Nový Zéland

Nový Zéland - Nový Zéland, Farewell Spit | foto: Roman Smetana, iDNES.cz

Z česače jablek programátorem v dobré firmě

  • 9
Karta osudu dvou Čechů na Novém Zélandu se obrátila. Jeden si vyzkoušel práci manažéra hotelu, druhý je programátorem v dobré firmě. A teď nabízejí práci i jiným! Přečtěte si jejich odpovědi na dotazy čtenářů iDNES v on-line rozhovoru.

Jak uspět na Zélandu?
Čeští programátoři - Roman a Zdeněk hosty iDNES - čtěte ONLINE rozhovor ZDE.




 

Zdeněk:

Na přesun z Nelsonu do Christchurch jsem se těšil, i když jsem věděl, že mě čeká důležitý pohovor. Prací v nelsonském přístavu jsme strávili dva měsíce a potřebovali jsme změnu.

Teď již mohu s lehkostí říci, že můj pohovor dopadl úspěšně. Po půlročním snažení se konečně usmálo štěstí a já získal práci v oboru. V podstatě jsem okamžitě nastoupil a ještě v den pohovoru se začalo řešit mé pracovní povolení - Work Permit.

Jen připomínám, že na Zéland jsme odjížděli s Working Holiday Visa, které nám umožňuje pracovat pro jednoho zaměstnavatele max. 3 měsíce. Shromažďování a vyplňování všech potřebných dokumentů, včetně lékařských vyšetření, trvalo pár týdnů. Po odeslání na imigrační úřad to však byla záležitost několika dní, a obdržel jsem Work Permit na dobu dvou let. Samozřejmě o vše se starala a hradila firma.



Most Příměří v Christchurch

Co se změnilo

Nyní ve firmě působím přes dva měsíce. Pracuji jako IT specialista pro společnost z oblasti reprografie. Rád říkám, že lidé, se kterými pracuji, jsou velmi přátelští, ostatně jako všichni Novozélanďané. Přijali mě mezi sebe skvěle, snaží se mi se vším pomáhat, a to nejen v práci. V podstatě denně jsem v kontaktu se zákazníky a musím říci, že Novozélanďané jsou pracovití, ale zároveň všude panuje nehektická, otevřená atmosféra s přirozenou autoritou nadřízených.

Co se týká novozélandského zákoníku práce, tak má určité zvláštnosti. Například to, že nárok pobírat nemocenskou máte po 6 měsících, nebo že správně máte nárok vybírat dovolenou až po prvním roce práce. V praxi ovšem záleží na konkrétním zaměstnavateli, takže vám v případě potřeby mohou vyjít vstříc.

Od prvního dne jsem také vypozoroval, že Nový Zéland není papírovým státem. Součástí mé pozice je i služební vůz a kniha jízd zde neexistuje. Proč dělat něco složitě, když to jde jednoduše, že?

S mou prací se samozřejmě změnila spousta věcí. Musel jsem si najít stálé bydlení a přizpůsobit se normálnímu životu. Mimochodem, najít dobré bydlení - hlavně teď v zimě - není žádná legrace. Hlavně proto, že Novozélanďané jsou poněkud otužilý národ a velká většina domů je opravdu odlišná od evropských, v podstatě bez centrálního vytápění.

Jako perličku dodávám, že tu stejně jako v Čechách hrají hokej. Ani tento sport tu není neznámý a má své zázemí, možná i díky působení hráčů z ciziny.

Jinak musím říct, že velmi rád a s úsměvem vzpomínám na vše, co jsme zde prožili. Na práce v ovocných sadech i přístavu, na spoustu přátel z celého světa, které jsme během cest poznali, na nezapomenutelné zážitky. Byla to skvělá zkušenost. Jsem rád i za těžší chvíle a pracovní nezdary, které mě naopak motivovaly. Chci poděkovat všem, kteří nám fandili a drželi palce. Doufám, že jsme jim na oplátku přinesli nějaké zajímavé informace. Zároveň je toto i má odpověď všem těm, kteří se nám v diskusích vysmívali.

Canterbury

O městě Christchurch jsme psali již v jednom z našich předchozích dílů. Je to na Novozélandské poměry opravdu moderní velkoměsto se vším všudy. Najdete tu bohatou nabídku kam se vydat za kulturou, odpočinkem i nočním životem.

Především rovinatá krajina v okolí města i v celé oblasti Canterbury napomáhá neustálému rozrůstání tohoto téměř 400 tisícového města. Samozřejmě i tato oblast má své atraktivity. Ať už je to samotný styl centra města, mezinárodní antarktické centrum, kouzelné francouzské přímořské městečko Akaroa, termální lázně pod širým nebem uprostřed hor v Hanmer Springs, nebo lyžařská střediska ve 100km vzdálených Alpských vrcholech, či vyhlídkové lety balónem nad celou oblastí Canterbury.

Roman:
Práce v backpackeru

I mně se před odletem do ČR podařilo něco, co mě tu opravdu bavilo a na co rád vzpomínám. Skočit od vykládání lodí v přístavu rovnou do pozice duty managera backpackeru pro cestovatele a studenty, je obrovskou zkušeností. Z počátku jsem se trochu obával, že toto místo má jen honosný název a budu tam nakonec za studium a bydlení zdarma třeba jen uklízet. Je to totiž možnost, jak ušetřit peníze a počkat si na sezónní práce. V backpackerech je tato nabídka celkem častá. Ale vše bylo jinak, přesně tak, jak jsem doufal.

