Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za co lidé platí miliony dolarů u světoznámého guru

aktualizováno 
Pro někoho extravagantní guru, pro jiné podvodník a náboženský vůdce, pro další svatý muž. Osho. Muž, který vydělal miliony dolarů na svém učení, jež šířil po celém světě. Do jeho meditačního centra v indické Púně míří už přes 10 let tisíce Evropanů a Američanů.

Stoupenkyně Oshova učení v indické Púně | foto: Profimedia.cz

Spousty duchovně zaměřených turistů sem jezdí nejen za uvolněnou a přátelskou atmosférou, ale především za Oshovými recepty na civilizační nemoci všeho druhu. V Osho centru se léčí meditací.

Je půl šesté ráno. Ztemnělou ulicí indické Púny se plouží podivné postavy v karmínových rouchách. Dvoumilionové město ještě spí, ale do tajemné pyramidy proudí nekonečný zástup poutníků. V mramorovém auditoriu začíná úderem šesté pravidelná ranní meditace.

Z reproduktorů duní hlučná hudba, lidé v červených hábitech se ohýbají v pase, třesou rukama a chaoticky dýchají. To trvá deset minut, napětí neustále roste, až se vše zlomí v obrovském výkřiku. Uáááá! Přichází prožitek extáze!

Staňte se gorilou

Křičí všichni, možná pět, spíše deset minut, někteří se svíjejí na zemi a buší do polštářů. Tak chutná katarze. Pokud by kohokoliv z nich viděl evropský lékař, okamžitě by ho nechal odvézt do blázince. Ale zde je vše dovoleno. Podle Osha totiž šílenství léčí. Stejně jako smích.

Je to vlastně váš úkol. Musíte zlomit svá vnitřní pouta, odhodit mysl, osvobodit se a překonat tak zakletí rozumu, kvůli němuž západní civilizace sešněrovala vaše ego do pavučiny pravidel. Ale v tuto chvíli můžete kouzlo zlomit a stát se znovu svobodným. Dát průchod svým emocím. Ječet, skákat, válet se či metat kozelce. Za chvíli je dav zase na nohou, každý poskakuje a ze stovky hrdel se ozývá opakované gorilí hu! hu! hu!

Tento zvuk má podle Osha vycházet z břicha, ze sexuálního centra, kde se skrývá ohromné množství nevyužité energie. Na to slyší všichni a sál se rázem proměňuje v palouk v pralese, na kterém si dala dostaveníčko nadržená opičí tlupa. A najednou prásk! Všichni strnou jako sochy. V naprostém tichu a bez jakéhokoliv pohybu všichni sledují, co se odehrává v jejich těle a mozku.

Vnímají vzbouřené vnitřnosti, úpějící svaly, překotné myšlenky. Pak opět začne hrát rytmická hudba a zastavená těla se rozběhnou v tanci. Když hodinová meditace skončí, jsou naše hábity mokré potem.

Meditace má velmi očistný účinek. Hlavně na náš mozek, který je čím dál více zaplavovaný neustálým přívalem stresu a zbytečných informací. Řada zahraničních lékařů meditaci doporučuje jako součást léčby - třeba při neurózách, migréně, depresi či nespavosti.

Test na AIDS

Do Púny se sjíždějí chudí i bohatí, Indové i Evropané, ženy i muži. Každý, kdo se chce stát sám sebou, každý, kdo chce objevit své skutečné a opravdové já. Nikdo není předem vyloučen, je třeba jen zaplatit pár set rupií a projít testem na AIDS.

Choroba HIV je v Indii na vzestupu a protože v Osho centru se lidé seznamují, sbližují a milují, je test povinnou prevencí. Ostatně netrvá ani minutu – lékař vezme speciální jednorázovou injekcí krev a vzápětí zjistí, zda je vše v pořádku.

Nejkrásnější místo na světě...

Někdo je tu pár dní, jiný měsíce. Na vegetariánském obědě, kdy si u pultu vybereme z nepřeberné nabídky indických specialit, potkáváme jednoho z usedlíků. Američan Sam vypadá jako zálesák z dob dobývání divokého západu. Má dlouhé bílé vlasy, bílé vousy, korále na krku a povinnou červenou róbu.

