Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jednou je poznáte a máte to na doživotí. Jak prozkoumat moravské Chřiby

aktualizováno 
Jen jednou se necháte očarovat přírodní a historickou pokladnicí Chřibů a je s vámi konec. Hledání všech možných skal, studánek, hradů a hradišť v nevysoké vrchovině na východě Moravy vás příjemně zaměstná na mnoho dalších let.

Chřibské bučiny z Kazatelny | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Chřiby neboli Buchlovské hory nepoznáte za den ani za dva. Je třeba se do nich vracet průběžně v různých ročních obdobích, hledat na turistických trasách i mimo ně místa dosud neznámá a spolu s nimi objevovat v jiných barvách a náladách lokality už dříve navštívené. Výlety do Chřibů vám vydrží na mnoho let, možná i na celý život.

Pamětník dávných věků

Symbolem Chřibů jsou rozsáhlé bukové lesy, přes které se v ostrých zatáčkách kroutí hlavní silnice E50 z Brna do Uherského Hradiště. Vystoupíte-li hned na prvním vrcholu silničního stoupání u motorestu Samota, máte to pouhých 1,5 km po modré značce k nejstaršímu stromu v celých Chřibech.

Fotogalerie

Jmenuje se Ctiborův dub a jeho věk sahá snad až do 14. století, kdy okolní panství vlastnil Ctibor z Cimburka. Letitý strom s obvodem kmene devět metrů měl v sobě už v 19. století velkou dutinu. Ve 40. letech 20. století v ní kluci z nedalekých Střílek založili oheň, aby vykouřili schované sovy.

Poškozený strom přežil v torzálním stavu a ještě v roce 1980 z něj trčela živá větev. Od roku 2009 mrtvé, avšak stále úctyhodné torzo je nejstarším němým svědkem dávno zmizelé přírodní prehistorie Chřibů.

Půl kilometru opodál za Ctiborovým dubem vystupují na odlesněném návrší nepříliš velké zbytky Stříleckého hradu. Bylo jich dříve víc, ale lesní dělníci je při těžbě dřeva zničili. Místo stromů a zničené zdi je tu hezká vyhlídka do kraje.

Ke Stříleckému hradu se častěji chodí z druhé strany od barokního alegorického hřbitova ve Střílkách, který patří k nejcennějším památkám v okolí. Strmý výstup po naučné stezce vás povede kolem pískovcových Čertových kamenů s několika dutinami. Když do větší strčíte hlavu a přitisknete ucho ke skále, uslyšíte, jak čerti vaří v kotli vodu.

Od Křížku ke Koryčanské kapli

Další seznámení s nevtíravou a skromnou krásou přírody chřibské vrchoviny zvolte v sedle U Křížku, kudy se přes klikatý chřibský hřeben proplétá úzká, v zimě neudržovaná silnička z Koryčan do Osvětiman. Chodí se odtud hlavně směrem na východ do atraktivního území ozdobeného zříceninou hradu Cimburku a známými skalisky Kozel či Kazatelna.

Ctiborův dub

Ctiborův dub

Střílecký hrad

Střílecký hrad

Mnoho k vidění je toho však i směrem západním, kam míří podstatně méně lidí. Prvním zajímavým místem, na které po dvaceti minutách chůze po červené značce narazíte, je přírodní rezervace Moravanské louky vyhlášená roku 1990. Místo je vzácné už jen tím, že louky pro Chřiby nejsou příliš typické. Na těchto, které se v rámci péče o chráněné území pravidelně kosí a udržují, kvetou vstavačovité orchideje. Bohatá je i hmyzí fauna zastoupená mnoha druhy motýlů, čmeláků a mravenců.

Mnohem typičtější než orchidejové louky jsou pro Chřiby skalní útvary. Obvykle jsou tvořené paleogenními soláňskými pískovci magurského flyšového pásma, jež sem zasahuje z beskydské oblasti. Poblíž Moravanských luk se nachází turisticky zpřístupněná a příznačně pojmenovaná Rozštípená skála, rozseknutá v příkrém svahu mohutnou puklinou. Podmanivou estetiku tohoto místa dotváří kousek opodál opuštěně stojící Koryčanská kaple obklopená přírodě blízkým dubo-bukovým lesem.

Dvousetletý nápis na Zikmundově skále

Většina pozoruhodných skalních útvarů však leží ve Chřibech mimo značené cesty a jejich hledání a objevování patří k velkým zážitkům.

Mnoho roztroušených skal mimo značené cesty udávají turistické mapy severně od Osvětiman. Patří k nim například pověstmi opředená Zikmundova skála, k níž vás od Koryčanské kaple nebo sedla U křížku dovedou značené trasy přes velkomoravské poutní místo a národní kulturní památku Hradisko svatého Klimenta. K němu patří také nedaleká Gorazdova studánka, od níž už musíte jít k Zikmundově skále podle vlastních orientačních schopností více či méně zřetelnými lesními cestami a chodníčky.

O tom, že držíte správný směr, vás přesvědčí drobný památník s křížkem poblíž kóty Kulatina (504 m) upozorňující na tragickou leteckou havárii z roku 1947. Mladí stíhači z Bratislavy porušili letovou kázeň a v mlze tu narazili do vrcholků stromů.

