Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Španělsko tak, jak ho neznáme. Picos de Europa okouzlí milovníky hor

aktualizováno 
Místní jim neřeknou jinak než prostě Picos, tedy "Štíty". A svoji přezdívku mají právem. Vápencové pohoří Picos de Europa se strmě zvedá nad pobřežím severního Španělska jako neprostupná, zubatá stěna. Odlehlé pohoří je rájem vysokohorských turistů, vzdálené od přelidněných pláží či žárem rozpálených měst.

Potes | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Silnice, po kterých se dostanete alespoň k úpatí hor, spočítáte na prstech jedné ruky; lanovka je tu jediná a horských chat poskrovnu. Je jasné, že tohle nebude žádný lunapark a putování po horských stezkách v Picos de Europa opravdu není úplně pro každého.

Tip na dovolenou

Prožijte svoji dovolenou na plážích ve Španělsku! Vyberte si zájezd na dovolena.iDNES.cz.

Abyste si zdejší přírodu užili, je třeba hodit do kletru vedle spacáku i nezbytný proviant a připravit se na namáhavé výstupy i sestupy. Odměnou vám budou ohromující scenérie trochu připomínající italské Dolomity, ovšem bez turistických zástupů. Snad s výjimkou prázdninových víkendů tu potkáte jen velmi málo lidí.

Srdcem Centrálního masivu

Východištěm do střední a nejvyšší části Picos de Europa, označované jako Macizo Central (Centrální masiv, 2 650 m), je lokalita Fuente Dé položená v impozantním ledovcovém kotli pod strmými skalními stěnami. Vede tam slepá silnice a v letním období dokonce existuje autobusové spojení z Potesu, hlavního turistického centra malebného údolí Liebana.

Ranní výhled na masiv Macizo Oriental

Ranní výhled na masiv Macizo Oriental

Pokud si chcete výstup do vápencových pustin usnadnit, lze použít lanovku, která vám ušetří asi 700 výškových metrů. Od horní stanice (1 830 m) už ale musíte každopádně po svých a vesměs po úzkých a často strmých horských stezkách s minimálním značením. Mít sebou mapu je nutností.

Nad plošinu Centrálního masivu se zvedá řada nedobytně působících štítů, z nichž nejznámější je nepochybně Naranjo de Bulnes (2 519 m). Jeho přes půl kilometru vysoká západní stěna se při západu slunce zbarvuje do oranžova a při pohledu na skálu snadno porozumíte tomu, že lidé dokázali tento kopec zlézt poprvé až v roce 1904.

Večerní pohled na Naranjo de Bulnes si ovšem musíte zasloužit, z jižního směru tam vede dosti dlouhá a také poměrně náročná stezka. Bohužel jde o jediný možný traverz srdcem Centrálního masivu.

Naranjo de Bulnes

Naranjo de Bulnes

Obtížnější než dlouhý, ale většinou pozvolný výstup do sedla Collado de Horcados Rojos (2 340 m), obklopeného zcela pustou, nehostinnou krajinou vápencových skal a trosek, je následný sestup, při kterém je nutné vážit každý krok. Přibližně po pěti hodinách pochodu od lanovky dorazíte k chatě Vega de Urriello (též Ubeda), kde se dá přespat. Chata stojí přímo na úpatí Naranjo de Bulnes a popravdě, krásnější místo na nocleh je sotva možné si představit.

Druhý den můžete sejít, většinou pozvolně, do kamenné osady Sotres a pokračovat pohodlnou cestou malebným širokým údolím, které stoupá jižním směrem k hotelu Refugio de Aliva. Z rozsáhlých luk v okolí hotelu se otevírají snad nejlepší výhledy na stěny Centrálního masivu, od nichž tu máte aspoň trochu odstup. Zpět do "civilizace" se můžete dostat buď opět pomocí lanovky, případně lze sejít do osady Espinama na autobus.

Do nejhlubší soutěsky

Pokud by pro vás byl přechod vrcholové části Picos přece jen příliš náročný, můžete do pohoří relativně snadno aspoň "nahlédnout" v mohutné soutěsce Garganta de Cares. Řeka Cares totiž mezi osadami Caín a Poncébos vyhloubila velmi hluboký kaňon, který svými parametry v Evropě jen těžko hledá sobě rovného. Zatímco nadmořská výška údolního dna se pohybuje mezi 250 až 400 metry, okolní štíty šplhají přes 2 500 metrů. Převýšení tedy dosahuje až 2 200 metrů a to je o dost víc než třeba ve světoznámém Grand Canyonu v Arizoně.

