Podobně lze absolvovat i poslední jarní túru na Zvoník (Grossglockner - 3797 metrů nad mořem), kdysi nejvyšší horu Rakouska-Uherska. Jde se starou Kalskou cestou, kterou před půl druhým stoletím vytyčili místní horští vůdci Ranggetiner a Huter. Příliš na ní nehrozí laviny a sjezd po ní dolů je vyhlášený. Autobus vyjíždí do dvou tisíc metrů nad mořem k hotelu Lucknerhaus, a tak je výška cítit již na startu. A to zbývají ještě dva kilometry převýšení! Na parkovišti je třeba okamžitě nasadit černé brýle, nalepit na skluznice tulení pásy a namazat se opalovacím krémem. Potom už nezbývá nic jiného než vystoupat k chatě Stüdlhütte.
Druhý den se s rozbřeskem vyráží na plošinu zvanou Adlerův odpočinek. Zpočátku cesta vede po ledovci. Na jaře je zasněžený, a není tedy potřeba vybalovat z batohu lano na vzájemné zajištění před pádem do trhliny. Přímo z ledovce se zdvihá nekonečný sněhový svah. Dvě hodiny se jím stoupá až ke skalám zvaným Adlerův odpočinek. Není to nic zábavného - sto metrů traverzování tam a dalších sto metrů nazpátek. Serpentiny s železnou pravidelností přibývají, nohy bolí a plíce lapají po dechu. "Das ist gut," neustále povzbuzuje dva asi čtyřicetileté manžele horský vůdce.
U Adlerova odpočinku se spojuje Kalská cesta z Heiligenblutskou a lyžaři se na poslední stoupání spojují do stohlavého hada, aby společně dorazili k místu, kde se obvykle zouvají lyže. Místo nich přicházejí na řadu horolezecké mačky, cepíny a vyráží se po úzkém hřebeni na vrchol. Je to sice slabá půlhodinka, ale výšku už je cítit v celém těle. Nejproslulejším místem této partie je pikantně úzká sněhová převěj v sedélku mezi Malým a Velkým Glocknerem. Široká je jen dvacet centimetrů, dlouhá dva metry a je nutno ji překonat bez lana. Pád na převěji znamená, že nešťastník poletí na každou stranu nejméně půl kilometru po ledu. Vrchol o pár desítek metrů dál je překvapivě malý, a tak se všichni strkají, aby se mohli vyfotografovat u kříže.
Je krásné počasí, a tak lze přehlédnout celé pásmo Alp od severu k jihu, od Dachsteinu po Triglav. Po cestě nazpět je třeba se proplést davy horolezců a mít přitom na mysli varování horských vůdců z Kalsu: "Nezkušení horolezci omezují a zdržují skupiny pospíchající dopředu, což svádí k riskantním manévrům." Sjezd z lyžařského depa vede prudkým, ale bezpečným svahem. Pod lyžemi ubíhá svah rozrytý hůř než sjezdovka v Harrachově a po půl hodině končí u chaty, odkud se ráno vyráželo.
JAK SE TAM DOSTAT: Po dálnici na Salzburg a po silnici přes Zell am See.
VÝBAVA PODLE HORSKÝCH VŮDCŮ: Batoh 40-50 l, zimní oblečení, čelová lampa, bivakovací pytel, lékárnička, sluneční brýle, krém na opalování (faktor 20-30), skialpinistické lyže, přezkové boty, mapa 1:25 000, sedací a hrudní úvaz, horolezecké lano 50 m, 5 smyček (1,5-2,5 m), 7 karabin, mačky, 2 ledovcové skoby, cepín.
INTERNET: Český průvodce po Grossglockneru: alpy.euweb.cz, chaty ve správě rakouského a německého alpského spolku: www.alpenverein.at
CENY: Mýtné na silnici z Kalsu: 100 ATS Noc na Stüdlhütte: 200 ATS
TELEFON: Místní horská služba má číslo 140
 Až do začátku léta se dá vylézt na Grossglockner na lyžích |