„Poprvé jsem přijel před patnácti lety a zůstal tu tři týdny. Podruhé jsem zde strávil tři měsíce a teď už tady žiji. Na okraji Púny mám pronajatý byt, ale nejvíce času stejně trávím v ášrámu,“ svěřuje se Sam, který projel téměř celou Asii, ale Oshův ášrám považuje za nejkrásnější místo na světě.

Není divu – za vysokými zdmi panuje rušné a horké město, ale uvnitř vládne až neskutečný klid. Místo je plné jakési posvátné atmosféry, ale nechybí tu ani bazén s vyhřívanou vodou, tenisové kurty či sauna.

Najděte víru v sebe sama

„Jak říká Osho, lidé, kteří věří v sami sebe, mohou věřit i ostatním,“ vysvětluje Amrit Sadhana. V centru žije a pracuje už přes deset let a patří do týmu, který po Oshově smrti centrum řídí.

„Smyslem společnosti je zvelebovat náš ášrám, ale také šířit Oshovy myšlenky po celém světě. Proto jsme vydali už 650 Oshových knih. Samozřejmě je nepsal, ale nahrával na kazety. Ty se teď postupně přepisují a vydávají,“ vysvětluje Sadhana.

Podle ní však není třeba všechny knihy číst. „Osho klade důraz na autentický prožitek. Smích. Meditaci. Tanec. Díky tomu odhodíte krunýř získaný výchovou a stanete se tím, po kom toužíte. Sám sebou,“ říká Sadhana, která je stejně jako ostatní oblečena v červeném rouchu.

Může se hodit ZNAČKA JMÉNEM OSHO Pro někoho extravagantní guru, pro jiné podvodník a náboženský vůdce, pro další svatý muž. Život i poselství Rajneeshe, kterého dnes zná celý svět pod jménem Osho, byl velmi barvitý. Rajneesh se narodil roku 1931. Při studiu filozofie dosáhl údajně osvícení a naučil se metodě rychločtení, díky níž mohl přelouskat až několik set knih za měsíc. Přečetl téměř celou filozofickou produkci, stal se univerzitním profesorem, ale vzápětí akademickou půdu opustil a začal hlásat své vlastní učení. Na konci 60. let se usadil v Púně, kde založil ašrám, který se během několika let stal jedním z nejslavnějších v celé Indii. Do Púny přijížděly tisíce movitých hledačů nové životní cesty a Rajneesh rychle zbohatl. Roční obrat ášrámu byl dokonce odhadován na tři miliony dolarů, což je v indii závratná částka. Na počátku 80. let přesídlil do USA, kde pokračoval v hlásání svých idejí a především v hromadění majetku. Vybudoval zde nový ášrám s luxusními hotely, relaxačními centry, restauracemi i vlastním letištěm, který dohromady vydělával miliony dolarů ročně. Sám Rajneesh si žil jako boháč, používal vlastní letadla i luxusní vozy Rolls-Royce. Po několika letech se znovu vrátil do Púny, vzdal se svého starého jména a začal si říkat Osho. Zemřel v roce 1990. Po jeho smrti dál funguje ášrám v Púně a vycházejí knihy, které před svou smrtí namluvil na magnetofonové pásky.

Oheň na dlani

Speciální kurzy jsou určené pro návštěvníky, kteří zde zůstávají alespoň dva až tři týdny. Pokud je zde člověk jen na pár dní, většinou se věnuje pouze meditaci. Každý den probíhá kolem sedmi či osmi hodinových meditací, většina se odehrává v nádherném auditoriu, do kterého se vejde neuvěřitelných pět tisíc lidí.

Jedna z nejzajímavějších meditačních technik, která probíhá pozdě v noci, pracuje s omezeným přísunem kyslíku, kdy během dvaceti minut dodáte plicím jen asi třetinu obvyklého množství kyslíku. Tím se docílí změněného stavu vědomí, který přináší podivné vnitřní vize.