Dostal jsem svou kancelář, telefon, počítač s internetem a vlastní byt mimo hostel. S hlavní manažerkou jsem se pak střídal v kanceláři, která byla zároveň recepcí. Měl jsem na starosti chod celého hostelu, rezervace, ubytování hostů, úkoloval jsem naše uklízeče, popř. najímal nové a protože majitel věděl, že jsem z IT branže, tak mi svěřil i jejich počítačovou síť. Pro naše hosty jsme navíc mimo pracovní dobu připravili i několik akcí a některé jsme i zapojili do příprav, mělo to vždy kladný ohlas.



Roman před backpackerem, kde pracoval jako duty manager.

Studium angličtiny

Ke zmíněnému backpackeru patřil ještě International English Institut, na kterém jsem měl možnost studovat 5 týdnů, 6 hodin denně angličtinu zdarma za vykonávanou práci. Jen pro informaci, týden na této škole stojí 350 NZ$, v přepočtu asi 4900,- Kč. Výuka probíhala denně od 9:00h do 15:30h a bylo to příjemné občerstvení angličtiny.

Člověk se tu po nějakém čase bez problémů domluví, ale pokud pracuje jako sezónní pracovník a má kolem sebe krajany, tak se jeho angličtina nerozvíjí a motivace se také vytrácí, protože narážíte na spoustu cestovatelů, jejichž angličtina je opravdu mizerná a přesto tu v pohodě přežijí. Toho jsem se před návratem bál a proto jsem na tuto nabídku reagoval.

Hodiny ve škole měly opravdu vysokou úroveň. Ani po 5 hodinách výuky jsem se nenudil a odpoledne jsem až do večera musel mluvit ještě v práci. Škola pro své studenty na víkendy také zajišťovala spoustu akcí, jako bylo lyžování v Alpách, bruslení, fotbalové turnaje, kola, treky, horolezectví. Nutno podotknout, že se tato škola těší velké popularitě hlavně v asijských zemích a proto mými spolužáky byli Japonci, Korejci, Taiwanci a já jsem byl jediný Evropan. Někteří studenti bydleli v našem hostelu a jiným škola zajistila ubytování v rodinách.



Pravý český bramborák a palačinka na víkendovém trhu

Nová šance

Během mého pobytu v Austrálii nás na základě našeho 9. článku na iDNES kontaktoval na email Čech, který v Aucklandu před nedávnem našel uplatnění ve svém oboru. Pracuje v personální agentuře a hledá pracovníky pro oblast IT&T. Jeho pole působnosti je však omezeno na Auckland. Po mém návratu z Austrálie jsme se sešli a domluvili jsme se, že zveřejníme kontakt pro případné zájemce.

Vzhledem k aktuální pracovně-imigrační politice NZ, tak trochu připomínající slavnou "Hlavu 22", není bohužel v tuto chvíli možné jakkoli garantovat práci před odletem. Pracovní povolení lze totiž ve většině případů získat až na základě pracovní nabídky, kterou však od zaměstnavatelů nedostanete, pokud nejste na NZ fyzicky přítomni (často s odůvodněním, že musíte mít nejprve pracovní povolení).

Pokud jste si tedy opravdu jistí, že chcete zkusit štěstí v tomto oboru na Novém Zélandu, umíte VELMI dobře anglicky a máte již nějaké profesní zkušenosti, můžete se obrátit s dalšími dotazy na Tomáše Prajzlera z personálně-poradenské společnosti Advanced Search (www.asearch.cz, tomas.prajzler@asearch.cz), který vám případný kontakt na kolegu na NZ rád zprostředkuje.

S ohledem na možnost předběžné konzultace s někým, kdo se orientuje a dlouhodobě sleduje situaci na novozélandském pracovním trhu, je to přece jen o trochu jistější cesta, jak najít v oboru uplatnění a nejet na druhý konec světa v podstatě "na blind", jako my před rokem . Zároveň mám radost, že se nám i touto cestou něco takového povedlo a že psaní našeho seriálu přineslo větší možnosti na Novém Zélandu i pro ostatní.

Momentálně jsem už pár dní v ČR a podělím se s vámi ještě v dalším článku o zážitky z Austrálie, kde jsem strávil 3 týdny.

Pokud si chcete ON-LINE popovídat s Romanem a Zdeňkem, zeptat se jich na to, co vás zajímá, máte šanci dnes 4.září od 12 hodin ZDE.

Seriál ČEŠI NA NOVÉM ZÉLANDU

1.díl:
Češi na Novém Zélandu za prací

2.díl: ...zatím pořád bez práce

3.díl: Kde Čech Čechu není bratrem

4.díl: Konečně práce, konečně výdělek

5.díl: Černé labutě a včelí úl parlamentu

6.díl: Jak chutná ráj bez peněz

7.díl: Češi na Zélandu: vinice, bramboráky a Staropramen

8. Vzhůru na Západní pobřeží

9. Práce v oboru IT na obzoru, cesty se asi rozdělí


Poslední pohovor