Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za legendární medvědobijkou a Vinnetouem kousek od českých hranic

  6:00aktualizováno  6:00
Pokud chcete vidět legendární vinčestrovku a dvouhlavňovou medvědobijku na vlastní oči, vydejte se s námi do německého Radebeulu. Právě tady, ve vile spisovatele Karla Maye na předměstí Drážďan, se zrodila nerozlučná dvojice Vinnetou a Old Shatterhand, která provázela dětství mnoha generací.

Muzeum Karla Maye v německém Radebeulu - Proslulé pušky Vinnetoua a Old Shatterhanda | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

Na návštěvu Radebeulu si stačí vyhradit jeden den. Navštívíme Mayovu vilu Shatterhand zařízenou jako muzeum slavného spisovatele. Uvidíte přijímací pokoj, studovnu a knihovnu, ale i rozsáhlou sbírku z jeho cest po Severní Americe a Orientu včetně předmětů vztahujících se k jeho filmovým hrdinům.

Srub Bärenfett (Medvědí sádlo) v zahradě za vilou pak skrývá unikátní expozici o životě severoamerických indiánů.

Svět podle Karla Maye

Old Shatterhand, Firehand, Surehand, Nšo-či, Ribana, Kara ben Nemsí, Hadži Halef Omar..., jen naprostému neználkovi by se nevybavilo další jméno: Karel May. Saský spisovatel a snílek, který zalidnil Divoký západ i Blízký východ tolika postavami, až z toho jde hlava kolem.

Mayovy knihy platily dlouho za brakovou a zcela pokleslou literaturu, zvláště v dobách, kdy býval hrdinou kombajnér, soustružník, pionýr-mladý strážce hranic a kdy heslo "Horník a kdo je víc" určovalo, kam upírat zraky. Pláně Divokého západu to rozhodně nebyly. Pak se ale objevily filmové mayovky a bylo vymalováno. Proti zlu se dalo bojovat i s tomahavkem, a co je krásnějšího než vítězství lásky a dobra nad nenávistí a špatností. Na mayovky chodila do kina snad celá republika.

Německo, Radebeul

Mayova vila Shatterhand v Radebeulu

Není to jako ve filmu

Radebeul je poklidné, rozcourané městečko, kam míří především milovníci mayovek a Divokého západu. Od roku 1928, kdy se zdejší muzeum otevřelo, jich sem zavítalo na sedm milionů.

Nejlepší výhled na Radebeul je z Bismarckovy kamenné věže na kopci, odkud uvidíte Drážďany jako na dlani. Nahoru jsem vylezl s vyplazeným jazykem, nejdelší schodiště v Sasku s téměř tisícem schodů, dá zabrat. Kolem keře modrého i bílého vína, bukolická krajina. Cestou minete bývalý kurfiřtský vinný statek Hoflösnitz s muzeem lahodného moku. Já jsem se tam bohužel posilnit na další výstup nemohl, protože se tam právě konala veselka a pro veřejnost bylo zavřeno.

O to víc jsem si pak užil kousek od rozhledny restauraci Spitzhaus, odkud je nádherný výhled na vinice, jejichž úrodu lze ochutnat v lokále i na terase. Doporučuji druhou variantu.

Když si May v roce 1895 Radebeul pro svůj domov vybral, byla to jen větší vesnice. Nyní jsou jeho vila a muzeum trochu utopené uprostřed zástavby, ale i tak je najdete snadno ve čtvrti Radebaul-Ost, hned za velkým červeným luteránským kostelem. Jednak jsou tu ukazatele, jednak vás místní nasměrují. Filmovou expozici s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem v čele ale nečekejte; třebaže právě oni uvedli Vinnetoua a Shatterhanda do povědomí milionů lidí, jsou zde zmíněni jen okrajově.

Německo, Radebeul

Vinice nad Radebeulem

Medvědí sádlo

Německo, Radebeul, Muzeum Karla MayeVe srubu Bärenfett si můžete prohlédnout rozsáhlou etnografickou výstavu o indiánech Severní Ameriky, trochu podobnou té v pražském Náprstkově muzeu. Kostýmy, předměty denní potřeby a samozřejmě zbraně. A také koutek věnovaný největšímu boji indiánů s bělochy, pověstné bitvě u Little Bighornu v roce 1876, kde padl generál Custer.

Německo, Radebeul, Muzeum Karla MayeKdyž budete mít štěstí, narazíte na průvodce v koženém westernovém klobouku, který vám vysvětlí o původních obyvatelích Ameriky naprosto všechno. Samozřejmě německy. Pokud se rozhodnete fotit, tak zapomeňte na blesk, průvodci jsou rychlí jako chřestýši, okamžitě po vás vyjedou.

Kdo chce utratit nějaké euro navíc, může se nechat vyfotit před srubem u totemu nebo u teepee.

