Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od Čůráčku do Kokota. Výlet plný krásné přírody i humoru

aktualizováno 
Severovýchodně od Plzně se rozprostírá rozsáhlé polesí, jehož název u nás stoprocentně vyvolá úsměv. Díky naučné stezce plné jadrného humoru se nám ale dokonale objasní původ jeho jména a také odhalí tajemná krajina plná vzácných rostlin a živočichů.

V srdci polesí se mezi Kokotskými rybníky kříží trasy zelené a modré značky. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Ideální vstupní bránu do Kokotska představuje Nová Huť, která tvoří součást obce Dýšiny ležící několik kilometrů severovýchodně od Plzně. Odtud nás čeká zajímavý devítikilometrový okruh naučné stezky Kokotské rybníky.

Začínáme u Čůráčku

Brzy za úvodním panelem se dostaneme k Čůráčku, pramene, který tryská z útrob úbočí Kokotského hřebene a kde můžeme nabrat první zásoby pitné vody. Záhy mineme působivě upravené torzo "Velkého smrku" a poté se dostaneme k tajemnému Čertovu kameni.

Legendami opředený Čertův kámen. Na některých mapách je ale označován názvem

Legendami opředený Čertův kámen. Na některých mapách je ale označován názvem Ostrý kámen.

Černý buližníkový útes prý původně překážel na dvorku jednoho z okolních statků. Naštvaný statkář se tedy dohodl s čertem, aby skalisko odstranil a odnesl ho až na Kokotské rybníky. Statkář dal v sázku svoji duši, čert zase rychlost, protože úkol musel stihnout do doby, než kněz v blízkém kostele odzpívá pašije. Jenže nemotornému pekelníkovi kámen cestou vypadl, a když kněz dokončil pašije, byl s kamenem akorát před začátkem Kokotského hřebene. A právě tady kámen vzteky upustil.

Kokot znamená kohout

Z Čertova kamene nám zbývá kousek cesty do Kokota, tedy respektive do místa, kde dříve stála stejnojmenná středověká ves. Tady díky informačnímu panelu konečně rozluštíme skutečný původ tohoto názvu. Žádná bizarnost se ovšem nekoná, ve staročeštině totiž výraz kokot označoval kohouta. Dodnes se užívá v některých jihoslovanských jazycích, obec Kokoti najdeme například na západě Bosny a blízká Černá Hora se pyšní dokonce dvěma Kokoty: Horním a Dolním.

Fotogalerie

Místní pojmenování Kokot pravděpodobně vzniklo podle skalisek na Kokotském hřebeni, které svým tvarem připomínají hřebínek kohouta. Existenci někdejšího Kokota nyní připomínají pouze drobné terénní nerovnosti, osud obce totiž zpečetilo neklidné 15. století. Tehdy ho vypálila vojska Strakonické jednoty bojující proti králi Jiřímu z Poděbrad. Archeologické výzkumy odhalily, že Kokot patří mezi největší zaniklé středověké vsi České republiky.

Vzhůru k vrcholu

Bezprostředně za zaniklou obcí se uvnitř lesa ukrývá Dolní kokotský rybník. Dnes je z valné části zarostlý, jen podél hráze se rozprostírá kovově lesklá hladina, během podzimních plískanic ale působí až magickým dojmem. Ze staletých dubů rostoucích na hrázi se ozývá šustění padajících žaludů, přilehlé břehy halí hustá mlha a podmanivé ticho občas prořízne hašteřivé skřehotání divokých kachen.

Dolní a Horní kokotský rybník spojuje vlhká niva potoka Svatky. I Dolní kokotský rybník už je zarostlý orobincem a rákosem a oba neobhospodařované rybníky se tak postupem času změnily na důležitá stanoviště vzácných rostlin i živočichů.

Na místě, kde ve středověku stál Kokot, dnes zůstaly pouze terénní nerovnosti.

Na místě, kde ve středověku stál Kokot, dnes zůstaly pouze terénní nerovnosti.

Horní kokotský rybník, druhý zachovaný pozůstatek někdejší soustavy čtyř

Horní kokotský rybník, druhý zachovaný pozůstatek někdejší soustavy čtyř Kokotských rybníků

Odtud se lehce dostaneme k dalšímu zastavení, které najdeme poblíž nejvyššího bodu celého Kokotska. Kdo chce skutečně pokořit Kokotsko a stanout přesně na vrcholu, ten se ještě musí probít až ke kovovému stožáru se signalizačním světlem pro letadla v hustém mladém porostu lesní školky. Kdysi dávno tu ale stála rozhledna.

Pak nás už čeká příjemný sestup přes rozlehlou bučinu až do starobylé obce Bušovice, která se může pochlubit hlavně zajímavými ukázkami roubené architektury a pěkným barokním zámečkem. Poslední etapa stezky potom vede převážně otevřenou krajinou. Místní experti doporučují turistům navštívit hlavně desáté zastavení, kde lze za extrémně příznivých podmínek zahlédnout i krušnohorský Klínovec.

Kokotsko není pouhopouhá kuriozita

Absolvování naučné stezky je výborným tipem na sobotní rodinný výlet, všichni si totiž bezesporu odnesou příjemný zážitek a výborně se pobaví. Dospělé rozveselí vskutku unikátní koncentrace lechtivých názvů a skvěle provedené informační tabule, pro děti je na oplátku u každého zastavení připravený malý kvíz.

Informační panel pocestné neomylně ujistí, že se právě dostali do Kokota.

V širším okolí Kokotska najdeme spoustu dalších atraktivních cílů. Například mezi Novou Hutí a Chrástem u Plzně prochází značená cesta okolo odkrytých základů vodního hamru, nad nedalekým údolím Berounky se tyčí zříceniny hradu Věžky a ihned za Chrástem si přijdou na své milovníci technických památek, tamní železniční viadukt totiž bývá spojován s osobností Gustava Eiffela. Zdatní turisté si pak mohou průzkumem Kokotska zpestřit putování do Rokycan.

Jak se tam dostat

Naučná stezka začíná i končí v Dýšině – Nové Huti, kam sporadicky zajíždějí autobusy linek 53 a 54 plzeňské dopravy. Během víkendu bude ale lepší cestovat vlakem do železniční stanice Chrást u Plzně a odtud pokračovat pěšky až k úvodnímu panelu. Modrá značka vás sem přivede během půlhodiny cesty. Můžete vyrazit i ze železniční zastávky Střapole, položené na trase lokálky z Chrástu do Radnic. Po kilometru chůze vycházkovým okruhem Starostovy vyhlídky se ocitnete v Bušovicích u devátého zastavení naučné stezky.

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Co se stovkami krokodýlů? Západní břeh Jordánu děsí zkrachovalá atrakce

Týden obrazem

Měla to být atrakce pro turisty, ale teď je to noční můra pro místní. Na farmě v osadě Petzael na Západním břehu...

Další z rubriky

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

Kolem Paláce kultury už vyrostlo několik mrakodrapů, ale zatím jsou všechny...

I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože...

Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti...

Najdete na iDNES.cz