Za krásou lidových staveb Polabí

aktualizováno 
- Zavzpomínáním a potěšením pro oko i duši starších a poučením pro mladší jsou naše muzea v přírodě - skanseny. Nejstarším muzeem tohoto druhu v Čechách je Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, založené v roce 1967. Myšlenky na záchranu rychle mizející lidové architektury středního Polabí jsou ovšem daleko starší. Jako černá můra tížily nejen konzervátora pro lidové stavby architekta L. Štěpánka, ale i další pracovníky Polabského muzea v Poděbradech.
Shodou okolností pomohla šťastná náhoda. V Přerově nad Labem si na konci 19. století nechal majitel přerovského panství Ludvík Salvátor Toskánský upravit chalupu bývalé kovárny a rychty na "staročeskou chalupu". Inspirovala ho k tomu výstava v Praze, konaná v roce 1895. Zmiňované stavení stálo již před rokem 1771 a patřilo rodině zdejších kovářů a rychtářů Bělíků.
Chalupa byla podle přání Ludvíka Salvátora vybavena starým nábytkem a předměty z okolí a již od roku 1900 byla příležitostně přístupná veřejnosti. Za druhé světové války byla vyklizena a bydlelo se v ní. V roce 1967 ji po opravě přebíralo poděbradské muzeum. Vybavilo ji malovaným nábytkem a mnoha dalšími exponáty.
27. dubna téhož roku byl objekt otevřen pro veřejnost. Kromě selské světnice a černé kuchyně, která je opatřena i předměty původně tam užívanými, tu najdeme i některé zvykoslovné předměty a ukázky polabských krojů. V dalším roce již byly v širokém okolí vytypovány stavby, vhodné pro přestěhování do Přerova nad Labem. S tím se začalo o čtyři roky později.
Do dnešní doby se shromáždilo okolo "staročeské chalupy" na 30 dalších rozmanitých památek. Jsou to chalupy, špýchary, dřevěné úly, studny, sušárna ovoce, zvonička, plastiky svatých, dřevěný holubník, ale i válcový milník, památník první světové války, sbírka hřbitovní plastiky, bednárna i roubená stodola, myslivna, kopie selských bran a dokonce i chlívky.
To vše vybaveno dobovým zařízením, nábytkem, nářadím i dalšími věcmi. V chalupách jsou navíc menší národopisné expozice, věnované různým tématům, které se občas mění.
Pojďme se podívat i na další památky blíže. Chalupa postavená u plotu muzea průčelím k silnici sem byla přenesena z malé osady Draha. Tam byla částí dříve bohaté usedlosti. Když se rozebírala k přestěhování, objevil se na stropnici k radosti pracovníků muzea letopočet 1766 - rok, kdy byla chalupa postavena.
V její světnici je velká hranolová pec. Ze vstupní síně je u pece ještě otevřené ohniště pod širokým komínem. Světice a komora jsou vybaveny dobovým zařízením. Ve špýcharu a výměnku jsou zajímavé výstavky. "Mlékařství" se souborem nádob a zařízení na zpracování mléka a "Koření v kuchyni našich babiček".
V sousední místnosti si můžeme přečíst a případně i opsat recepty na úpravu jednoduchých jídel.Jsou to couračka, žebračka, kucmoch, jahelník, kuba. Převažují jídla z mouky a brambor.
V zadní části muzea vznikl z chalupy původem ze Střihova (1861), špýcharu z Vinice (1860), chalupy z Kovanic (1800) a chalupy z Pojedí (asi 1840) soubor staveb, charakterizujících zemědělské okolí Městce Králové a Nymburka. Tyto stavby tvoří okolo cesty řadu, navozující dojem venkovské ulice.
Řada těch, kdo Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem už navštívili, se sem ráda vrací. Vždyť je to místo, kde se nespěchá a kde na vás dýchne minulost. A tak nejen, že se tu nespěchá, ale nespěchá se ani odtud. Zastavíte-li se tu někdy, dáte mi za pravdu. Cesta je jednoduchá. Z dálnice Praha - Poděbrady sjet v Bříství, pustit se směrem k Lysé nad Labem a nepřehlédnout směrovky do Přerova nad Labem.

Zprava: chalupa ze Střihova, špýchar z Vinice, chalupa z Kovanic, chalupa z Pojedí

Orientační plánek polabského národopisného muzea

Staročeská chalupa v Přerově nad Labem

Autor:


Témata: Kuba, chalupa, Komín, studny

Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Další z rubriky

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz