Vrcholový hřeben

Vrcholový hřeben | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Snadný výstup, úchvatné výhledy. Alpský čtyřtisícový skalp Breithorn

  • 14
Alpy mají téměř dvě stovky vrcholů přesahujících bájnou hranici čtyř tisíc metrů. My jsme se tentokrát rozhodli pro výstup na jeden z těch nejlehčích, které jsou k dispozici. Výhled z Breithornu je ale stejně úchvatný jako u mnohem těžších vrcholů.

Masiv Breithornu je součástí hraničního hřebene mezi Švýcarskem a Itálií a leží hned vedle známého Matterhornu. Z celkového počtu 182 alpských vrcholů vyšších než čtyři tisíce metrů je právě 4160 m vysoký Breithorn jedním z nejsnadněji dosažitelných a nejvíce navštěvovaných. Samotný výstup, který můžete realizovat celoročně, totiž není technicky náročný a navíc vás lanovka pohodlně dopraví do výšky 3 820 metrů.

Lanovkou do oblak

Vyrážíme první lanovkou ze Zermattu. Ještě za šera se tu tlačí množství profesionálních lyžařských týmů, které spěchají na ranní trénink. Lyžování a snowboarding po celý rok, všech 365 dní na sněhu, to je pouze v Zermattu. Jako nejvýše položené a celoročně provozované lyžařské středisko v Alpách nabízí Zermatt absolutní jistotu sněhu.

Poslední úsek lanovek. Vpravo je vidět hrot Klein Matternhornu, vlevo od něj, přesně za kabinou lanovky, vrchol Breithornu.

Na výstup si připravte vhodnou výbavu

Z vrcholu Breithornu můžete za jasného počasí spatřit až 40 čtyřtisícovek. Kdo chce ale tento nádherný vyhlídkový vrchol zdolat, měl by jít minimálně ve dvou a potřebné je rozhodně vybavení na přechod ledovce, tedy mačky nebo skialpinistické lyže, lano a případně cepín. Výstup od lanovky na Klein Matternhorn trvá přibližně dvě hodiny a vede po zasněženém ledovci.

Dvakrát přesedáme a za necelou hodinku jsme o 2 200 metrů výše, tedy na konečné stanici lanovky na Klein Matternhorn, v místě zvaném též Matternhorn glacier paradise. 

Cestu nejvýše položenou lanovkou v Evropě máme za sebou a po vystoupení z velkokapacitní kabiny procházíme tunelem ve skále. Nadmořská výška je tu znát (3 820 m n.m) a i do mírného kopce se docela zadýcháme. Míjíme vstup do ledového paláce vykopaného v ledovci i na vyhlídkovou plošinu, tato dvě místa jsou hlavní lákadla pro většinu turistů a jejich cesta tu končí. My ale teprve začínáme.

Přes ledovou pláň k vrcholu

Vycházíme na sluncem prozářené plato a náš průvodce vyndává horolezecké lano. Je třeba se navázat, cesta na Breithorn totiž vede po ledovci a je tu určité riziko pádu do trhliny. Asi 100 metrů od stanice lanovky překračujeme pásku oddělující lyžařskou trasu od neprobádané a nebezpečné divočiny a vydáváme se na sněhem posypaný ledovec.

Cesta nejprve stoupá jen neznatelně, je třeba obejít široký žleb mezi Breithornem a Klein Matternhornem. Sledujeme náš cíl, který z jižní strany připomíná spíše sněhovou bouli než alpskou čtyřtisícovku. Za námi se zvedá skalnatý a špičatý Matternhorn, který odtud vypadá úplně jinak, než jak ho známe ze známých propagačních fotografií.

Připadám si spíš jako na procházce než na alpském výstupu, slunečné počasí spolu s lehkým terénem vytváří zdání naprostého bezpečí. Vysoká nadmořská výška je ale znát, a proto jdeme raději velmi pomalu.

Panorama čtyřtisícovek

Teprve asi po půlhodině zastavujeme a průvodce velí k obutí maček. Svah se začíná zvedat a přední hroty našich maček se zarývají do přemrzlého firnu. Jdeme pomalu, abychom předešli problémům s nadmořskou výškou.

Konečně vystoupáme na vrcholový hřeben a pod námi se objevuje hluboké údolí Zermattu. Za necelých deset minut jsme na vrcholu.

Panorama z vrcholu Breithornu

Rozhled z výšky 4 160 metrů je mimořádně úchvatný. Když to vezmeme od západu, tak vidíme italskou stranu Mont Blancu (4 810 m), blízký Matternhorn (4 478 m) i o něco vzdálenější Weisshorn (4 506 m). V dálce na severu se tyčí masiv Bernských Alp s výrazným vrcholem Jungfrau (4 158 m), na severovýchodě defiluje skupina Mischabel s nejvyšším vrcholem Dom (4 545 m) a téměř na dosah od nás je pak nejvyšší hora Švýcarska Dufourspitze (4 634 m).

Přestože nešlo o žádný velkolepý výkon, kombinace velké výšky a panoramatu zaledněných štítů nám dává pocit dosažení něčeho výjimečného. Po nezbytném fotografování a krátké vrcholové svačině se otáčíme a stejnou cestou sestupujeme zpět k lanovce.

Jak se tam dostat

Ideální výchozí bod je švýcarský Zermatt. Cesta autem z Prahy do sousedního městečka Täsch je dlouhá téměř 900 km a zabere vám 10 hodin. Zermatt je uzavřen pro automobilovou dopravu, a proto musíte přesednout na místní vlak Täsch – Zermatt.

Můžete využít i skvělého systému švýcarských železnic a do Zermattu jet vlakem po některé z vyhlášených tras – například vlak Glacier Express jezdí denně ze Svatého Mořice do Zermattu. Více na: www.swisstravelsystem.com

Veškeré informace o ubytování, lanovkách, kontaktech na horské vůdce, předpověď počasí, atd. najdete na stránce www.zermatt.ch

, pro iDNES.cz