Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

aktualizováno 
Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též Karel Jaromír Erben našel inspiraci pro svoje balady. Včetně děsivé Svatební košile.

Kostelík sv. Petra a Pavla na Byšičkách je údajně dějištěm Erbenovy Svatební košile. | foto: Jan Doubravnický

Fotogalerie

S možným dějištěm temné balady Svatební košile bývá často spojován záhadný kostel svaté Máří Magdalény u Velhartic, proslavený paranormálními jevy, o kterém jsme psali zde.

Dalším místem aspirujícím na roli Erbenova vzoru je ovšem osamocený poutní kostelík svatého Petra a Pavla na Byšičkách, jenž se vypíná na návrší východně od Lázní Bělohrad.

Architektura i minerálka

Tamní centrum zdobí komplex zámku, jemuž vtisknul osobitou architektonickou tvář věhlasný barokní mistr Jan Blažej Santini-Aichel. Zámecká budova ovšem zůstává pro veřejnost uzavřena.

Průčelí bělohradského zámku

Průčelí bělohradského zámku

Pitný pavilon na počátku Bažantnice

Pitný pavilon na počátku Bažantnice

Příjemná procházka k Byšičkám pak začíná přímo v lázeňské čtvrti na stezce protínající lesopark Bažantnici. Ačkoli těžiště léčebných procedur se točí okolo blahodárných účinků rašeliny ze slatinných pramenišť, přesto se Lázně Bělohrad pyšní i minerálními vodami.

Ty se ale dostaly k povrchu až díky vrtům. Kousek za vstupem do Bažantnice spatříme pitný pavilon pramene, který sem vnesl klasickou lázeňskou atmosféru. U něj panuje čilý ruch.

Zdejší minerálka obsahuje vysoký podíl železa. Oproti ostatním zřídlům je zcela bez bublinek. Za ní cesta pokračuje příjemným stinným lesoparkem, kde zjara kvetou vzácné orchideje. I proto Bažantnice rozmnožila naše chráněná území.

Utonulá šlechtična

Dříve se právě na území Bažantnice dobývala léčivá rašelina. Dnes se pro lázeňské účely využívá ložisko vzdálené zhruba dva kilometry od nynějšího resortu. Bažantnice si stále drží rázovité kouzlo bažin, močálů a mokřin.

Okolo cesty se klikatí meandry stružek, místy lze jasně identifikovat silně podmáčený terén. A kousek dál se již udržovaný lesopark zvolna mění ve voňavý les. Tam se blízko sebe kovově lesknou hladiny dvou vodních ploch - Černého jezera a Černého jezírka.

Ostrůvek uprostřed Černého jezírka

Ostrůvek uprostřed Černého jezírka

Obě sem vnášejí tajuplného ducha temných tůní. Ten je ještě zvýrazněn omšelým kamenným křížem instalovaným na malém ostrůvku. Podle pověsti prý v jezeře při divoké jízdě utonula šlechtična i se svým koněm.

Ve skutečnosti sem ale kamenný kříž údajně umístil místní panský správce poté, co ho objevil pokácený během rozšiřování komunikace. 

Na nejzazším východním cípu parku uprostřed lesního šera schovává pavilon Annamariánského pramene. I on byl uměle navrtán. Avšak během mojí návštěvy z něj vytékaly pouze kapky železité vody.

Na obzoru umrlcův sad

Ihned za Bažantnicí se legendární kostelík objeví v celé své kráse. Už pohled z dálky okamžitě otevře brány fantazie. Neboť osamocená svatyně propojená s okolní krajinou opravdu rezonuje zvláštním kouzlem. Až z něj má člověk husí kůži.

Zvláště když příchozí vydoluje v hlubinách paměti dávno zapomenuté fragmenty Erbenových veršů. Nicméně ony se přihlásí samy od sebe. Pouze stačí s otevřenýma očima přistoupit blíže a: „ … tu na planině široké stavení stojí vysoké, úzká a dlouhá okna jsou a věž se zvonkem nad střechou …“

Nejlépe ke Svatební košili sedí pohled od Erbenova dubu.

Nejlépe ke Svatební košili sedí pohled od Erbenova dubu.

Svatební košili je tady pochopitelně věnován informační panel.

Svatební košili je tady pochopitelně věnován informační panel.

Výstižněji popsat první dojem opravdu nejde. Kolem kostela jsou velice dobře patrné siluety křížů a hřbitovních pomníků. I přirovnání hřbitova k sadu trefně sedí. Protože z holých travnatých strání pod svatyní vyčnívají nízké koruny rozptýlených ovocných stromů.

Pochmurný dojem ještě zvyšují kamenné sloupy jednotlivých zastavení křížové cesty, jejichž prstenec obklopuje pahorek a po úbočí se zvolna spirálovitě vine ke kostelíku.

