Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vysoké Tatry - nejmenší velehorské lyžování

  13:05aktualizováno  13:05
Vysoké Tatry jsou sice kapesní zmenšeninou opravdových velehor, ale pro lyžaře nabízejí mimo sjezdovky možná více dobrodružství než rozlehlé pláně Alp. Strmé žlaby, úzká sedla, kličkování mezi mezi skalami a pravé horské chaty jsou hlavními důvody, proč by tam lyžař měl zavítat. Nejlepším měsícem na lyžování mimo sjezdovky je duben, a pokud se vydaří slunečné dny, i květen. Přes den se dá mnohdy jezdit v tričku, večer je dlouho vidět a zatímco ve žlabech ještě leží prašan, v dolinách na slunci je již jarní firn. Navíc pomalu končí sezona a tak je levnější ubytování na chatách v horách i v hotelech pod nimi.

Dobrodruzi ovšem neváhají vyrazit již koncem listopadu, kdy krátký den a temná nízká mračna naditá sněhem vytvářejí zajímavou drsnou atmosféru, nebo naopak v květnu, nic nedbajíce rachotu jarních lavin.   

Největší atrakcí a zároveň dobrým sportovním výkonem jsou výstupy k horským chatám. Populární je Zbojnická chata, nad kterou se otevírají otevřené slunečné pláně jako stvořené pro krájení obloučků v čerstvém sněhu. K chatě na Popradském plese (dříve Kapitána Morávky) a na Slezský dům se dá vyjet i na běžkách. Po cestě k chatě U Zeleného plesa (dříve Brnčalova) je místy tak prudké stoupání, že je rychlejší hodit lyže na ramena a jít pěšky. Téryho chatu lze dobýt jen v pohorkách a s lyžemi připnutými na batohu nebo na speciálních turistických lyžích s nalepenými stoupacími pásy.

Všechna stoupání k tatranským chatám jsou si dost podobná. Hodinu až dvě vede cesta lesem a teprve na hranici kosodřeviny se náhle objeví horní patro doliny i s chatou. Tam je pro mnoho turistů nastává okamžik pravdy. Zatímco v lese bývá tvrdý sníh a klid, najednou začne foukat a unavení lyžaři se boří do hlubokých návějí nebo naopak rozmoklé sněhové břečky. Nejméně příjemné chvíle prožívají výletníci, kteří vyrazí k Zelenému plesu. "Po výstupu z lesa se ještě hodinu kličkuje podél potoka, než je vidět chata," připomíná horolezecký instruktor a lyžař Lukáš Bludský.

Sjezdy od chat si lyžaři triumfálně vychutnávají, protože cesty bývají projeté od rolby, sněžného skútru nebo aspoň od předchozích návštěvníků. Zatímco výstupy trvají dvě až tři hodiny, návrat se dá zvládnout podle odvahy za dobu od čtvrthodiny do jedné hodiny. "Na úzké zledovatělé cestě jsem měl dost práce, abych se vyhnut pěším turistům," vzpomíná na na své sjezdy od Zeleného plesa a horolezec Aleš Nedvídek a jednoznačně dodává: "Vlevo sráz do potoka, vpravo skály."

Vrcholem všech zážitků, které si může lyžař užít, je některý z vysokohorských sjezdů žlaby nebo strmými pláněmi, kde se kromě občasných lyžařů objeví nanejvýš dvojice horolezců či zatoulaný kamzík. Převýšení takového sjezdu může být až patnáct set metrů a délka přes deset kilometrů, což se klidně vyrovná mnoha alpským trasám. K tomu je ovšem potřeba mít alpskou turistickou výzbroj - skialpinistické nebo telemarské lyže, stoupací pásy a za tvrdého sněhu i stoupací železa a cepín.

Na tyto sjezdy by se měli vydávat jen ti, kdo své lyže ovládají za každé situace. Na lyžaře v terénu bývá mnohdy komický pohled, protože balancování na jedné lyži, nechtěné záklony, hluboké předklony a ruce s hůlkami připomínající větrný mlýn nejsou nic neobvyklého. Na ledových plotnách, hlubokém prašanu či mokrém sněhu totiž není nic platná vytříbená technika carvingových specialistů či sjezdovkových elegánů s nohama u sebe. "Udržet stabilitu v hlubokém sněhu byl pro mne občas nadlidský úkol," přiznává po lyžování v Tatrách celkem dobrý rekreační sjezdař Jan Jiroušek.

Romantici, kteří nechtějí za zády nechat jen upravené tratě, ale i celou civilizaci, přecházejí během několika dní celé hory jen s batohem na zádech. Vysoké Tatry se tak dají přejet za dva až tři dny, ale jedná se o obtížný podnik. Je při něm nutné mít s sebou horolezecké zkušenosti i vybavení.

