Kraj mezi Prahou a Berounem na jaře ožívá spoustou kvetoucích rostlin, mezi nimiž hraje prim vzácný koniklec luční český. Tato nenápadná květina patří mezi klenoty a nejvzácnější druhy Českého krasu, roste pouze ve střední Evropě, u nás jen na několika lokalitách ve středních Čechách a na jižní Moravě.
Z důvodu ochrany přírody nebudeme uvádět konkrétní lokality, milovníci rostlin však jistě nějakou tu rostlinku podél popisované trasy objeví.
Kolem pěnovcových vodopádů
Kdo by si výlet chtěl prodloužit o další osm kilometrů, může vyrazit už ze Svatého Jana pod Skalou. My vyrážíme ze Srbska, kam pravidelně jezdí vlaky ze Smíchovského nádraží.
Chytáme se žluté turistické značky, kterou budeme sledovat víceméně po celou trasu výletu. Za posledními domky můžeme ze značky uhnout doprava po pěšině vedoucí roklí mezi chatami proti proudu lesního potůčku. Procházíme známou osadou Údolí děsu, která patří k nejstarším trempským osadám u nás.
Tady také leží první přírodní zajímavost, kterou jsou Kodské vodopády. Voda vyvěrající z podzemí je bohatá na uhličitan vápenatý, který se zde sráží v podobě pěnovce a vytváří početné hrázky, kaskády, jezírka a jeden asi dvoumetrový (a částečně umělý) vodopád.
Malebnosti tohoto fenoménu přispívá i mechový porost, kterým pěnovcové hráze obrůstají.
Když se z rokle vyhoupneme zpět na žlutou značku, můžeme se vrátit kousek zpět po žluté a podívat se na vývěr potoka a malé nezamrzající jezírko u Kodského mlýna.
O kus dále po modré pak najdeme jeskyni Koda. Asi 17 metrů dlouhá chodba sice vypadá, jako by byla uměle vytvořena, vznikla ovšem přirozeně a již od pravěku byla osidlována lidmi.
Pokud byste si chtěli výlet prodloužit, můžete z dolního rozcestí odbočit po modré značce do Tetína. Asi tři kilometry dlouhá zacházka vás přivede na jednu z nejhezčích vyhlídek na údolí dolní Berounky, která se otevírá z tetínského hradiště. Tetín je ostatně velmi zajímavé místo s několika kostely, zámkem, ruinami hradu a opředené mnoha pověstmi. Jedna z našich nejstarších obcí tedy bezpochyby stojí za samostatný výlet.
Zlatý kůň
Vraťme se však zpět na naši žlutou značku, která nás posléze vyvede z lesa do otevřené krajiny. Trasa vede kus po vedlejší silnici, prochází obcí Tobolka a po loukách a polích míří přímo k další zajímavosti výletu, kterou je vápencový vrch Zlatý kůň. Zde najdeme jednu z nejbohatších paleontologických lokalit na světě, největší jeskynní systém v Čechách a naučnou stezku s mnoha výhledy.
Pravdou je, že většina návštěvníků sem míří za prohlídkou Koněpruských jeskyní, a další zajímavosti v okolí ke své škodě vynechá. Prohlídka jeskyní, objevených v roce 1950 při těžbě vápence, bezpochyby stojí za to. Uvidíte tu nejenom krápníky, ale také kosterní pozůstatky nebo penězokazeckou dílnu. Z vrcholu Zlatý kůň se pak otevírá panoramatický pohled na malebnou krajinu Českého krasu i na obrovské lomy v těsné blízkosti Koněpruských jeskyní.
Žlutá značka od pokladny a bufetu vstupuje opět do lesa, tentokrát plného kvetoucích jaterníků, a obchází velkolom Čertovy schody. Ještě než opustíme masiv Zlatého koně, můžeme odbočit na hezké skalní vyhlídky u Jelínkova mostu, ze kterých se otevírají hezké výhledy na jih a západ. Vzápětí pak podejdeme mohutný skalní most. Axamitova brána je největší skalní most v Českém krasu, který vznikl zřícením stropu jeskyně.
Na nejvyšším bodu trasy
Sestupujeme k Suchomastskému potoku a projdeme kolem pramene u Havlíčkova Mlýna. Je to jeden z nejvýznamnějších pramenů v Českém krasu, místní lidé jej využívají pro zásobování kvalitní pitnou vodou a i my tady můžeme doplnit tekutiny.
Nyní musíme podruhé a naposledy asi kilometr po silnici a poté po louce a lesem stoupáme k nejvyššímu bodu celého našeho výletu. Koukolova hora měří sice jenom 471 metrů, z jejího vrcholku se však otevírá hezký výhled na Beroun a křivoklátské lesy, takže za trochu potu a námahy to stoupání rozhodně stojí.
Samotný vrchol tvoří opuštěné lomy a mohutná vápencová skála, jejíž kolmé stěny lákají místní k lezení a boulderingu. Přestože Koukolova hora leží mimo hranice CHKO, najdeme zde řadu chráněných rostlin – roste tu například bělozářka liliovitá, lilie zlatohlávek nebo okrotice bílá. Na vrcholu najdeme kromě vyhlídky výklenkovou kapli svatého Blažeje, obnovenou v roce 2010.
Z vrcholu nás čeká poslední úsek výletu, strmý sestup lesem do Popovic na vlakovou zastávku.
Může se hoditDélka trasy: 13 km |