Východočeský Manchester
Centrem regionu kolem dvou řek Orlic je město Ústí nad Orlicí, které díky dobré komunikační dostupnosti představuje vhodný výchozí bod pro cyklistický výlet do okolního kraje. Kdysi jedno z nejmenších okresních měst vyzařuje zvláště o víkendech poklidnou maloměstskou atmosféru.
O to příjemnější je pak projížďka upravenými ulicemi. K vidění je hezké čtvercové náměstí s mariánským sloupem a okolo něj staré měšťanské domy, v nichž je místy zachováno podloubí. Hodně místních "Oušťáků" je spajto s textilní výrobou, která tu má dlouholeté tradice. Na ně navazuje dnešní podnik Elitex, avšak doby, kdy bylo Ústí přezdíváno "východočeským Manchesterem" jsou už dávno pryč.
Tichá Orlice
Směr dalšího postupu určuje Tichá Orlice. Tato řeka je opravdu tichá a klidná, v pohodě si meandruje rovným údolním dnem a jen občas – snad aby se neřeklo, že to není podhorská řeka – naráží v zákrutech do strmých svahů na okrajích údolí.
Vodohospodářští inženýři zatím nesrovnali říční koryto bagry a řeka si většinou teče jak sama chce. Ani údolní dno není výrazně narušeno průmyslovou či rekreační zástavbou. Je prostě radost tudy jet a sledovat okolí, v němž se střídají roztroušené vesnické domy, nivní louky, pohledy na řeku a siluety zalesněných kopců. Od roku 1996 je bezprostřední okolí Tiché, ale i sousední Divoké Orlice chráněno na ploše 11 462 ha jako Přírodní park Orlice.
Žamberk – brána Orlických hor
Od maloměsta k maloměstu
Příjemná zastavení nabízejí v údolí Tiché Orlice dvě menší města. V Letohradě, kde se narodil spisovatel Petr Jilemnický, zaujme rozlehlé náměstí, opravený zámek a soukromé Muzeum řemesel.
V Jablonném nad Orlicí stojí za vidění několik dřevěných měšťanských domů s podloubím. V obou případech jde o malá města s několika tisíci obyvatel, která se však mohou pochlubit bohatou historií, památkami, malými muzejními expozicemi a velmi dobře vybavenými informačními středisky, kde se lze dozvědět spousty zajímavostí o okolí. Je na první pohled zřejmé, že místní lidé mají ke svému bydlišti vřelý vztah.
Náměstí v Letohradu
Divoká Orlice
V Jablonném zanechme putování údolím Tiché Orlice a přejeďme přes rozvodní hřbet do údolí Orlice Divoké. Přívlastek této řeky je také poměrně příznačný. Divoká Orlice je skutečně o poznání živější řekou, než její sousedka. Často protéká úseky se skalnatým a balvanitým dnem, mnohdy se vyskytují také peřeje.
Nejdivočejší úsek se nachází poblíž česko-polské hranice v kaňonovitém úseku pojmenovaném Zemská brána, kam se dá na kole celkem pohodlně přijet z několika stran. Nejdříve však přijíždíme k přehradě Pastviny, která "divokost" Orlice na úseku zhruba 7 km v roce 1938 spoutala.
Přehrada byla postavena jako ochrana proti povodním, má 193 m dlouhou a 43 m vysokou kamennou hráz, z níž je hezký pohled na část klikatícího se jezera, které je významným rekreačním centrem pod Orlickými horami. Jezdí se sem hlavně pádlovat na lodičkách, na silnicích v okolí je ovšem znát i zvýšená koncentrace cyklistů.
Divoká Orlice v Zemské bráně
Záhadné malby na kostele v Klášterci
Na konci pastvinské přehrady nelze vynechat zastavení u kostela sv. Kříže v Klášterci nad Orlicí. Při opravě venkovní omítky tohoto částečně dřevěného svatostánku byly v roce 1954 odkryty malby záhadných bytostí, které vzrušily laickou i odbornou veřejnost. Vyskytly se dokonce spekulace o mimozemšťanech v podobě kosmonautů... Střízlivější vysvětlení přiřazují autorství záhadných malůvek husitům, kteří roku 1421 vypálili zdejší klášter. Vyobrazené bytosti mají představovat pravděpodobně čerty, kteří se vysmívají vyhnaným a povražděným mnichům.
