Z Nairobi na safari

Nairobi, hlavní město rovníkové Keni, je jakousi miniaturou celého afrického kontinentu s veškerými jeho charakteristickými znaky: prosklenné budovy, pak periferie s plechovými chýšemi, kam běloch nesmí, a za branami města žijí zvířata, která u nás uvidíte jen v zoo. Můžete je tu však také nalézt na jídelních lístcích vybraných restaurací. Už od nepaměti se v Nairobi scházeli dobrodružstvíchtiví turisté ze všech koutů světa, aby se vypravili v khaki košilích, kalhotech s kapsami a tropických helmách do nespoutané přírody. A právě ta se stala největší keňskou devizou.


Nejvyhledávanější jsou rozsáhlé národní parky, kde se prohánějí stáda velkých afrických savců. Hned za branami hlavního města začíná Nairobi National park.
Ten byl vybudován pro turisty, kteří nemají čas či peníze vyjet si z Nairobi do vzdálenějších míst Keni.

Nairobi National park je menší než proslulý Masai Mara, leckdy je ale výhodnější navštívit menší rezervaci. Tím se totiž zvyšuje pravděpodobnost, že narazíte na své vysněné zvíře. Příroda je totiž v této oblasti nevyzpytatelná a lehce se může stát, že po půldenní projížďce po parku rozlehlém jako Čechy nenarazíte na exotičtější zvíře než zubatého divočáka. Vzhledem k sedmdesátiprocentní nezaměstnanosti nabízí průvodcovství téměř každý Keňan. Nabídka může zahrnovat několikahodinovou cestu, ale i několikaměsíční putování sousedními africkými státy. Musíte být však obezřetní. K mání jsou zde průvodci za různé ceny, stejně koolísavá je i kvalita jejich služeb.

"Před pouhými padesáti lety bylo třeba chránit člověka před zvířaty, dnes je nutné chránit zvířata před člověkem," říká ebenový průvodce, jenž má na místní poměry zachovalý mikrobus. Tento vrak by však u nás technickou prohlídkou zcela jistě neprošel. Na silnici platí pravidla džungle. Jezdí se nejvyšší možnou rychlostí po levé straně vozovky, která je plná boulí a nerovností. Zdá se, že zde neplatí pravidlo pravé ruky a po značkách jako by se slehla zem. V silniční džungli vítězí ten větší, silnější a průbojnější automobil.

Silnice do národního parku připomíná polní pěšinu s občasnými ostrůvky asfaltu. Tato "cesta" patří do kategorie lépe upravovaných vozovek. U hlavní brány se platí třicetidolarové vstupné. Od této chvíle jsou turisté vydáni napospas "průvodcům", o nichž se domnívají, že jim zprostředkují nevšední zážitky. Po vjezdu do parku se během několika minut mění typ krajiny. Na obzoru už nejsou vidět obrovské věžáky ani chýše slepované ze všech možných materiálů. Na horizontu se rozprostírá pouze nekonečně travnatá planina s občasnými remízky a krky ladných žiraf.

Africkou přírodu je cítit především ze zvláštních stromů, jejichž koruna se nepne do výšky jako v našich krajích, ale roste do šířky. Z jednoho nevysokého kmenu mohou vyrůstat rozložité větve až do délky několika desítek metrů. Uprostřed cesty se procházejí líné zebry, které si zvykly na občasný hluk motoru a nebojí se vystavovat svá pruhovaná těla objektivům návštěvníků. V klidu žvýkají trávu, dokud jeden ze samců nezavětří a frknutím neupozorní na nebezpečí. V tu chvíli se stádo rozprchne. K zebří pastvině přichází svalnatý lev v doprovodu ladných družek.
Po několika kilometrech na turisty čeká odpočívadlo. Na železném zábradlí se vyhřívá pavián o velikosti dospělého člověka. S opovržením se kolem sebe rozhlíží. Pohladit se nenechá a uraženě se otočí a upaluje pryč.

Nedaleko skalnatého srázu dominuje parku honosná zřícenina kdysi luxusního hotelu. Masajský stopař vypráví historii exotického paláce a vzpomíná na dobu, kdy ho ještě obývala smetánka celého světa. Jednou se prý v parku ubytovala parta anglických turistů. Během noční oslavy narozenin jednoho z nich opustilo několik podnapilých hostů hotel, aniž měli speciální doprovod. Druhý den v okruhu několika set metrů nacházeli zaměstnanci parku kousky těl. Kvůli tomuto neštěstí byl hotel zrušen. Nyní jsou zde pouze trosky symbolizující vzpomínku na noční party v buši a nevyzpytatelnost přírody.

Safari výlet zakončuje průvodce výčtem zvířat, které lze v této rezervaci zahlédnout, ale která jsme nezahlédli, příroda nám nepřála. Nairobi je centrem světáků, kteří se sem přicházejí bavit do desítek barů, hospod, restaurací či diskoték. Jakmile zapadne prudké africké slunce a teplota se o něco sníží, ulice se zaplní. Téměř každý bedekr však nabádá k obezřetnosti: "Nepijte v barech příliš alkoholu, chcete-li se vrátit bezpečně domů." Autoři mají pravdu. Keňská metropole neblaze proslula kriminalitou, krádežemi, loupežnými přepadeními a samozřejmě prostitucí.

Večer lze také trávit mezi obchody se suvenýry, jenž mají otevřeno do časných ranních hodin. Zákon sice zakazuje vyvážet slonovinu, kožešiny, mušle, korály i živá zvířata, v krámcích však toto "ilegální zboží" nakupují všichni turisté. Na mnoha pultech leží sloní kly všech velikostí a zdi zdobí lví či gepardí kožešiny. Z gepardích zubů se vyrábějí koule na biliár. Pokud se do Nairobi vydáte, nezapomeňte si doma fotoaparát a dostatečné množství filmů, ochutnejte výborné místní pivo se slonem na etiketě - Tusker Large a neostýchejte se dát si některou z místních specialit. Gurmánským zážitkem jsou například steaky z krokodýlího ocasu, zebří gyros či hadí medailonky.

Autor je spolupracovník redakce

Může se hodit:
Nezapomeňte na očkování! Před návštěvou Keni je nutné se nechat očkovat proti žluté zimnici, infekční žloutence typu A a B, malárii a spavé nemoci. V cestovatelské lékárničce by neměly chybět prášky proti průjmovým onemocněním a nezbytná chininová antimalárika. V některých oblastech Keni se dosud vyskytuje i onemocnění cholery.

V Nairobi National Parku nechybí samozřejmě ani elegantní zebry.