Prošli jsme jedno z posledních území nikoho v Česku. Tip na hezký výlet

Nejsou to ani Jeseníky, Orlické hory či Králický Sněžník: pěší putování z Hanušovic do Králík vede „územím nikoho“, krásnou členitou krajinou atakující nadmořskou výšku 1000 metrů. Daleko od lidí, kde lesní ticho nic neruší. Klášter na Hoře Matky Boží nad Králíkami se svojí pohnutou historií pak připomene klikaté cesty osudu tohoto zapadlého kraje.
Pohled na klášter Hedeč na Hoře Matky Boží z rozhledny Val

Pohled na klášter Hedeč na Hoře Matky Boží z rozhledny Val | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Území na styku administrativních oblastí bývají zapadlá, řídce osídlená, zato však krajinně krásná. Kolem Králík to platí dokonale: probíhá tudy hranice státní (česko-polská), vnitřní administrativní (mezi Pardubickým a Olomouckým krajem) a dokonce i historická (mezi Čechami a Moravou). Zkrátka periferie, jak má být, pro milovníky zasmušilých toulek ideální terén.

Přes jedno z nejlesnatějších míst v republice

Výchozí bod trasy, město Hanušovice (400 m n. m.) položené v hlubokém údolí horního toku Moravy, na úvod neskýtá mnoho optimismu. K vidění tu není dohromady nic, tedy když nepočítáme proslulý pivovar produkující pivo Holba, jehož budovy se tyčí hned vedle nádraží. Mnohé z místních budov by zasloužily důkladnou opravu, důsledky odsunu/vyhnání německých starousedlíků (sídlo se tehdy nazývalo Hannsdorf) nejsou zahlazeny ještě ani po 70 letech.

Nicméně nedozírné lesy a strmé stráně táhnoucí se od městečka na všechny strany dávají naději, že brzy to bude lepší. Svěřujeme se červené značce, která se dotkne bystře ubíhající řeky Moravy (zde ovšem připomínající spíše větší potok), a začne stoupat lesním terénem k západu. Nevlídné známky civilizace jsou záhy pryč a cesta nás vede několika velkými serpentinami krásnými smíšenými porosty s parádními exempláři statných buků.

Za chvíli se dostáváme na severozápadní úbočí lesního komplexu, stále mírně stoupáme a z několika lesních světlin se otevírají první dálkové pohledy na masiv Králického Sněžníku na severním obzoru. Vidět není téměř nic jiného než hluboké lesy – ne nadarmo se nacházíme v území s jednou z nejvyšších lesnatostí v celé republice. U hájovny Počátky opouštíme širokou a tvrdou lesní cestu, překonáváme boční údolí a po strmém výstupu nás hvozdy „vyplivují“ na planině u Severomoravské chaty. Od Hanušovického nádraží jdeme asi dvě a půl hodiny a v posledním úseku jsme museli značku několikrát hledat.

V hlubokých lesích nad hájovnou Počátky

Přes rozhlednu ke klášteru až na evropské rozvodí

Severomoravská chata (860 m n. m.) představuje vítaný záchytný bod v tomto pustém polesí. Nedávno rekonstruovaný objekt poskytuje pocestným občerstvení i nocleh, mimo zimní a letní sezonu si ale předem ověřte, jestli mají otevřeno. Z louky pod chatou se pak po delší době zase otevírá pěkný výhled.

Asi kilometr za chatou, u důležitého rozcestí značených cest, přicházíme k novogotické kapli Svaté Trojice. Stojí uprostřed hustého lesa a působí trochu jako zjevení - proč právě tady? Kaple je jedním z mnoha dokladů toho, že zdejší kraj byl v minulosti hustěji osídlen než dnes. Původní dřevěný svatostánek postavili roku 1746 jako poděkování za záchranu před Prusy, současná kamenná stavba je z konce 19. století.

V aleji pod klášterem na Hoře Matky Boží

Kaple Svaté Trojice pod Jeřábem

U kaple měníme červenou barvu za žlutou a toto značení nás povede až do cíle. Po krátkém výšvihu jsme na nejvyšším bodě trasy, v úrovni 930 m n. m. na úbočí vrchu Jeřáb. Jeho vrchol (1003 m n. m.), který obcházíme, představuje jedinou „tisícovku“ Hanušovické vrchoviny. Dlouhý, ale mírný sestup nás za slabou hodinku konečně vyvádí ven z lesů k rozcestí u osady Horní Orlice. Tady stojíme na historické hranici Čech a Moravy, stejně jako i na současné krajské hranici (Olomoucký vs. Pardubický kraj) a také na hlavní evropské rozvodnici. Kousek vlevo nad námi v lese pramení Tichá Orlice, jejíž vody nakonec končí v Severním moři, zatímco Zlatý potok v údolíčku vpravo teče do Moravy a tedy do moře Černého.