Poustevník v márnici

Podle pověsti se okolo kostela původně rozprostíralo hříšné město, které se za trest propadlo do země. V reálu ale přilehlá víska Byšičky zanikla během třicetileté války.

Pohled ze hřbitova k rybníku s Erbenovým dubem.

Pohled ze hřbitova k rybníku s Erbenovým dubem.

Ještě v druhé půli předminulého století obýval bývalou márnici poustevník. Neobvyklou spiritualitu Byšiček zároveň též zdůrazňuje záhadný kámen s miskovitými prohlubněmi. Ty prý do něj otisknul samotný svatý Petr, když na kameni klečel a prosil nejvyššího, aby zvrhlé město ušetřil své zloby.

Nyní Byšičky díky výjimečné podmanivé atmosféře patří mezi oblíbené cíle procházek i delších výletů. Ze hřbitova a přilehlých otevřených partií se naskytne krásný výhled a opuštěné sady nikým neudržovaných hrušní schované na úpatí zase zlákají k okoštování sladkého ovoce.

A jak Byšičky objevil Karel Jaromír Erben? Určitě zcela jednoduše, protože se pár kilometrů odtud narodil. Navíc v období jeho mládí se kostel nacházel ve značně zchátralém stavu. Současně místo nynější věže se vedle něj tyčila pouze dřevěná zvonice.

Což už samo o sobě, zejména s příchodem podzimních mlh, bohatě stačí pro probuzení asociací záhrobního světa. Spisovatele dále připomíná monumentální Erbenův dub. Ten se košatí u rybníka Byšičky, kolem něhož vede přístupová trasa. Stáří památného stromu odborníci odhadují na přibližně čtyři stovky let.

Může se hodit

Jak se tam dostat: Lázně Bělohrad jsou dobře dostupné veřejnou dopravou, zejména železniční.

Naučná stezka: Kostelík na Byšičkách tvoří součást bočního okruhu naučné stezky Po stopách Karla Václava Raise. Její hlavní trasa pak, společně se značenou cestou, směřuje ke Zvičině – jednomu z nejoblíbenějších výletních cílů zdejší části Podkrkonoší.

Co ještě vidět: Blízko Lázní Bělohrad se tyčí hrad Pecka a širší okolí tají spoustu dalších pozoruhodných míst, jako například Miletín, kde se ukrývá zpřístupněný rodný dům Karla Jaromíra Erbena.

Další rodák: Kromě Karla Jaromíra Erbena, který v okolí tehdejšího Bělohradu čerpal svoji inspiraci, je nynější lázeňské město rovněž spojeno s dalším naším významným spisovatelem předminulého století a to s Karlem Václavem Raisem. I ten patří ke zdejším rodákům. A jemu je též věnována expozice uvnitř Památníku K. V. Raise umístěná uvnitř pavilonu v bývalém zámeckém parku. Cestičky mezi zelení pak krášlí neobvyklé lapidárium vrchnostenských mezníků, tedy historických hraničních kamenů a monumentální barokní socha lva.

Více informací najdete na webu Lázní Bělohrad.

Který svatostánek více odpovídá vašim představám dějiště Erbenovy Svatební košile?

Autor:



Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Turisté naházeli za rok do římské fontány 36 milionů, charita je nedostane

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...

Peníze, jež turisté nahází do slavné římské fontány di Trevi, už nebude automaticky dostávat katolická charitativní...



Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

Anketa o nejlepší kemp roku 2017 zná vítěze. Opět boduje Český ráj

Kempem roku 2016 s nejlépe hodnocenými službami se stal Autocamp Sedmihorky v...

Obliba kempování v českých a moravských krajích neupadá, spíš naopak. A zákazníci neradi jezdí naslepo. Jedním z...

Další z rubriky

Nejkrásnější nádraží mají letos Doksy, nejpohádkovější Velký Valtinov

Nejkrásnější nádražím v Česku roku 2017 jsou Doksy.

Vítězem 11. ročníku soutěže o Nejkrásnější nádraží se stávají Doksy s celkovým počtem 1 602 platných hlasů. Titul...

Poslední šance. Silvestrovské pobyty v Česku jsou téměř vyprodané

Silvestrovské oslavy v centru Prahy (1. 1. 2017)

Hotely a penziony v Česku mají letošní silvestrovské pobyty už téměř vyprodané. Pokoje pro oslavu Nového roku si...

Strategické místo, které si předci hlídali. Výlet na nenápadný Svinec

Západní vrchol Svince

Ještě to nejsou Beskydy, ale pahorky a vrchy už mají správnou výšku a strmost, která dá zabrat i trénovaným. A z holého...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.