Bohatý podzemní zdroj pitné vody spolu s úrodnou půdou nejenže uživily původní obyvatelstvo, ale dostatečný přebytek dokonce představoval atraktivní zboží pro vývoz. Kolem r. 1900 př.n.l. zde fungoval již zmiňovaný, 17-ti metrovým zdivem opevněný, kanaanský přístav. Tyto zdi byly postupně upravovány měnícími se suverény - Egypťany, Filistínci, Peršany, Řeky,Římany, křižáky - a přesto byl zázrakem věrně zachován jejich původní ráz.
Dnes tvoří dominantu vítající návštěvníky Ashkelonského Národního Parku. Hned v jeho ústí se nacházejí veřejnosti zatím nepřístupné archeologické vykopávky, naštěstí zde však stojí i dobře viditelné zdivo ze Střední Doby Bronzové. Původní vchod do kanaanského Ashkelonu, jedno z nejstarších cihlových zdiv na světě, vedl k městu o asi 15 000 obyvatelích. Rovněž jím projížděly vozy s olejem, vínem a obilím a zněly zde jazyky obchodníků a námořníků z nejrůznějších koutů světa.
Snad právě díky tak obsáhlému bohatství a rozmanitosti skrývající se pod zdejšími vrstvami země archeologové postupují při vykopávkách mravenčím tempem a doposud očím veřejnosti odhalili sotva 2 % místních památek. Mimo jiné zde byli objeveni egyptští skarabeové, malá postříbřená bronzová soška býka, popsané kamenné desky a kompletní lidské ostatky ze starého kanaanského pohřebiště.
Původní kanaanské osídlení mělo poněkud vratké vztahy se sousedním Egyptem, kterému podlehlo kolem roku 1500 př.n.l. Po několika staletích sem z Egejského moře připluli filistinští námořníci, dobyli jižní pobřeží a zřídili si v Ashkelonu jedno ze svých pěti hlavních měst. Starý Zákon líčí tvrdé boje, jenž probíhaly mezi Filistinci a Izraelity: dočítáme se, kterak král David truchlil pro svého tchána Saula a jeho syna Jonatána, kteří byli zabiti na hoře Gilboa (Samuel II, 1:20).
Za 500 let filistinské nadvlády místní přístav přímo vzkvétal, vrstva popela nalezena archeology však dokládá jeho úplné zničení babylónským králem Nabuchadnezarem v roce 604 př.n.l. Týž král později zničil i Jeruzalém. Dnes jsou k vidění alespoň zbytky filistinských ulic a základy domů. Zdobná keramika a umně zpracované ocelové nářadí naznačují vyspělou úroveň civilizace svých tvůrců. Vykopávky odhalují, jak bohatou kolébkou různých kultur a náboženství byl Ashkelon. Nacházel se zde hřbitov pro asi tisíc psů z doby pátého stol. př. n.l., jenž je stopou po dávném fénickém kultu medicíny. Řekové a Římané si zde vybudovali středisko intelektuálního života.
Pro návštěvníka se však pouze skýtá pohled na románskou baziliku, jejíž sloupy roztroušené po zeleném trávníku připomínají spíše moderní sousoší. Před 2000 lety zde král Herodes postavil obrovitý komplex divadel, fontán a koupelů. I za jeho dnů byl přístav důležitým obchodním centrem. Další vykopávky představují pozůstatky zdejších římských pohanských kultů: základy vil, koupelů, ale i nalezené olejové lampičky s lascivními sexuálními motivy. Pod jedním koupelním komplexem byl nalezen hřbitov asi sta nemluvňat. Zřejmě byla nechtěným následkem práce lazebnic. Nebo se jedná o lidské oběti? Archeologický tým ani tuto otázku doposud nevyřešil.
Ruiny malého byzantského kostela Panny Marie Zelené ve zdejším parku připomínají doby, kdy byl Ashkelon ve 4. a 5. stol.n.l. centrem evropských poutníků směřujících do Jeruzaléma. Noví muslimští mocipáni si v roce 640 upravili místní kostely a mozaiky ke svým potřebám a až po pěti stech letech byli vytlačeni křižáky. Díky strategické hodnotě přístavu zde byly sváděny neustálé boje až do r. 1270, kdy jej egyptští Mamelukové definitivně zničili.
Dnešní pláž každý víkend obživne pikniky a koupajícími se, neboť místní sem přicházejí za odpočinkem a nikoli na dějepisně orientovanou procházku. Pro návštěvníky hledající klid a soustředění lze doporučit spíše všední dny. Park je otevřen od 8:00 do 17:00 v létě a do 16:00 v zimě, v pátek od 8:00 do 15:00. Vstup je volný.
 Zbytky opevnění města Ashkelon. |
