Králický Sněžník je nejen překrásným horským vrcholem, ale zároveň samostatné malé pohoří. Malé ovšem jenom rozlohou, protože výška 1 423 m ho řadí po Krkonoších a Hrubém Jeseníku na třetí příčku našich nejvyšších horstev. Zeměpisný význam Králického Sněžníku zvyšuje navíc skutečnost, že se na něm nachází evropské trojrozvodí a těsně pod vrcholem pramení řeka Morava.
Vrchol bez baráků a věží
Mezi nejvyššími kopci v Česku představuje Králický Sněžník tak trochu raritu, nahoru totiž nevede silnice ani lanovka a nestojí tu žádná stavba! Při zdolávání poměrně odlehlého a turistickými službami nezajištěného vrcholu je nutné se spoléhat především na vlastní síly, obsah batohu a teplé oblečení.
Na plochém vrcholovém temeni se válejí jen ruiny staré rozhledny, na úbočí hory lze identifikovat základy turistické chaty, která byla stržena roku 1971, dva roky před rozhlednou.
Zimní pohádkové představení
Výstup na sněžnicích v plné polní
Dalším unikátem Králického Sněžníku je označení "střecha Evropy". V pohoří se totiž nachází místo, kde se stýká rozvodí tří moří: Černého, Baltského a Severního. Tento geograficky významný a zároveň kuriózní bod se ovšem nenalézá na nejvyšším vrcholu nad pramenem Moravy, ale na mnohem nižším okrajovém kopci, který se jmenuje Klepý (1 144 m) nebo Klepáč. Vystupuje tak jako Sněžník na česko-polské hranici a Poláci ho příznačně pojmenovali Trojmorski wierch. Od roku 2010 na něm stojí dřevěná rozhledna.
Na Sněžník přes Návrší
Na Králický Sněžník vede nejkratší cesta ze Stříbrnic na východním úpatí pohoří, kam dojedete autem anebo přijdete po modré značce od vlaku ze Starého Města (cca 4 km). V zimě o víkendech sem ráno zajíždí také skibus, neboť ve Stříbrnicích je v provozu několik sjezdovek. Zájem o ně však není, jak se zdá, příliš velký, což je pro vyznavače sjezdového lyžování spíše dobrá zpráva.
Ze Stříbrnic, přeměněných během posledních let z obce socialisticko-zemědělské na obec komerčně-rekreační, směřují vzhůru na Sněžník dvě trasy s celkovým převýšením téměř 800 m. Modrá vede do lesa ke kapličce, žlutá jde po silnici a pak strmě vzhůru lesem a ještě strměji po sjezdovce k horské chatě Návrší. V zimě se chodí téměř výhradně po žluté, která bývá na rozdíl od modré vždy dobře prošlapaná. Pokud byste nechtěli výstup realizovat pěšky, ale raději na běžkách, pak se držte prohrnuté silničky, která vás na Návrší dovede mírnějším stoupáním, zato však velkou oklikou. Rychlejší to ovšem není.
Chata Návrší je jedinou horskou chatou na české straně Králického Sněžníku, stojí v nadmořské výšce 899 m. Byla postavena roku 1928 na místě bývalých salaší a kolemjdoucím nabízí hezký interiér i příznivé ceny. Od chaty i z oken jídelny se otvírá krásný pohled na Staroměstsko a hradbu Hrubého Jeseníku v pozadí.
Turistická chata Návrší
Na sněžnicích nebo na běžkách
Na Návrší začíná vlastní výstup na Sněžník v délce 5,5 km po žluté a následně červené značce. Pokud to jde dobře, v zimě trvá výstup asi hodinu a půl.
První kilometry obstarává široká lesní svážnice, která za rozcestím Nad Adéliným pramenem začíná velkými oblouky stoupat do Stříbrnického sedla. U druhého oblouku se odpojuje udržovaná běžkařská trasa a dál pokračuje už jenom přírodní stopa.
Dříve byl Králický Sněžník doménou běžkařů, dnes se však nahoru hojně chodí také pěšky, resp. na sněžnicích. Je to dáno tím, že terén vzhledem k velkému převýšení a místy i strmosti není na běžky zrovna ideální, což platí pro směr nahoru i dolů. Lyžařská stopa se navíc ve vrcholových partiích z důvodu ochrany přírody neupravuje. Pokud sníh nese a člověk se neboří, pak se jde pěšky pohodlněji a mnohdy i rychleji.