Příklady nejkrásnějších lyžařských túr v Tatrách:
Baranie sedlo
(převýšení 1500 m) - velkolepý sjezd nabízí všechno, co Tatry umožňují. Začíná prudkým kuloárem, který mnozí lyžaři raději scházejí. Pokračuje obrovskými kotli Zmrzlé doliny do úzkého žlebu, v němž bývá až dva metry vysoký ledový práh. Prudkou strání se sjíždí na zamrzlé Zelené pleso a k chatě na jeho břehu. Potom už zbývá jen sjezd lesem k autobusové zastávce Biela Voda. Výstup a sjezd si naplánujte na celý dlouhý den.

Prielom (převýšení 1300 m) - dlouhý, ale ne příliš obtížný sjezd. Ze sedla Prielom se sjíždí prudkým svahem k Dlhému plesu a ke Zbojnické chatě. Od ní údolím potoka na široké pláně, kosodřevinou, lesem  a vyšlapanou magistrálou na horní stanici kolejové lanovky Hrebienok. Sáňkařskou dráhou na vlak do Starého Smokovce. Pozor na nebezpečí lavin z Prielomu a v Brance pod chatou.

Východná Vysoká (převýšení 1400 m) - sjezd pro odvážné s třemi prudkými stupni začíná ve Studeném sedle vzdáleném deset minut pěšího sestupu ze štítu. Nejprve se sjíždí širokým, ale strmým žlabem k úpatí Guľatého kopce. Okolo něho vlevo nad sráz, který končí kamennou bariérou. Nad ní se nesmí upadnout. Dále dolinou nad další stupeň zvaná Věčný déšť, kterým se sjíždí ke Slezskému domu. Po silničce na vlak do Tatranské Polianky. Nelze podnikat za lavinového nebezpečí.

JAK SE TAM DOSTAT
Z Čech do Popradu jezdí několik nočních lehátkových rychlíků (z Prahy stojí přibližně šest set korun). Odtud se jezdí tramvají, která projíždí pod celými horami. Při jízdě autem je třeba zaplatit osm set korun za dálniční známku a parkovné pod horami může činit až sto korun za den.

KDE PŘESPAT
Nejkrásnější jsou večery na horských chatách a navíc je to od nich blízko na vrcholky hor nebo do sedel. Sliezsky dom, Téryho chata, chata Pri Zelenom plese, Na Popradskom plese, Zbojnická chata. Ceny ubytování se pohybují od sta do dvou set padesáti korun za noc. Ve většině hotelů a chat lze platit i českými korunami v kurzu 1:1.

PODLE ČEHO SE ŘĺDIT
Knižní průvodce: Bohuslav Štofan: Extrémne lyžovanie. Tatrya, Poprad 1999.
Mapa: Vysoké Tatry, Lyžiarska a turistická mapa 1:50 000. Vojenský kartografický ústav, Harmanec.

CO S SEBOU
Kromě turistických lyží alpského typu (skialpinistické nebo telemarské) a nalepovacích stoupacích pásů se hodí i teleskopické hůlky, jejichž délku si každý individuálně nastavuje pro sjezd i výstup. Na delší a náročnější túry je potřeba stoupací železa (mačky) a pro jistotu i cepín.

Při nehodě pomůže mobilní telefon s roamingem pro Slovensko, protože Tatry jsou pokryté signálem. Na prsou pod bundou se nosí připevněná vysílačka zvaná pieps, která umožní zachráncům najít zasypaného v lavině téměř okamžitě. Podobnou službu udělají i tak zvané recco destičky vyrobené z kovu, který se záchranným službám dobře hledá. Bývají všité do bund nebo vlepené do lyžařských bot.

POZOR!
Skialpinismus je ve Vysokých Tatrách ochranáři povolený jen do úrovně horských chat. Výše ho mohou provozovat jen horští vůdci s klienty a členové horolezeckých svazů (Češi mohou vstoupit například do Českého horolezeckého svazu, Slovenského horolezeckého spolku James nebo získat na počkání průkazku OEAV Rakouského alpského svazu.)    

Autor:


Nejčtenější

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...



Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

VIDEO: Přes Alpy na skákacím míči. Šílený nápad vznikl u bezdomovce

Brit překonal Alpy na skákacím balónu

Celkem sedmnáct dní mu trvalo, než na trase dlouhé 76 kilometrů proskákal přes Alpy z Itálie do Francie. Steven Payne...

Řecký ráj trpí pod návalem turistů z výletních lodí, Santorini chystá omezení

Kromě výletních plaveb je Santorini přední destinací pro svatby a líbánky.

Obrovské výletní lodě jsou pro někoho požehnáním, někomu přinášejí jen utrpení. K řeckému ostrovu Santorini jich každým...

Najdete na iDNES.cz