Za bizony do Yellowstonu

Za hlavní vstupní branou do Yellowstonském národním parku ve Skalnatých horách na západě USA se vypíná hřbet mohutného kopce. Silnice se klikatí po jeho úpatí a jen co auto projede táhlou zatáčkou, musí zastavit. Bizoni! Jeden, dva, pět, deset, patnáct... asi dvacet majestátných zvířat. Loudají se po silnici, někteří mají mohutné hlavy skloněné a zuby vytrhávají trsy trávy. Tady jsou páni oni. Okolní svět jakoby pro bizony neexistoval. Jakoby tu nebyli turisté, nadšení z toho, že už po pár metrech putování v parku narazili na jednu z největších atrakcí divoké přírody. Bizoni jsou tak blízko, až má návštěvník chuť otevřít dveře auta a na zvíře si šáhnout, pohladit ho.

Jen to ne! varují výstražné cedulky, které visí po celém parku. Ta hora masa váží až jednu tunu a dokáže běžet rychlostí až padesát kilometrů v hodině. Jeho klid je jen zdánlivý. Ochranáři v Yellowstonu často zaznamenávají případy, kdy bizon zranil člověk. V žádném případě se ke zvířeti neotáčejte zády! zní jeden z pokynů.

Nechybělo ale mnoho a v Yellowstonu si turista nevyfotil ani jediného bizona. Ještě v minulém století se po severoamerickém kontinentu proháněly miliony bizonů, ale bílí osadníci je téměř vyhubili. Dnes žije v parku několik už jen několik stovek těchto zvířat.

Některé restaurace v okolí parku ale stále nabízejí pokrmy z bizonů. Když se třeba zakousnete do bizoního hamburgeru, můžete se po návratu do Evropě chlubit, že jste jedli bizona. Chuťově je to však stejné, jako byste si dali klasický hamburger z krávy...

Bizoni nejsou jedinými "obyvateli" Yellowstonu. Vidět jsou i jiná divoká zvířata, například kojoti, různé druhy jelenů, losi, orli a při větším štěstí můžete zahlédnout i grizzlyho nebo medvěda baribala. Jelikož není Yellowstone oplocen, může se vám stát, že ráno vyhlédnete z penzionu v osadě na hranici parku a spatříte, jak se vám pod okny pase vysoká.

Ročně přijede do Yellowstonu několik milionů turistů, vstupné je jen několik dolarů. Prohlédnout si celý rozlehlý park za jediný den je ale téměř nemožné. Je možné ale přespat v některém z veřejných tábořišť. Místo v táboře je ale lepší si rezervovat předem, zejména v létě tu bývá narváno.

Doporučuje se také přesně dodržovat všechny pokyny správců parku. Například odpadky ukládat do speciálních košů. Zbytky jídla totiž lákají medvědy, kteří si rádi přivyknou chodit do tábora. Správa parku dokonce doporučuje pěším turistů, aby byli hluční, a příliš zvědavé medvědy tak zaplašili. Návštěvníkům, kteří by si snad chtěli odvézt z parku nějakou trofej a pytlačili by, hrozí vysoké pokuty a v některých případech dokonce i několikaleté vězení.

Jak park vznikl


Yellowstone je prvním národním parkem na světě. Už v roce 1872 přijal Kongres zákon, kterým vyhlásil Yellowstone národním parkem. Yellowstone, který má rozlohu téměř devět tisíc kilometrů čtverečních, se tak stal vzorem pro vznik dalších národních parků.

Patrně prvním bílým mužem, který do tohoto divokého, ale drsného koutu nového kontinentu na počátku minulého století zavítal, byl John Colter. Byl tamní přírodou uchvácen, ale jeho jeho vyprávění lidé v osídlených částech Ameriky příliš nevěřili. Teprve později vědecká výprava definitivně potvrdila jeho slova o neobyčejných přírodních výtvorech.

Před 600 tisíci lety explodovala na místě dnešního parku sopka a dosud je jen několik kilometrů pod povrchem stále žhavé magma. To ohřívá vodu, která proniká ven různými puklinami a vytváří gejzíry, barevné tůně, různé typy minerálních pramenů či bahenní sopky. Je z nich cítit síra. Yellowstone, tedy "žlutý kámen", dostal název právě podle charakteristické barvy, která vzniká chemickou reakcí na povrchu sopečných hornin.

Správa parku varuje turisty před nebezpečím, které jim hrozí, když v okolí horkých pramenů či gejzírů sejdou z dřevěných chodníků. Každý rok musí rangeři ošetřit desítky popálených turistů, kterým horká voda například pocákala záda. Kromě zranění však neukázněnému turistovi hrozí i pokuta.

Jedním ze symbolů parku je gejzír Old Faithful, což v překladu znamená něco jako Starý spolehlivý. Dostal název podle toho, že sice tryská jen několik minut, ale v téměř pravidelných intervalech přibližně jednou za hodinu. Už před více než sto lety, kdy byl objeven bílými lidmi, tryskal pravidelně a Indiáni tvrdili, že už jejich předkové jim o vodě, která pravidelně vyráží k nebi, vyprávěli.

V parku je skutečně mnoho pozoruhodností, které jsou dokonale značené a turista si za pár centů může koupit mapu, která ho dovede ke všem přírodním výtvorům - k Velkému kaňonu, k řece Yellowstone, k horkým pramenům i gejzírům. Jen musí počítat s tím, že na jaře a na podzim se na některá místa nedostane, protože silnice a stezky jsou kvůli sněhu uzavřeny.