Vzácný Špačkův dům nahradil kýč na peníze

"Špačkův dům ukázal, že lze zbořit cenný historický objekt jen proto, že na jeho místě může vzniknout výnosnější novostavba," napsal ve svém posledním věstníku Klub za starou Prahu, který hodnotil architektonický vývoj v hlavním městě v posledních patnácti polistopadových letech.

Hlavní cena pro likvidátora

Když v roce 1998 porota architektů a památkářů v roce 1998 udělovala anticenu Bestia triumphans "největšímu likvidátorovi kulturního dědictví v Česku", stal se "vítězem" architekt Pavel Pirkl, který se jako vedoucí odboru památkové péče pražského magistrátu zasadil také o demolici Špačkova domu nedaleko obchodního domu Bílá labuť.

Špačkův dům pocházel z roku 1901 a zdemolován byl v roce 1993. Jeho likvidaci nezabránil ani protest Rady Obce spisovatelů a českého centra PEN klubu. Ve svém prohlášení z února 1993 vyjádřily "podiv nad tím, že má dojít k dalšímu barbarskému činu, jaký od zbourání nádraží budovy Těšnov z příkazu Antonína Kapka nemá obdoby".

PŘEČTĚTE SI

Těšnovské nádraží pohřbila pražská magistrála

Dům postavil majitel Kokořína

Stavitelem Špačkova domu byl někdejší majitel Kokořína, c. a k. rada a vrchní pražský poštmistr Václav Špaček. Plány domu nejspíš vypracoval známý pražský architekt Alois Dlabač, mimo jiné autor průčelí osmi domů v honosné Pařížské ulici v Praze.

Zdeněk Lukeš, historik architektury, před časem připomněl, že Špačkův dům byl čtyřpatrový nárožní dům se štukovou neobarokní výzdobou. Úroveň štukové dekorace, kování litinových zábradlí a dřevěných ostění označil Lukeš za velmi vysokou.

Nové Město. Boční průčelí neobarokního Špačkova domu čp.1216, zbořeného roku 1993, do Lodecké ulice. Foto kolem roku 1940.
Zdroj: Národní památkový ústav
* PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTO

Podle Klubu za starou Prahu byla demolice Špačkova doma prvním příkladem konce "porevolučních růžových snů" o tom, že se hlavní město už nebude zbavovat svého kulturního dědictví a že nepovolí další nové stavby, které se do centra Prahy nehodí a spíše ho hyzdí.

Kýčovitá architektura s věžičkami

Klub pokládá novou administrativní budovu Praha City Center, která vyrostla na místě Špačkova domu, za "kýčovitou architekturu, která se svůj naddimenzovaný objem snaží zastřít mohutnou římsou a 'malebnými' nárožními věžemi".

Ke kritice se připojili i jiní architekti. "Myslím, že budova z architektonického hlediska pro svou předimenzovanost a jakousi nafoukanost nebude pro Prahu přínosem," řekla například architektka Radomíra Sedláková bezprostředně poté, co byla nová budova Praha City Center v listopadu 1995 otevřena.

Někteří architekti upozornili, že nová budova je o dvě patra vyšší, než by bylo vzhledem k okolí optimální.

TAKHLE SE BOJUJE S PAMÁTKAMI. Bourání Špačkova domu, 1993.
Autor: Herbert Slavík

Kdo tahá za nitky

Kauza Špačkova domu vyvolala velký ohlas veřejnosti a vedla dokonce k odvolání ředitelky památkového ústavu Věry Müllerové, která byla pro zachování Špačkova domu, a ředitele odboru památkové péče magistrátu Pavla Pirkla, který ji naopak schválil.

V této souvislosti ale znalec problematiky architekt Richard Biegel poukazuje na paradoxní fakt, že zatímco ředitelka z oficiální památkové péče odešla, Pirkl se stal jejím nástupcem v pražském ústavu památkové péče. "Na několik let tak vznikl sehraný tandem ředitele pražského památkového ústavu a představitelů odboru památkové péče magistrátu, kteří bez větších obtíží další velké novostavby schvalovali," říká Biegel.

Právě z magistrátu tehdy zazněly hlasy hájící výstavbu podobných nových budov. "V Praze je v současné době dostatek administrativních ploch, ovšem v kategorii světového standardu je nabídka méně než padesátiprocentní. Zprovozněním Praha City Centra se hlavní město opět posune v oblasti podmínek pro podnikání na běžnou světovou úroveň," řekl tehdejší pražský radní Michael Hvízdala.

STROJ ČASU

*** ČTĚTE SERIÁL STROJEM ČASU PO ČESKU - ZDE
V seriálu mapujeme místa, která se v posledních desetiletích zásadně změnila. Všímáme si objektů, po nichž nezůstalo nic, jen jizvy v duších lidí nebo vzpomínky. Chceme ale naopak přibližovat i místa, která, kdysi zdevastovaná, povstala z popela...

Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie fotoarchivu ústředního pracoviště Národního památkového ústavu na Valdštejnském náměstí v Praze a Klubu za starou Prahu.