Zdroj: Mapy © PLANstudio
Zelené ještěrky a kudlanka nábožná
Cestu do Národního parku Podyjí začínám v Havraníkách – vinařské obci jihozápadně od Znojma. Odtud vede červená značka přes Havranické vřesoviště na vinici Šobes. Na vřesovišti žijí zelené ještěrky a také se zde koncem léta vyskytuje nápadný hmyz – kudlanka nábožná. Počátkem července bývají mladé kudlanky většinou malé na to, abychom je bez velkého hledání objevili. V srpnu a září je už ale nepřehlédnete.
Dál, asi po kilometru, spadá cesta dolů k řece Dyji, vede řídkým listnatým lesem, který se úplně se otřásá ptačím zpěvem. Nejhojnější jsou všudypřítomní drozdi a pěnkavy. Ale zahlédl jsem i datla, dravé ptáky a různé druhy pěnic. Není třeba ani velkého hledání a u cesty spatříte lilie kvetoucí ve stínu stromů.
Havranické vřesoviště, lokalita ještěrek zelených a vzácného hmyzu
Cesta k Šobesu pak vede kus podél Dyje a po vratké lávce na druhý břeh. Tady mi nad hlavou plachtí čáp černý, pták, který je ve znaku Národního parku Podyjí. Krouží a využívá teplých vzdušných proudů nad údolím. Lze ho docela dobře pozorovat i pouhým okem, v dalekohledu je pak vidět výborně.
Od čápa bílého se liší menším vzrůstem a samozřejmě barvou – převažuje černá. Rozeznat je od sebe v letu už tak jednoduché není, oba proti světlé obloze vypadají tmavě. Na první pohled je odlišují siluety: zatímco čáp bílý má při letu natažený krk a zobák přímo dopředu rovně, čáp černý má krk nakloněný směrem k zemi, jakoby zalomený.
Vinice Šobes
Na Šobesu je otevřený stánek, kde si kupuji láhev s vodou a ve kterém si můžete ochutnat zdejší vína. Půl deci stojí asi od osmi do 25 korun. Nejdražší jsou speciality přímo ze Šobesu, prodavač mi ochotně ukazuje přímo řádky, ze kterých nápoj pochází.
Šobes není jen prvotřídní vinice, ale i zcela unikátní místo. Leží v údolí Dyje na ostrohu obráceném na jih. Réva se na zdejších kamenitých terasách pěstuje odedávna.
Kamenité terasy však neslouží jen vinařům. Úkryt v nich nachází i řada tvorů. Šobes je tak zřejmě jediné místo v Česku, kde žijí všechny čtyři druhy našich užovek. Nejvzácnější z nich je veliká, až dva metry dlouhá, užovka stromová. Jednu, asi metr třicet, jsem pozoroval, jak přede mnou mizí mezi kameny. Našel jsem i dvě nebo tři velké svlečené kůže.
Užovka stromová, dlouhá asi 1,3 metru, se schovává na vinici Šobes
Červená značka pokračuje dál do kopce směrem k Podmolí a Lukovu. Pokud po ní půjdete asi kilometr, otevřou se vám krásné výhledy do údolí Dyje.
Nový hrádek
Další cesta vedla po zelené značce z obce Podmolí k zřícenině Nového hrádku. Ten je zajímavý z historického hlediska, jedná se vlastně o dvojhrad (starý a nový), který měl chránit zemskou hranici. Zároveň zde žije celá řada vzácných rostlin a živočichů. "Tady bývají netopýři, žije plch, tohle je pelyněk, svída, dřín, routa…," zdejší průvodce sype jména vzácných rostlin i živočichů jako z rukávu.
Nepřehlédnutelné jsou desítky obřích divizen nádherných. Nový hrádek je údajně jedním ze tří míst, kde se u nás vyskytují. Podle průvodce se jejich stonky používali ke svícení. Uschlé je namáčeli do lipového oleje, a pálili jako louče.
K cestě na Nový hrádek se autorovi tohoto textu váže jedna vzpomínka. Před několika lety jsem tu zažil prudkou letní bouřku spojenou s krupobitím. Po ní se ochladilo. V té chvíli začalo vylézat ze země množství žlutočerných mloků, kteří se chladili v tajících hromádkách ledových krup. Asi po deseti minutách představení skončilo a obojživelníci se vrátili do děr. Cestou k Novému hrádku jsem šel předtím i potom několikrát a mloka nikdy neviděl.
Nový hrádek, pohled z nového hradu na starý a údolí Dyje
Co však můžeme spatřit v okolí Nového hrádku, a vlastně celém Podyjí téměř vždy, jsou nápadné ještěrky zelené. Jejich samci dorůstají hodně přes třicet centimetrů a jsou smaragdově zelení s modrým spodkem hlavy. Samičky bývají o něco menší a jsou hnědozelené.
Podyjí je přírodním rájem: na teplých svazích můžete najít například bramboříky, které právě začínají kvést a další teplomilné rostliny a živočichy. Ve vlhkých chladných roklích zase přežívají chladnomilní tvorové. Prostě místo, které neponechá milovníka přírody chladným.
Může se hoditNárodní park Podyjí Rozloha: 63 km2 Délka toku Dyje v NP: 40 km Nejvyšší bod: 536 m n. m Nejnižší bod: 207 m n.m. Atrakce Živočichem, kterého má NP Podyjí ve znaku je čáp černý. Tohoto atraktivního ptáka téměř jistě uvidíte kroužit nad údolím Dyje. Občerstvení Nocleh Spal jsem v penzionu Ham-Ham v Havraníkách. Pěkný dvoulůžkový pokoj stojí na noc 600 korun. Je zde i restaurace, kde obstojně vaří. V nabídce mají i moravské speciality, které lze doporučit. |