„Viděla jsem sebe sama jako madonu, která drží v rukou dítě a najednou ho podává světu, ale v tu chvíli jsem si uvědomila, že to není dítě, co dávám světu, ale že dávám světu vše, na čem jsem kdy lpěla,“ vypráví své zážitky z noční meditace americká studentka Barbara.

Vojsko andělů

„Už jste byli na večerní slavnosti bratrství? To je jeden z nejkrásnějších zážitků, které jsem tu zažil. Meditační sál vypadá jako by se tam sešly stovky andělů,“ rozplývá se Sam. Na večerní slavnosti je více než tisíc lidí, tentokrát všichni ve večerním slavnostním rouchu, tedy v předepsaných bílých hábitech. Na první pohled to vypadá, jako by se tu sloužila nějaká podivná mše.

Mše s hudbou a tancem. Stovky lidí v bílém tančí, každý ve svém rytmu a stylu. To trvá asi deset minut, pak však všichni najednou zvednou ruce do výšky a hromových hlasem zakřičí: OSHO! Tanec pokračuje, ale po chvíli přijde další pomlka vyplněná výkřikem OSHO. A napotřetí se křičí třikrát: OSHO! OSHO! OSHO!

Pak si všichni sednou. A nejednou je tu. Ten, kterého vzývali, přichází. Nevadí, že už je patnáct let mrtvý, na stěně se objeví obrazovka s Oshem, který začne své ctitele roztleskávat – během dvaceti vteřin se v celém sále rozléhá bouřlivý potlesk. Osho opět jediným gestem své ovečky zastaví a začne mluvit. Řeč trvá nekonečných třicet minut, ale všichni ho napjatě poslouchají, smějí se jeho vtípkům a opakují Oshova moudra.

Místo závěru začne své věrné opět roztleskávat, a když už sál bouří ostošest, zastaví je, nechá minutu ticho a pak se celá šaškárna opakuje. Frenetický potlesk. Ticho. Ještě jednou. A pak je konec.

Uprostřed Oshova ášramu stojí moderní mramorová pyramida s klimatizací, ve které probíhá většina meditací

Nesahej na mě!

Vracíme z večerní slavnosti. Prodavač ovoce na ulici převázal hromadu banánů, manga a papáji hadry a lehnul si na pult, na kterém přespí až do rána. A pak ještě další tři čtyři noci, než všechno ovoce prodá.

Vedle procházejí dvě Američanky doprovázené chumlem žebrajících dětí, jejichž ruce se sápou po ženských tělech. Chtějí dolar, bonbón, jídlo, rupii. „Nesahej na mě,“ křičí anglicky běloška a ožene se po dotěrných dětech.

Ve venkovní hospůdce sedí několik Evropanů. Nad miskou rýže biryani probírají své zážitky z Osho centra. Rozhodně nepatří mezi zažrané Oshovy stoupence. „Pokud nezažijete večerní setkání, bude vám pobyt v centru připadat jako pohodový zážitek. Ale tohle jasně ukazuje sektářský rozměr. Tohle už nemá s meditací nic společného, je to jen utvrzování lidí, že uvnitř je jim dobře, ale svět venku je jiný, zlý,“ rozčiluje se Michael.

Nedaleko meditačního centra se usadili dva sádhuové, věřící, že ruka cizinců bude štědřejší než ruka domácích

Jeho přítel Paul dodává, že jde především o skvělý byznys. „Každý rok přijíždí do ášrámu zhruba dvacet tisíc lidí, polovina je z Indie, polovina z bohatých evropských zemí, z Japonska či USA. Někteří zůstávají týden, jiní třeba půl roku. Pokud je zde každý den tisíc lidí a každý zaplatí deset až dvacet euro denně, vydělá centrum miliony eur ročně,“ počítá Paul. Ale většina návštěvníků na peníze nemyslí. Zdejší svoboda bláznovství je totiž na evropské poměry stále velmi levná.

Autor: LIBOR BUDÍNSKÝ (ukázka z knihy Svět na dosah, redakčně kráceno) 

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.