roku 1981 kvůli provozu lomu. Nachází se poblíž obce Bílý Újezd u Dobrušky a podle nejbližší osady Masty se mu říká Mastecký vodopád.
Jeho vody původně přitékaly zleva do údolí Zlatého potoka, avšak rozsáhlá těžba stavebního kamene údolí na velkém prostoru zcela přetvořila. Původní tok i přítoky změnily směr, zalesněné svahy zanikly a ustoupily lomovým stěnám. Ukousnutím svahu v místě levostranného bočního přítoku vznikl i dnešní 9 m vysoký vodopád. Přestože vodopád dosahuje úctyhodné výšky a mnohdy i slušného průtoku, patří k nejméně známým u nás.
Jihomoravský kraj: Maršovské vodopády
Dva nádherné vodopády o výšce 6 m (horní) a 4 m (dolní) objevíte v rokli kousek od červené turistické značky mezi obcí Maršov a oblíbeným výletním místem Šmelcovna v údolí Bílého potoka (Bítýšky). Jejich původ je sporný, lze však předpokládat, že se na jejich současné podobě výrazně podepsal člověk. V rokli se totiž v minulosti dobývaly polymetalické rudy s obsahem stříbra, což je v terénu dodnes patrné.
Přímo naproti hornímu vodopádu jsou ve skalní stěně zřetelné stopy po kutacích pracích. Pod dolním vodopádem mizí vody potoka pod zemský povrch – předpokládá se, že do krasových dutin podložních vápenců.
Maršovský vodopád horní
Moravskoslezský kraj: Vodopád v Karlově Studánce
Tento vodopád o výši asi 20 m patří u nás k nejznámějším. Za vysokého stavu vody tvoří jednu velkou vějířovitou kaskádu u horního parkoviště, která byla, neznámo přesně kdy, záměrně vytvořena pro potěchu oka lázeňským hostům.
Umělý náhon z Bílé Opavy přivádí vodu do zalesněného svahu, kterým pak volně několika proudy vějířovitě stéká mezi vzrostlými stromy a po kamenné suti do vlastního toku Bílé Opavy. Ze všech umělých vodopádů, které u nás máme, je to jeden z nejméně "zdařilých", protože mu zcela chybí pevné skalní podloží.
Další umělé vodopády v Českuv Divoké soutěsce (České Švýcarsko) – turistická atrakce
|
Autor článku Martin Janoška napsal knihu Nejkrásnější vodopády České republiky. Je to výjimečná publikace, která zprostředkovává celkový pohled na nečekaně bohatý a pro většinu netušený a dosud neobjevený svět vodopádů na našem území.
