Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za Amundsenem do království ledu

  11:11aktualizováno  11:11
- Fram pro Nory nejslavnější loď světa. Plavili se na ní při svých heroických výpravách nejdrsnějšími vodami planety světoznámí norští polárníci Amundsen, Nansen a Sverdrup. Loď, jejíž jméno znamená v češtině vpřed, je veřejnosti přístupná a stojí ve stejnojmenném muzeu v norském hlavním městě Oslu na poloostrově Bygdoy.

Muzeum bylo otevřeno již v roce 1936 za přítomnosti norského krále Haakana. Loď byla pečlivě zrestaurována, vytažena na břeh a kolem ní postavena budova muzea. V 90. letech byla expozice rozšířena a dnes podává ucelený pohled na historii polárních objevů a před stavuje mimo jiné flóru Arktidy a Antarktidy. Samotná loď je rájem především pro děti. Vše je až do nejmenších detailů - jako jsou kleštičky na zuby a další nástroje v kajutě lékaře - stejné jako v dobách, kdy trávila dlouhé arktické zimy zamrzlá v masách ledu. Fram měří 39 metrů a široká je 11 metrů. Byla konstruována tak, aby vydržela enormní tlak ker a nebyla masami ledu rozdrcena, nýbrž vytlačena na led. Fram byla postavena na objednávku Fridtjofa Nansena, který jako první přešel napříč Grónskem na lyžích po boku Otto Sverdrupa. Nansen chtěl dokázat teorii, že mořský proud zanese jeho loď od břehů severní Sibiře přes severní pól k jižnímu Grónsku. Fram pod vedením Nansena a kapitána Sverdrupa s dalšími jedenácti členy posádky vyplula v červnu 1893 a Nansenovy teorie se ukázaly správné. Loď zamrzla v masách pohybujícího se ledu a byla od severoasijských břehů nesena na sever k pólu. Ne však tak blízko severní točně, jak Nansen předpokládal, a tak v březnu 1895 loď opustil společně s Hjalmarem Johansenem a vydali se k pólu pěšky. Po necelém měsíci však kvůli zpětným pohybům ledu pokus vzdali za 86. stupněm severní šířky. Cestou zpět se dostali k ostrovům Země Františka Josefa, kde přezimovali a poté pokračovali v kánoi podél pobřeží na jih. V květnu 1896 narazili na loď anglického badatele Jacksona, která je vzala do Norska, kam dorazili o měsíc dříve než Fram. Ta triumfálně vplula do Osla v září 1896. Na druhou velkou plavbu vyplula Fram v roce 1898. Výpravě velel Otto Sverdrup a jeho cílem bylo probádat severozápadní pobřeží Grónska a nakonec celý ostrov obeplout. To se sice nezdařilo, ale po čtyřech letech přivezl do Osla největší sbírku fosílií, minerálů či rostlin, dosud nasbíranou v arktických oblastech. Na této výpravě dostaly jména ostrovy na 80. stupni severní šířky, např. Ostrov Axela Heiberg a. Již o dva roky později byla Fram znovu na moři a pod kapitánem Roaldem Amundsenem mířila tentokrát na pobřeží Antarktidy. Amundsen přistál v zátoce Rossova moře na 78. stupni 41. minuty jižní šířky, tedy nejjižněji, kam se do té doby jakákoli loď dostala, a místo pře zimování nazval Framheim domov Fram. Čtrnáctého prosince 1911 Amundsen se čtyřmi kolegy dosáhl jako první jižního pólu po legendárním závodě s Angličanem Scottem, který na zpáteční cestě se svými druhy zahynul. Venku před muzeem stojí další slavná loď norských dějin - Gjoa. Na ní Amundsen jako první člověk proplul takzvaným Severozápadním průjezdem nad severním pobřežím Kanady. Tuto cestu hledali již Angličané o několik staletí před ním a většina pokusů končila tragicky. Amundsen dokázal využít několika zim strávených v zamrzlém moři ke studiu života Eskymáků, jejichž schopnost žít v souladu s krutou přírodou obdivoval. Vyjádřil dokonce přání, aby tito skvělí lidé nebyli nikdy ovlivněni naší civilizací. Jeho rozsáhlá sbírka z pobytu mezi Eskymáky je dnes v etnografickém muzeu v Oslu. Po třech letech konečně Amundsen proplul mezi ostrovy na severu Kanady. Opustil zamrzlou loď a na lyžích se vydal do Eagle City oznámit světu, že Severozápadní průliv byl překonán. Šest měsíců strávil mimo loď, z toho tři na lyžích.

Loď Fram se plavila nejdrsnějšími vodami planety.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.