Na poli před námi stojí ocelová konstrukce volně přístupné rozhledny Val, z jejíž vyhlídkové plošiny poprvé vidíme králický klášter (Horu Matky Boží). Přicházíme k němu skrze roztroušenou zástavbu obce Dolní Hedeč. Budovy kláštera na nás vyzařují tísnivý dojem bezčasí, které jakoby odráželo jeho pohnuté osudy v průběhu 20. století. Uvnitř kostela je chlad a syrovo. Není to ovšem nic proti tomu, jaká atmosféra zde panovala v padesátých letech.

Výhled z rozhledny Val

Po staré poutní cestě

Od monumentálního schodiště kláštera, průčelím obráceného k západu, se otevírá neméně monumentální pohled severním a západním směrem. Krajina před námi, malebně rozparcelovaná na mozaiku dělenou alejemi a remízky, se nádherně vlní zprvu dolů do Králického sedla, aby ve vzdálenějším horizontu zase vystoupala do lesů na úbočí Králického Sněžníku. Jeho holý vrchol na obzoru rozeznáváme sotva, ale přece. Vlevo od Sněžníku se kraj pokládá do mírnějších poloh polského Kladska.

A ještě jeden pohled dolů zaujme - do aleje, jíž ke klášteru stoupá poutní cesta z města Králíky (Grulich). Shora připomíná tobogán, tak strmá je úvodní partie. Pomalu sestupujeme a zkoušíme si představit, jak to tu asi muselo vypadat o mariánských poutích v 18. a 19. století, kdy sem přicházelo až 100 tisíc poutníků. Dnes nepotkáváme nikoho, ale všímáme si, že kapličky poutní cesty jsou pěkně opravené. Pamětní deska dole připisuje zásluhu nejen za opravu kaplí, ale i za další rozsáhlé rekonstrukce v areálu kláštera, nadaci Franze Jentschkeho (*1925), rodáka z nedaleké osady Celná (Zöllnai). Zajímavé je, že s opravami prvních kapliček se začalo už na jaře roku 1989, a to byl tehdy husarský kousek.

Začátek poutní cesty na Horu Matky Boží

Interiér klášterního kostela na Hoře Matky Boží

Začátek, tedy z naší perspektivy spodní konec poutní cesty, se nachází již na okraji Králík. Do centra města je to odtud už jen pár minut a jde o hezký závěr výletu. Náměstí je hezky opravené, s řadou původních historických domů, částečně s podloubími. Scéně tu vévodí výrazná barokní stavba, sídlo dnešního Hotelu Labuť. A nádraží je vzdálené jen slabých deset minut chůze.

50. léta v Králíkách - vzpomínka na temnou minulost na závěr

Při pohledu zdálky nese poutní místo nad Králíkami, nazývané Hora Matky Boží (Muttergottesberg), všechny znaky barokní vznešenosti. Stojí v dominantní poloze na vysokém osamoceném kopci a jeho věže jsou vidět na míle daleko. Více než jinde tu však platí, že klášter zažil chvíle slavné, to když se sem v 18. a 19. století na poutě sjížděly desetitisíce poutníků, ale i velmi temné.

K těm druhým se řadí devastující požár v roce 1846, hlavně však období padesátých let 20. století. Při takzvané „Akci K“ v dubnu roku 1950, kdy komunisté v celém Československu přepadli kláštery a řeholní řády, nezůstal ušetřen ani klášter nad Králíkami.

Severomoravská chata

Historická pohlednice s pohledem na Hannsdorf (Hanušovice)

Totalitní moc tu záhy zřídila tzv. centralizační klášter, v podstatě internační tábor, kde byli ve velmi špatných podmínkách drženi odbojní a nepohodlní kněží a řeholníci. Toto vězení bylo na Hoře Matky Boží zrušeno až po více než deseti letech. Poté, co byla koncem roku 1989 obnovena i náboženská svoboda, spravovali objekt redemptoristé. Od roku 2013 má klášter ve správě královéhradecká diecéze a jeho další osud je otevřený.

Nejtemnější úsek dějin králického kláštera velmi pěkně ukazuje výstava v Památníku obětem internace, který najdete přímo v areálu kláštera. V letní sezoně je přes den běžně otevřeno, jindy si prohlídku raději domluvte předem na telefonu 605 912 840.

MAPA: Hanušovice a Králíky

Může se hodit

Pěší přechod Hanušovice–Králíky

  • Délka: 19 kilometrů
  • Rozpětí nadmořských výšek: 400 až 930 m n. m.
  • Celkové převýšení: 750 metrů
  • Čas pochodu (bez zastávek): 4,5 hodiny, na sněhu více.

Doprava
Hanušovice leží na rychlíkové trati Zábřeh – Jeseník, cesta z Prahy tam trvá 3 hodiny, z Brna o trochu méně. Také Králíky mají železniční spojení, i když pouze lokální. Pokud si ráno přivstanete, tak celou pěší trasu včetně dopravy vlakem z Prahy, východních Čech a většiny Moravy lze „udělat“ jako jednodenní. Jízdní řády najdete na www.jizdnirady.idnes.cz.

Užitečné weby
http://www.hanusovice.info: Oficiální stránky města Hanušovice.
www.klasterkraliky.cz: Informace o klášteře na Hoře Matky Boží.
http://www.kraliky.eu: Internetové stránky města Králík.

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...