Garganta del Cares

Garganta del Cares

Soutěskou Cares vede stezka, jejíž větší část byla počátkem 20. století vybudována pro údržbu vodního kanálu. Ten vede nad údolím a napájí se jím hydroelektrárna u obce Poncébos. Pokud byste ovšem získali dojem, že to bude úplně nenáročná procházka, není tomu tak. Projít celé údolí znamená poměrně dlouhý výlet (tři a půl hodiny pochodu v jednom směru) a ani převýšení není zanedbatelné.

Fotogalerie

Štěrková stezka vede místy nad vysokými, kolmými srázy, pod nimiž burácí divoká zelenomodrá voda řeky. V horní části pod osadou Caín je údolí úzké a stinné a stezka prochází několika dlouhými, tmavými tunely. Později, směrem k severnímu vyústění kaňonu u Poncébos, se skalní stěny poněkud rozevírají.

Díky tomu, že stezka vystupuje až 300 metrů nad úroveň řeky a neustále se klikatí, střídají se různorodé výhledy. Společníky vám občas budou dělat ovce a kozy a v letní sezóně také ostatní výletníci. Díky poměrně snadné dostupnosti totiž patří výlet do "Garganty" k nejpopulárnějším cílům v Picos de Europa.

Pokud do kaňonu chcete vyrazit na jednodenní výlet, nemáte mnoho jiných možností než jít pěšky tam a zpět stejnou cestou. Silniční trasa spojující Poncébos a Caín totiž měří přes 100 kilometrů a nejezdí tu žádná veřejná doprava. V obou místech nabízí ubytování několik penzionů a hotelů.

Může se hodit

Informace:
www.thepicosdeeuropa.com: Turistické možnosti, příroda oblasti, odkazy na horské chaty (anglicky)
www.picoseuropa.net: Podrobný popis turistických možností včetně plánků výletů (španělsky)
www.spain.info: Informace o dovolené ve Španělsku (všechny světové jazyky)

Doprava:
Letiště nejblíže k horám se nachází v Santanderu, ale lepší spojení najdete do Bilbaa, kam dokonce zalétává dokonce i přímá linka z Prahy (SmartWings, zpáteční letenka kolem 5000 CZK). Cestovat se dá i s Lufthansou z Mnichova. Z Bilbaa dojedete do Potesu dvěma autobusy s přestupem v Santanderu, spojení je třikrát denně.

Ubytování:
Hostal La Serna v centru Potesu (www.restaurantelaserna.com) účtuje 40 až 50 € za dvoulůžkový pokoj a noc, zastávka autobusů je přímo před podnikem.


Zobrazit místo Picos de Europa na větší mapě
Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Další z rubriky

Eiffelova věž po pátečních útocích v Paříži zůstává zavřená (15. listopadu 2015)
Turisté objevují neznámou Paříž s osobními průvodci

Podobně jako mnoho Američanů snili Mike, Dennis, Brian a Derek o návštěvě Paříže. Nechtěli ji však poznávat jako běžní turisté. Vyžádali si tedy službu...  celý článek

Vzhledem k absenci silnic spojujících města a vesnice na pobřeží tu kromě...
Kde žije víc psů než lidí. V zemi barevného ledu vládne tma a pořádný mráz

Od zvláštního zpravodaje MF DNES v Grónsku Za velkoměsto se tu bere vesnice s pěti tisíci lidmi, po ulicích běhají bílí tažní psi, zima zalézá hluboko do kostí a do sousedního města dojedete jen lodí....  celý článek

Kořeněné maso, pikantní omáčka a spousta zeleniny. Ovšem ten můj kebab je ze...
Proč není kebab jako kebab. A co je vlastně kebab?

V posledních letech obliba kebabu v českých městech vytrvale stoupá. Jenže spousta z nás v tom má trochu „hokej“. Co je vlastně kebab, jak se liší od gyrosu a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.