Antonín Wiehl projektoval budovy, které lemují přístup k Průmyslovému paláci na...

Antonín Wiehl projektoval budovy, které lemují přístup k Průmyslovému paláci na pražském Výstavišti. | foto: kudyznudy.cz

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Výlet po známých i neznámých stavbách architekta Antonína Wiehla

Na konci dubna uplyne 170 let ode dne, kdy se narodil architekt, výtvarník a mecenáš Antonín Wiehl. Na výlet po stopách autora architektonického návrhu vyšehradského Slavína a dalších známých i méně známých památníků a budov vás zve portál Kudy z nudy.

Schwarzenberský a Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze, sgrafitová fasáda zámku v Litomyšli, měšťanské domy v Telči, Jindřichově Hradci a dalších městech – to byly hlavní inspirační vzory pro tvorbu Antonína Wiehla, narozeného 26. dubna roku 1846 v Plasích. Nedosáhl takové proslulosti jako jiní architekti éry historismu, ale ruku na srdce: řadu jeho staveb znáte, aniž byste tušili, že jejich autorem je právě on.

Z bludiště na Vyšehrad

Podle Wiehlova projektu vznikla také budova zrcadlového bludiště, které stojí vedle petřínské rozhledny.

Vlastenectví a mimořádná popularita přivedly Antonína Wiehla k účasti na Zemské jubilejní výstavě, která se v roce 1891 konala na pražském výstavišti u Stromovky. Wiehl nejenže zpracoval urbanistický koncept celé výstavy, ale projektoval také monumentální vstupní bránu a řadu pavilonů včetně dvou podlouhlých budov, dodnes lemujících cestu k veletržnímu paláci; v jedné jsou ateliéry Akademie výtvarných umění, v té protější sídlí lapidárium Národního muzea. Podle Wiehlova projektu vznikl rovněž pavilon Klubu českých turistů, po výstavě přenesený na Petřín do těsné blízkosti rozhledny; dnes v něm najdete známé zrcadlové bludiště.

Wiehl navrhl řadu hřbitovních pomníků včetně toho nejznámějšího, Slavína na vyšehradském hřbitově.

Ve stejné době vzniklo další slavné Wiehlovo dílo, Slavín vyšehradského hřbitova s východními a severními arkádami. Není to jediné hřbitovní dílo, Wiehl se společně s Josefem Václavem Myslbekem a dalšími sochaři podílel na řadě hřbitovních pomníků na vyšehradském a olšanském hřbitově v Praze, a je rovněž autorem pomníku husitského vojevůdce Jana Žižky, který objevíte na Vysočině severně od Přibyslavi.

Wiehlovy vítězné návrhy

Jednou z nejznámějších Wiehlových staveb je novorenesanční palác České spořitelny na Starém Městě v Praze.

Největší úspěchy Wiehlovi však nevynesl Slavín ani bludiště, ale monumentální stavby ve stylu české renesance. Jeho návrhy většinou u výběrových komisí vítězily mezi desítkami dalších projektů. Tak tomu bylo například u jeho nejznámější stavby, paláce Městské spořitelny pražské, dnes České spořitelny, v Rytířské ulici na Starém Městě v Praze.

První veřejná pražská stavba realizovaná pouze českými umělci a z českého materiálu vznikla v letech 1891–1894 a komise vybírala z pětadvaceti návrhů. Wiehlův projekt budovy ve stylu vlašské renesance s oslnivou sgrafitovou, malířskou a sochařskou výzdobou oslovil spořitelnu svou monumentálností i zdobností.

Historizující Wiehlova přestavba vrátila Novoměstské radnici na Karlově náměstí původní vzhled.

Nejvyšší cenu získal v letech 1908–1909 také Wiehlův návrh na dostavbu Staroměstské radnice, který se ovšem nikdy nerealizoval. Z rekonstruovaných památek tak stojí za zmínku alespoň přestavba Novoměstské radnice na Karlově náměstí, která měla budově vrátit původní vzhled. Wiehl tehdy spolupracoval s Kamilem Hilbertem, jedním z novodobých stavitelů katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Sgrafita a malby na fasádách i v interiérech

Wiehl navrhoval stavby, které ctily domácí tradice. Často spolupracoval s Josefem Fantou a Mikolášem Alšem, kteří pro něj nenavrhovali pouze malby, ale i sgrafita. Najdete je například na fasádách fary kostela sv. Petra v Petrské ulici, na dnešním Muzeu Bedřicha Smetany na Novotného lávce anebo na budově, která dodnes nese architektovo jméno - na Wiehlově domě na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, který před smrtí roku 1910 společně se značným jměním odkázal České akademii věd.

Sgrafita a malby zdobí i činžovní domy v ulici Karoliny Světlé a ve Skořepce na Starém Městě, ve Zborovské ulici na Smíchově nebo Havlíčkově ulici poblíž Masarykova nádraží; mimochodem právě v tomto domě se roku 1886 objevila úplná novinka, první osobní výtah v Praze.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ.

Šťastnou cestu!

Inspirujte se jinde na Kudyznudy.cz