Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Waikiki: nejkrásnější pláž na světě?

  11:44aktualizováno  11:44
Došel jsem na pláž Waikiki, a kdybych neměl mapu, myslel bych si, že jsem se snad spletl. Vypadala docela obyčejně. Ale byla to ona: byla to totiž jediná pláž široko daleko. Říká se o ní, že je to nejkrásnější pláž na světě. Ale když tam přijdete, divíte se proč.

Lidí jako v Bibione. Proužek písku uzoučký jako bederní rouška. Táhne se sice v délce tří kilometrů, ale na šířku měří snad třicet metrů. A to ještě kdoví jestli. Pak dvacet metrů trávy a palem a po nich už nasazuje pláži náhubek město. Obepíná ji okružní silnice s potoky aut, semafory a policisty na harleyích.

Za ní - a někde dokonce ještě před ní - se tyčí věže hotelů. Všude jsou domy, obchody, restaurace. Těch posledních je tam údajně 450, k tomu ještě 350 barů.

Čekali jste, že vám Havajky budou klást kolem krku květinový límec a snad ještě rozhoupají boky v hříšném tanci hula, a místo toho vidíte obyčejnou městskou pláž.

Havaj, Oahu, Honolulu, Waikiki. Jak romanticky to zní, když je člověk ještě hodně daleko.

Pak dokonce zjistíte, že ani ten krásně žlutý písek není původní. Navážejí ho sem z jiné pláže, která leží na úplně jiném ostrově. Waikiki s vypůjčeným zlatem...

Na té pláži něco je...
Takhle a ještě jinak pláž potichu pomlouváte - a pak začnete zjišťovat, že na ní opravdu něco je.

O lyžařský prodloužený víkend v Rakousku soutěžte ZDE.

Palmy jsou krásné vždycky. Naklánějí se nad moře jako ptáci, když se chtějí napít. A domy přes ně nejsou vidět. A když jsou, po hodině vám to stejně nevadí, protože ten pohled vypadá moc hezky. Ani auta a harleye nejsou slyšet. Přemaže je šumění vln, které donekonečna olizují pláž, jako by byla z belgické čokolády.

Waikiki má jako každá pláž svůj trik. Nikdo přece neleží zády k moři. A tak, když se uložíte, jak máte, vidíte pláž a oceán před sebou. Slunce a vlny. Dívky v bikinkách. Surfaři. A večer západ slunce. Tak to viděly miliony na místě a stovky milionů v hollywoodských filmech. "Life is the beach," říká učitel surfingu Jack, "život je pláž". Jack už dávno nevypadá jako typický beach boy, plážový chlapec zWaikiki. Byl jím, ale to bylo před třiceti lety a určitě před čtyřiceti kilogramy. Strávil na písku Waikiki celý život a těmi několika slovy chce říct, že člověk si má hledět, aby jeho život byl úplná pohoda. Klídek. Užívárna.

Jestli tohle rčení někde opravdu platí, pak je to zrovna na Waikiki. Přestože jste v Americe, nikdo nikam nespěchá. Všichni se tváří, že jsou tam úplně sami. Zjistíte, že se tak můžete cítit i vy. Je to úplně ideální samota, protože když jste na pláži opravdu sami, nevlní se kolem vás žádné slečny.

Ale když se učíte surfovat, nikdo si nevšímá toho, že jen padáte. Nikdo o vás ani nezavadí pohledem, když vás Jack nutí trénovat pohyby na prkně na suchu. Prostě vám položí prkno na písek a vy děláte, jako že jedete. Vypadá to směšně, ale každému je to opravdu úplně jedno.

Ten den zrovna občas zaprší, ale voda je skvělá. Není ani horká, ani studená. Dá se v ní vydržet třeba hodinu. Tak to na Waikiki bývá vždy. Nikdy není ani zima, ani vedro. Nejvyšší teplota bývá tak osmadvacet ve stínu. Písek Waikiki je možná půjčený odjinud, zato je celý prohřátý, ale přitom nikdy nepálí do nohou.

Život na pláži
Pláž je nejlepší brzo ráno, kdy patří jen běžcům. Přes den ji obsazují samozřejmě turisté, kteří přicházejí ve vysoko vzedmutých vlnách. Když odejdou, patří Marvinu Reagymu. Prochází s jakousi minohledačkou pískem, který se potahuje temnotou, a pátrá po mincích, hodinkách a špercích, které dnešní várka ztratila. Dá se tím uživit, Marvine? "Asi by ses divil," zní odpověď.

V noci jsou vidět hvězdy, a jak jdete po pláži, slyšíte havajskou píseň. Někdo si sedl k palmě, hraje na ukulele a zpívá. Jen tak. Obrácený klobouk před sebou nemá. Víc než světla města na druhé straně ulice prozařují tmu světla pochodní kolem pomníku urostlého muže se surfovacím prknem. Jdete se mu poklonit. Duke Kahanamoku, slavný surfař, objevil pro svět kraul.

Další dny už vám nevadí, že Waikiki je úzká jako bederní rouška. Vidíte něco jiného. Waikiki, to je úhledný zlatý náhrdelník, nad nímž sedí Diamantová hlava, sopka, pod níž pláž končí. Waikiki jsou hořící nebesa. Waikiki je vysoko zdvižený příboj, na kterém tančí lidé. Waikiki jsou Japonci plácající hrad pro svého Japončíka. Waikiki jsou nahé boky žen. Waikiki je pohoda.

Dokonce i to město přes ulici má svou výhodu. Hodíte přes sebe tričko a jdete se najíst nebo si koupit knížku.

Nebo perlu.

V obchodním domě vám nabídnou malou loterii. Dejte deset dolarů a vyberte si škebli, kterou chcete. Když v ní bude perla, je vaše. Krásná Havajka vás přemluví rychle. A opravdu, perla je vaše! Máte pocit štěstí, ale ona řekne: "Perla je v každé škebli. Prohrát jste nemohl. Dáváme je tam." Vítejte na Waikiki, na pláži, která je tak hezká, až je z ní kýč. Přízrak i sen. Pravda i lež.

Může se hodit

Jak se tam dostat

Z letiště v Honolulu jezdí desítky autobusů na pláž Waikiki, kde bydlí drtivá většina turistů.

Co podniknout

Kdo se nechce jen slunit, může si zaplatit kurz surfování. Nebo může vyrazit do Honolulu, Pearl Harboru či na mnoho dalších výletů po ostrově Oahu. Je to výhodné, protože po celém ostrově jezdí autobusy na místní jízdné jako městská hromadná doprava.



Pohoda na Waikiki

Ostrovan brnká na kytaru tu sladké melodie, tu Elvise a nic za to nechce

Pohoda na Waikiki

Pacifické dopoledne. A pak že to na pláži Waikiki není hezké na pohled

Surfaři odpočívají, prkna jsou zpátky ve stojanech a vlny se už zklidnily

Autoři: ,




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.