Zikmundova skála

Zikmundova skála

Zikmundova skála neboli Zikmundka je tvořena rozložitým plotnovitým pískovcovým útvarem s malou jeskyňkou a opodál vyčnívajícím skalním hřibem. Jméno dostala podle majitele buchlovského panství Zikmunda II. Berchtolda, který sem jezdil s oblibou lovit a kochat se výhledem na své hradní sídlo. Jeho jméno připomíná nápis na skále s letopočtem MDCCCXXI.

Pokud máte povahu dobrodružnějšího ražení, pak neváhejte pokračovat v dalších skalních objevech. Něco okolo 12 minut chůze v hustém mlází a mladém lese vás dělí od strašidelného skaliska Kulatina, kterému se též někdy říká Čertova hlava.

Léčivá síla přírodních vod

Při toulkách přírodou Chřibů potkáte množství hezky upravených studánek s výbornou pitnou vodou. Známá je například studánka U mísy mezi Cimburkem a Kazatelnou, Gorazdova studánka u Hradiska sv. Klimenta anebo studánka U lvích hlav na turistické trase z Bunče do Salaše.

Skalisko Kulatina

Skalisko Kulatina

Studánka u lvích hlav

Studánka u lvích hlav

Kromě pramenů prostých vod však v Chřibech narazíte na několika místech také na prameny sirné, jejichž zápach a chuť po zkažených vejcích k osvěžení příliš nelákají. Tím spíše jsou však zajímavé z přírodovědného a léčebného hlediska. Používaly dříve hojně na koupelovou léčbu nemocí pohybového ústrojí, nervového systému a ekzémů, případně na celkovou očistu fyzickou i duševní. Významný je rovněž pozitivní vliv na zažívací ústrojí. Typické „smraďavky“ vyvěrají u obce Čeložnice a ve Smraďavce u Buchlovic.

Pro vyložené fajnšmekry je pak určen minerální pramen v Napajedlech na východním okraji Chřibů. Poblíž vlakového nádraží, v místě zaniklých lázní, tu vytéká z 48 m dlouhé štoly ražené do pískovcového souvrství voda příznačně pojmenovaná Slanica. Typický sirný zápach po zkažených vejcích je v ní navíc doplněn intenzivně slanou chutí. V naší republice asi nejvíce „odpudivá“ přírodní minerální voda, o to více však zdraví prospěšná. Podobně jako celá příroda jedinečných Chřibů!

Může se hodit

Přístup
Do nitra Chřibů vás přiblíží autobusové linky z Uherského Hradiště, Kroměříže nebo z Kyjova. Pojedete-li autem, můžete výhodně zaparkovat přímo na hřebeni Chřibů. Velké parkoviště se nachází v sedle U Křížku, u turistické chaty Bunč a pod hradem Buchlov.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 89-90 – Slovácko, Chřiby, jižní Haná

Návrhy okružních túr
Střílky – Čertovy kameny; 1,5 km – Střílecký hrad; 3 km – Ctiborův dub; 4 km – Střílky; 7 km. Trasa naučné stezky.

Buchlov – Buchlovský kámen (červená), 5 km – Chabaně (žlutá), 12 km – Břestecká skalka (červená), 13 km – Svatá Barbora (zelená), 14,5 – Buchlov (zelená), 15 km.

Sedlo U Křížku – Kozel a zpět (červená), 1 km – hrad Cimburk (zelená), 3 km – Kazatelna (zelená a červená), 5 km – sv. Kliment (zelená), 6,5 km – Koryčanská kaple (zelená), 9 km – sedlo U Křížku (červená), 11 km.

Sedlo U Křížku – Koryčanská kaple (červená a modrá), 2 km – Hradisko sv. Klimenta (zelená), 4,5 km – Kazatelna (zelená), 6 km – Cimburk (zelená), 8 km – U Křížku (žlutá), 10 km – Kozel a zpět (červená), 11 km

Přechod nebo přejezd Chřibů
Napajedla – Halenkovice (červená), 3 km – Budačina (zelená), 9 km – Kudlovická dolina (zelená), 10 km – Komínské skály (zelená), 13 km – Bunč (červená), 15 km – Brdo (červená), 18 km – Vlčák (červená), 20 km – motorest Samota (modrá), 25 km – Koryčany (modrá), 32 km.

Varianta B
Vlčák – Buchlov (červená), 28 km – Buchlovice (žlutá), 31 km.

Varianta C
Vlčák – Buchlovský kámen (červená), 24 km – silnice E 50 (neznačeno), 26 km – Ocásek (zelená), 31 km – U Křížku (červená), 33 km – Koryčanská kaple (červená), 35 km – Bohuslavice u Kyjova (červená), 41 km.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Lekce z dějepisu za tisícovku. Otestovali jsme hrady a zámky pro rodiny

Zámek Telč

Dopřejte si v létě kromě koupání i atraktivní výlet do historie. MF DNES navštívila patnáct památek, aby zjistila, jaké...

S balonem do oblak. Výcvik pilota je tvrdý, byli jsme při něm

Pavel Štol, pilot začátečník

Výcvik pilota balonu musí být velmi precizní, vždyť jediná chyba ho může stát život. V pátém díle seriálu S balonem do...

VIDEO: To je sešup! Sjeli jsme z Dlouhých strání na koloběžce

Po komunikaci jezdí i autobusy, člověk se proto musí držet vpravo.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách už neskýtá jen úžasný výhled od horní nádrže. Užijí si tu i...

Najdete na iDNES.cz