Obě skupiny turistů se k sobě chovají celkem ohleduplně a pěšáci většinou respektují běžeckou stopu. Možná je to ovšem způsobeno výstražnou cedulí ve Stříbrnickém sedle, která pěšáky varuje před pohybem agresivních běžkařů, kteří neváhají vstupování do lyžařské stopy ztrestat holí... Závěrečné partie od lesní chaty Horské služby Franciska nad horní hranici lesa jsou však i pro většinu běžkařů směrem dolů nesjízdné, takže stopa zde bývá rozrytá i od běžkařů. A to dokonce dvojnásob, když počítáme i hluboké lavory po nechtěných držkopádech.
Vrchol Králického Sněžníku s ruinami staré rozhledny
Zmrzlé slůně u zbořené chaty
Kde se vzalo slůněSymbolem Králického Sněžníku je větry ošlehaná, mrazy a vandaly poničená socha slůněte, která bývá někdy mylně považována za hraniční kámen. Pochází z roku 1932 a nechal ji zde vztyčit německý umělecký spolek Jescher. Návrh vypracovala žena Kurta Hallegera, rodáka ze Šumperka, který byl vůdčí osobností spolku. Sochu vytesala kamenická firma Förster ze Zlatých Hor. |
Výstup na Sněžník se přerušuje u ruin bývalé turistické chaty, u níž stojí na okraji příkrého srázu socha slůněte, neodmyslitelný symbol hory. V zimě ovšem bývá slůně velmi často obalené ledovým nebo sněhovým krunýřem, takže jeho podobu lze spíše jen tušit. Od slůněte se otvírá překrásný pohled na Rychlebské hory, Staroměstsko a Jeseníky, mnohem plnější a hlubší než ze samotného vrcholu.
Ruiny chaty se zachovalou místností bývalého sklepa mohou posloužit jako neocenitelné útočiště před nepřízní počasí, zvláště pak mrazivým větrem, který Sněžník sužuje i za slunečných dní. Rozmrznou vám tu prokřehlé ruce, v relativním teple a bezvětří se tu najíte a napijete. Místnost se hojně využívá k bivakování.
Omrzlé slůně na Králickém Sněžníku
Někdejší sklep dnes již neexistující turistické chaty
Od slůněte, resp. od ruin chaty sleduje cestu k nejvyššímu bodu tyčové značení. Zvláště za mlhy, která v zimě na Sněžníku výrazně převažuje, je nutné se tyčí bezpodmínečně držet, neboť hned vlevo od cesty pod pramenem Moravy začíná lavinový terén.
Může se hoditJak se tam dostat Mapa |
Rozhled z plochého temene je poněkud omezený, když však vystoupíte na ruiny staré rozhledny anebo popojdete k místům, kde svah začíná klesat, otevřou se vám daleké výhledy do Čech, na Moravu i do Polska. Překrásné jsou především zimní pohledy na zasněžené Krkonoše s majestátní Sněžkou a Úpskou jámou pod Studniční horou. Dlužno však dodat, že šance na bezoblačnou oblohu jsou v zimě malé. I za slunečných dní nejvyšší bod Sněžníku často zakrývá čepice nebo deka mraků.
Kudy jinudy v zimě na Sněžník
Pokud chcete mít jistotu, že v zimě na Sněžník bez problémů vystoupíte, pak zvolte výše popsanou trasu ze Stříbrnic. Ne že by se odjinud nedalo, ale další výstupové trasy jsou podstatně delší, méně frekventované a nejisté, co se týče prošlápnutí a kvality stop.
Platí to v podstatě pro všechny varianty výstupů z Dolní Moravy: ať už pro modře značenou hřebenovku přes horu Sušinu (1 321 m) od horní stanice sjezdovky nebo pro žlutě značenou cestu údolím Moravy. Na tomto místě je třeba upozornit, že udržované běžecké stopy v okolí Dolní Moravy, lákavě nazvané "Běžecký lyžařský skiareál Králický Sněžník", se vrcholu Sněžníku zdaleka vyhýbají.
