Výpusť stará 273 let zmizí z Jordánu. Táborští ji chtějí vystavit

  13:34aktualizováno  13:34
Kvůli dřevěnému zařízení, kterým se regulovala hladina táborského Jordánu, netěsní hráz nádrže. Vedení města rozhodlo, že ho odstraní a najde prostor, kde si unikátní výpusť lidé prohlédnou.

V táborské nádrži Jordán objevili důmyslnou dřevěnou výpusť. | foto: MěÚ Tábor

Historická výpusť, kterou se regulovala hladina vody v nejstarší údolní nádrži ve střední Evropě, zmizí z Jordánu navždy. Po 273 letech ji archeologové rozeberou a odvezou.

Důvod je prostý: v mnoha místech netěsní a ohrožuje vlastní stabilitu hráze. Radnice nyní hledá pro dílo z 18. století místo, kde by ho vystavila veřejnosti. "Samozřejmě je to škoda, ale netěsnost tohoto zařízení je zdrojem vyvěrající vody dole na kurtech pod hrází," poznamenal starosta Tábora Jiří Fišer.

Historická výpusť se archeologům ukázala v květnu během vypouštění Jordánu, který je bez vody poprvé po 183 letech a prochází odbahňováním.

Objevené dřevěné zařízení už sice nefunguje, ale ve vodě se zachovalo v dobrém stavu a mělo původně zůstat na místě. "Celé dílo už máme trojrozměrně zadokumentované. Nyní jej rozebereme, část ponecháme pro muzejní účely a celou konstrukci pak někde postavíme, aby byla přístupna pro veřejnost," řekl archeolog z Husitského muzea v Táboře Rudolf Krajíc.

Výpusť byla v hrázi Jordánu, po které dnes vede frekventovaná cesta do centra města, postavena roku 1740.

Když se Jordán před 183 lety naposledy vypouštěl, bylo to kvůli tomu, aby mohli dělníci výpusť opravit.

Hráz potřebuje opravu

Statikům působí problémy i samotná hráz nádrže. Obávají se, že by v budoucnu nemusela udržet nápor vody. Zejména musí mít volnější spád. Ale takové úpravy vyjdou Tábor zhruba na 15 milionů korun.

"Nikdo přesně nedokáže určit stáří hráze, ale pohybuje se v řádu stovek let. Nejvíce ji zatěžují změny hladiny vody, například při tání nebo přívalových deštích," popsal manažer odbahnění Jordánu a vedoucí odboru investic táborské radnice Karel Hotový.

Na začátku června se hráz pohnula, proto radnice přistoupila k jejímu průzkumu. Původně měla v době, kdy přehradila Košínský potok, pět metrů výšku. Dnes je to až dvacet a byla dostavována z různého materiálu. Radnice ji chce zpevnit navezením tisíců tun kamenů, aby násep a její spád byl pozvolnější.



Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Po stopách železné opony. Výlet do zapovězené oblasti u hranic s Rakouskem

Obec Litschau v rakouském příhraničí

Měří přes deset tisíc kilometrů. Dálková cyklotrasa Eurovelo 13 sleduje dlouhý pás bývalé železné opony z Norska až do...

Zaniklé tratě v Česku. Podkováňka se proplétala hlubokým údolím

Lokomotiva BS 200 při zkouškách na trati Skalsko - Chotětov. 50.4008883N,...

Ve dvanáctém díle seriálu Zaniklé tratě zamíříme na sever středních Čech, do okolí Mladé Boleslavi. Podíváme se na...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...



Najdete na iDNES.cz