Socha vlka a indiána se psem v parčíku mezi vilami pak působí, jako by ji právě dovezli z některé asijské tržnice, celkový impozantní dojem to ale rozhodně nepokazí.

Německo, Radebeul, Muzeum Karla Maye

Snílek, zlodějíček a hrdina sám sobě

May neměl lehký život, jeho romány byly sice plné fantazie, rovnosti, volnosti, bratrství, ale jeho vlastní život byl o něčem jiném. V nelehkém mládí si po drobné krádeži, za kterou byl vyšetřován, usmyslel, že se stane opravdu zločincem. Občas něco ukradl, občas zpronevěřil, dokonce se vydával za policistu a zabavoval různé předměty. Skončil na čtyři roky ve vězení, kde prý slýchával v hlavě hlasy, které ho nabádaly k dalším lotrovinám.

Poté se May dostal k psaní a začal se živit jako autor nejprve krušnohorských črt, potom dobrodružných povídek. První byla o Old Firehandovi. S nakladatelem, u něhož vydával, se zprvu rozešel, aby se k němu po pár letech, kdy už byl ženatý, vrátil.

Když se podíváte ve vile na portrét jeho Emmy, je jasné, že se k němu moc nehodila. May psal, co mu síly stačily, vymýšlel stále nové příběhy - od Petrolejového prince přes Divokým Kurdistánem po Satana a Jidáše. Emma zatím hýřila na různých večírcích a dávala najevo, že May pro ni není dost dobrý.

Německo, Radebeul, Muzeum Karla MayeMayova posedlost hrdiny ho dovedla téměř k šílenství, jeho nakladatel po něm chtěl stále nové příběhy a May se začal stylizovat do svých postav. Čtenáři mu vše baštili, ostatně v mládí jsme tomu podlehli téměř všichni. V letech 1899 až 1900 se skutečně se ženou vypravil do Orientu, všude o sobě hlásal, že je Kara ben Nemsí. To, co si vymyslel, ale bylo tvrdě konfrontováno s realitou. Vrátil se značně rozčarován.

Po návratu se do spisovatele začal navážet zkrachovalý žurnalista Lebius a kydal na něj tu nejhorší špínu. Drby o jeho dřívějším zpustlém životě i různé nesmysly, kterým samozřejmě spousta měšťáků ráda věřila. Manželé nakonec ještě jeli do Ameriky, podívat se na vlast Vinnetoua, ale spisovatel toho už měl pomalu dost. Přes vyhraný soudní spor s Lebiusem po pár měsících v roce 1912 zemřel.

Apačovy dlouhé vlasy a měšťácký styl

Když jsem vešel přes krámek s upomínkovými předměty nevalné umělecké hodnoty do přízemí, měl jsem dojem, že jsem v příbytku velmi vážené a slavné osobnosti. Od toho ale muzea také jsou, aby nabudila zdání iluze.

Všude jsou předměty, které si May dovezl z cest, od burnusu přes vodní dýmku k trojici zbraní, jež měli jeho největší hrdinové. Vinčestrovka, stříbrná puška Vinnetouova a dvouhlavňová medvědobijka. Její ráže uvedená není, ale zastavila by snad i ruský tank.

Německo, Radebeul, Muzeum Karla Maye

Bysta náčelníka Apačů představuje dlouhovlasého chlapíka, kadeře skoro bítnické, možná víc podobného skutečným indiánům. Ostatně kresby původního vydání jsou hodně odlišné od představ filmových tvůrců.

V patře je spisovatelova pracovna, knihovna a přijímací pokoj zařízený jako typický měšťácký salon. Ne každý žil jako Jaroslav Hašek, okázalost patřila k bontonu a paní domu si na to zjevně potrpěla.

Antický náhrobek

Německo, Radebeul, Muzeum Karla MayeRodinný hrob Mayů je vyobrazen již na fotografii ve vile Shatterhand. Čekal bych něco stylového, trochu šmrncnutého Západem, možná i něco orientálního. V tomto ale May zklamal.

Na hřbitově asi kilometr od vily, kam jsem zašel, stojí malý bílý antický chrám. Jako by tu spočíval nějaký Augustus nebo Nero. Pod nikou je vytesán anděl líbající na čelo přicházející ženskou postavu.

Žádní bizoni, žádný Mannitou, žádný páddišáh. Velký Kara šel do křesťanského nebe za zvuků andělských trub. Howgh!

Může se hodit

Muzeum v Radebeulu je otevřeno:
Březen - říjen
od úterý do neděle od 9:00 - 16.00
Listopad - únor od úterý do neděle od 10:00 - 16:00
Pondělí – kromě svátků – zavřeno
Zavřeno 24., 25., a 31.prosince. a 1. ledna.

Na hlavní ulici se nachází Karl May Saloon, kde se můžete dobře a poměrně levně najíst.

Více o muzeu ZDE.


Mapy © Google

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.