Pak dodává, že systém vlekaře občas tak převezl, že ho bezradně vypnuli a odešli bezradně k ránu domů. Sněžné tyče několikrát vlekaře potrápily. Například z nich crčela zpočátku jen voda. "Až po delší době jsme zjistili, že máme moc velký tlak vody a sníh se nestačí v tyčích vytvořit," řekl Volný. Tyče musí být také vyhřívané, aby nezamrzly. Při jedné z poruch ji musel jeden z vlekařů v nočním mrazu dlouhé hodiny zahřívat teplovzdušnou pistolí. "Hoši byli strhaní a zmrzlí," řekl Robert Volný. Také on pořádně promrzl, když chtěl jednou v šest hodin ráno odpojit hadice od zasněžovacích tyčí. Absolvoval ihned ledovou sprchu. "Říkal jsem si, mám jít dolů a převléci se? Ztratím plno času. Tak jsem to dodělal a když jsem sešel dolů, měl jsme oděv ztvrdlý." Vzpomíná i na první den zasněžování. "Všechno jsme nachystali podle plánů, přijel dodavatel a najednou říká: Vždyť vy nemáte elektrický kabel, který dá tyčím energii! Až do půlnoci jsme sháněli kabel na třicet šest ampérů," vypráví Volný. "Také nás trápí, že v řece Morávce, odkud vodu čerpáme, je díky turbínám nad námi teplejší voda, než jsme mysleli. Nemůžeme proto jet na plný výkon, neboť voda potřebuje víc času, aby se z ní stal sníh." Umělý sníh je podle vlekaře trvanlivější než ten přírodní. "Když po něm přejedete lyží, nezůstane téměř žádná stopa. Na jaře taje jako poslední," říká Robert Volný, který práci na mrazu přirovnává ke zkušenosti v kladenských hutích. "Také to byla práce ve velmi extrémních podmínkách," řekl Volný. Bez umělého zasněžování svahů se prakticky žádná sjezdovka v Beskydech neobejde. Sněžné dělo nemají pouze na Lysé hoře, kde jsou sjezdovky tak vysoko, že nikdo nepočítá s tím, že by tam sníh v zimě nebyl.
 Čekání na sníh v Harrachově. |