|
JAK SE TAM DOSTAT 1) Vlakem se lze jednoduše, často a rychle dopravit po trati Praha – Česká Třebová do Ústí nad Orlicí, odkud pokračují lokální spoje do Letohradu, Jablonného, popř. s dalším přestupem do Žamberku. Je třeba akorát počítat s tím, že v Ústí řada rychlíků nezastavuje. 2) Autem je nejlépe cestovat po dálkové silnici č. 11 z Hradce Králové do Šumperka, která prochází přes Žamberk a Jablonné nad Orlicí. Z této cesty vede odbočka také do Ústí nad Orlicí (z Vamberku). Pokud pojedete z Moravy, pak nejlépe směrem na Svitavy a Českou Třebovou. |
Pověst o Bratrské lípě
Od Zemské brány, kde tvoří Divoká Orlice nejkrásnější říční úsek, není daleko do Kunvaldu. Tato malá a na první pohled naprosto obyčejná vesnička patří k nejvýznamnějším místům naší kulturní historie.
Roku 1457 byla právě tady založena bratrem Řehořem Jednota bratrská – nová církev navazující na myšlenky husitství, s níž je neodlučně spjato šíření vzdělanosti, morálních zásad a zdokonalování českého jazyka. Roku 1547 však byli z litického panství (tedy i z Kunvaldu) do té doby trpění a tolerovaní čeští bratři vypovězeni a museli se uchýlit jinam.
Hmatatelnou připomínkou roku 1547, kdy museli čeští bratři opustit Kunvald, je zhruba 450 let stará lípa o výšce 28,5 m a obvodu kmene 7,5 m. Místní pověst praví, že vyrostla ze tří polosuchých větviček, jimiž si českobratrští exulanti hrabali hrstky rodné půdy na památku do vyhnanství. Ještě roku 1930 byl kmen lípy skutečně tvořen jakoby třemi ze země vyrůstajícími částmi, po letní bouři se však jeden díl ulomil, čímž lípa údajně přišla o svůj charakteristický vzhled.
Památník Jednoty bratrské v Kunvaldu
Brána Orlických hor
Další zastávkou je Žamberk, nazývaný brána Orlických hor. Opět starobylé malé město, které se velmi podobá těm předchozím – hezké náměstí, mariánský sloup, zámek, barokní chrám, muzeum. Snad jen paneláků je tady více, než by se slušelo, což pravděpodobně souvisí s místní vojenskou posádkou, kde v minulosti dočasně působila i Sovětská armáda.
Na kopci nad městem se tyčí dřevěná Tyršova rozhledna zvaná Rozálka, v okrajové části Helvíkovice stojí za návštěvu rodný domek Prokopa Diviše – vynálezce hromosvodu.
Z Žamberku to už není daleko zpět do Ústí, odkud jsme vyjeli. Hezká je například trasa přes vesničky Žampach, Hnátnice a kolem hradu Lanšperk.
Rodný domek Prokopa Diviše s maketou vynalezeného hromosvodu
|
Další zajímavá místa v okolí BOUDA – dělostřelecká pevnost systému československého opevnění z doby před 2. světovou válkou na hřebeni Orlických hor poblíž Mladkova HANIČKA – dělostřelecká pevnost systému československého opevnění z doby před 2. světovou válkou na hřebeni Orlických hor nedaleko Kunvaldu LANŠPERK – zřícenina středověkého hradu nad údolím Tiché Orlice LITICE NAD ORLICÍ – zrekonstruovaná zřícenina středověkého hradu nad údolím Divoké Orlice POTŠTEJN – zřícenina hradu nad údolím Divoké Orlice ŽAMPACH – skromné zbytky hradu na výrazném kopci nad stejnojmennou vesnicí |
 Bratrská lípa v Kunvaldě |
Žamberk – brána Orlických hor |
Rodný domek Prokopa Diviše s maketou vynalezeného hromosvodu |
 Na náměstí v Ústí nad Orlicí |
 Hrad Potštejn |
 Vesnička Lanšperk ze stejnojmenného hradu |
 Jablonné nad Orlicí |
 Přehrada Pastviny |
 Silniční most přes pastvinskou přehradu |
 Zámek v Letohradu |
Náměstí v Letohradu |
Divoká Orlice v Zemské bráně |
 Kostel sv. Kříže v Klášterci nad Orlicí |
Památník Jednoty bratrské v Kunvaldu |
