Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za bludnými balvany do Přišimas

  8:00aktualizováno  8:00
Pokud byste chtěli podniknout zajímavý výlet poblíž Prahy, jeďte se podívat na bludné balvany. Nacházejí se necelých 25 kilometrů z centra Prahy jihovýchodním směrem, asi kilometr východně od obce Přišimasy. Nevedou k nim žádné turistické značky, to však není důvod, proč se jim říká bludné. Kameny vypadají tak, že sem odněkud zabloudily.

Výlet nás zavede na ploché, protáhlé návrší, vlastně hřbet, který vrcholí v nadmořské výšce 358 m významným bodem Jevanské pahorkatiny jménem Klepec.

Celý hřbet tvoří většinou pod ornicí skryté zrnité žuly až hrubozrnné granodiority. Tedy horniny pevné a zdálo by se věčné. Není tomu tak a právě zde se o tom můžeme přesvědčit.

Odkud sem balvany "zabloudily"
Když tyto kdysi roztavené horniny začaly v hlubinách země chladnout, vytvořily se v nich v důsledku smršťování drobné praskliny.

Po odnosu hornin, které je zakrývaly, začala do prasklin - probíhajících přibližně ve vodorovném, svislém i šikmém směru - pronikat voda a po další miliony let probíhalo zvětrávání a odplavování zvětralých částic. Ostré hrany na styku prasklin se zaoblovaly a původní bloky žul přibližně kvádrovitého tvaru dostávaly bochníkovitou podobu.

Při zvětrávání se ukázalo, že tyto horniny nejsou proti zvětrávání stejně odolné ve všech svých částech. Některé se po milionech let zcela rozpadly, z jiných bloků zůstala nejodolnější jádra v podobě menších, větších, ale i obrovitých zaoblených balvanů.

Na návrší leží právě několik takových nejodolnějších jader impozantních rozměrů. Nejsou všechna pohromadě, najdeme je ve dvou blízkých skupinách, označovaných jako Klepec I a Klepec II.

Protože jde o mimořádně zajímavou ukázku zvětrávání a odnosu žul a granodioritů, je prostor výskytu balvanů na rozloze 7,48 ha chráněn jako přírodní památka. Kdysi sem zájemce dovedla modrá turistická značka. Ta je dnes zrušena, ale cesta k balvanům není složitá.

Jak se dostat ke Slouhovi
V Přišimasech jdeme od kostela sv. Petra a Pavla ulicí východním směrem. Od posledních domků pokračuje v započatém směru polní cesta, která mírně stoupá a směřuje k zalesněnému návrší. Po několika minutách chůze již vidíme mezi stromy nejmohutnější balvan celé přírodní památky. Protože svým tvarem připomínal lidem sehnutou postavu, pojmenovala ho lidová fantazie Slouha.

Jeho rozměry jsou obdivuhodné. Nadzemní část je 11 m dlouhá (při zemi), 8 m vysoká a asi 3 m široká. Kámen má velice hrubý povrch, tvořený vyrostlicemi živce. Na jižní stěně Slouhy je zasazena pamětní deska 14 obětem 1. světové války z okolních obcí. Na opačné, severní straně stojí za povšimnutí shora dolů směřující rýhy - pseudoškrapy - vytvořené stékající dešťovou vodou.

Výbušnina kámen nezničila
Na horní straně jednoho balvanu v blízkosti cesty v této druhé, zadní části jsou dochovány stopy, které svědčí o snaze rozlomit ho na menší kusy pomocí výbušniny. Údery velkým kladivem na stále pootáčené dláto vytvořily asi 40 cm hluboký otvor. V něm po upěchování vybuchla nálož. Protože výsledek rozhodně nestál za námahu s vysekáním otvoru, upustil dnes neznámý člověk od další snahy získat z balvanu stavební kámen.

Stoh slámy
Asi po 300 metrech severovýchodním směrem dojdeme po polní cestě do dalšího lesa, kde je při okraji druhá, početnější skupina balvanů. Nejmohutnější je asi čtyři metry vysoký a odhadem okolo 200 tun těžký. Je pojmenován Stoh slámy a také na něm je pamětní deska. Připomíná velký tábor lidu, uskutečněný zde v roce 1844.

V blízkosti tu najdeme i několik delších velkých balvanů. Některé z nich mají na horních stranách mísovité prohlubně - skalní mísy.

Okolí balvanů v obou částech lokality je značně nerovné, s četnými prohlubněmi. To jsou prostory, kde si dříve lidé z okolí lámali kámen do základů domků.

Jednotlivé balvany jsou tu na dohled od sebe. Procházka po Klepci je pohodlná a poučná. Ukazuje, že ani pevné horniny nemohou existovat v přírodě v neporušeném stavu nekonečně dlouho. Kromě toho je nám odměnou pobyt v zajímavém přírodním prostředí a při zpáteční cestě do Přišimas také výhled do dálky severním a západním směrem.

Bludný kámen Slouha v Přišimasech

Autoři: ,




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.