Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výlet, na kterém zavaříte foťák: kolem jezer s vyhlídkou na Matterhorn

  1:00aktualizováno  1:00
Tahle špičatá hora má docela nebezpečnou pověst. Ale lze si ji užít docela bezpečně. Není totiž důležité na ni lézt, ale znát místa, odkud se na ni dá nejlíp koukat.

Východní stěna Matterhornu se odráží v jezírku Riffelsee. | foto: Profimedia.cz

Ta skála je omamně nádherná. A zároveň nesmlouvavě krutá. Hned první úspěšný výstup na Matterhorn byl zároveň tragický, jelikož ze sedmičlenné pionýrské skupiny Angličana Edwarda Whympera, jež stanula na vrcholu 14. července 1865, se živi vrátili jen tři muži (Whymper s místními průvodci, otcem a synem Taugwalderovými) čili méně než polovina výpravy. Ostatní se zřítili ze severní stěny.

Lanovkou až nahoru na horu

Tyčí se do výšky 3 883 metrů nad mořem, přesto je Malý Matterhorn překvapivě snadno přístupný. A to díky nejvyšší lanovce celé Evropy: stačí v Zermattu nasednout a za pár desítek minut (+ 98 franků za zpáteční lístek, se Swiss Passem jen 49) jste na vrcholu. Mějte však na paměti, že nahoře oceníte i uprostřed léta zimní oblečení. Ledový vítr o rychlosti kolem 100 km/h přitom není jedinou potíží. Nepříjemný je též řídký vysokohorský vzduch, nadechnout se dá velkou práci a pronikavá bolest hlavy znepříjemní výlet mnoha návštěvníkům. Kromě vyhlídky je lákadlem letní lyžování na ledovci, v jehož útrobách lze navštívit ledovou jeskyni.

Na svazích Matterhornu od té doby zahynulo přes 500 horolezců a ještě teď v 21. století si hora každoročně vezme okolo deseti lidských životů. Někdy i víc. Se svými 4 478 metry je to sice "až" desátý nejvyšší vrchol Švýcarska, osázeného celkem 48 čtyřtisícovkami, zato jasně kraluje žebříčku nebezpečnosti.

Stovkami obětí mnohonásobně předčí i Eiger se smrtící severní stěnou, která svou strašidelností většinu nezkušených dobrodruhů spolehlivě odradí předem, zatímco vražedný půvab Matterhornu nadšené amatéry neodolatelně přitahuje.

Leckteří jsou pak pohřbeni na hřbitůvku u zermattského kostelíka. Přitom Matterhorn si lze užít i docela bezpečně.

V okolí Zermattu najdete spoustu túr, jimž přirozeně dominuje impozantní dračí zub nad údolím. Za šlágr platí vysokohorská trasa z Riffelalpu podél alpských jezírek, v jejichž hladině se skalní ikona celého Švýcarska zrcadlí.

Tip na dovolenou

Poznejte magický MatterhornVyberte si pobyt na dovolená.iDNES.cz a dominanta Švýcarska vás jistě pohltí.

K úspěchu jsou zapotřebí jen dvě maličkosti: jasné nebe a bezvětří. Proto je dobré vyrazit hned ráno, jelikož s postupujícím dnem špička Matterhornu zpravidla přitáhne oblaka a zrcadlová jezírka zčeří vzdušné poryvy.

Troufnete si na alpskou koupel?

Desetikilometrový tříhodinový pochod je navzdory víc než dvoutisícové nadmořské výšce docela snadný. Jednak je trasa skvěle dostupná po kolejích, navíc vede i ve velehorách často po překvapivě komfortních cestách (za ty vděčíme nejspíš lyžařům) a hlavně – vzhledem k lepším výhledům na Matterhorn po cestě – je lepší nechat se nahoru vyvézt a pak jít dolů: od zastávky gornergratské zubačky Riffelalp (2 211 metrů nad mořem) do Zermattu (1 620 metrů).

Nejprve se však musíte krátce vydat směrem vzhůru.

Jakmile vystoupíte na Riffelalpu z vlaku, přejděte koleje (a to pouze ve vyznačených místech, jinak z budky vyskočí nekompromisní železničář a nažene vás do správných míst). U rozcestníku se pak vydejte nikoli doleva z kopce nejkratší cestou k Zermattu, nýbrž doprava ve směru Grünsee.

Není to žádný krpál, stezka mírně stoupá převážně lesem k hladině ve výšce 2 300 metrů.

Právě od jezera Grindjisee pocházejí oblíbené pohlednice se zrcadlovým odrazem

Právě od jezera Grindjisee pocházejí oblíbené pohlednice se zrcadlovým odrazem Matterhornu ve vodní hladině mezi stromy.

Jezero i takhle vysoko v parných letních dnech vybízí ke koupání, poblíž bývá v sezoně otevřená výletní restaurace a nedaleko můžete narazit na roztomilé rodinky svišťů, pískajících na vetřelce a vrtících chundelatými ocasy, zatímco se utíkají skrýt do svých nor.

Další na řadě je Grindjisee, ve skutečnosti spíš louže a ještě ke všemu ukrytá trochu stranou cesty za stromy. Proto neopomeňte vyhlížet směrovku s názvem jezera. Ke koupání sice není ani trochu, přesto by byla ohromná škoda je minout. Právě odtud totiž pocházejí oblíbené pohlednice se zrcadlovým odrazem Matterhornu ve vodní hladině mezi stromy.

Dojdete sem velkým obloukem, který musíte vykroužit cestou od Grünsee, abyste překročili ledovcové údolí pod Findelgletscherem.

Led tady však neuvidíte, dávno ustoupil vysoko do hor, zbyly jen morény.

Mimochodem, pokud lze na nějakém místě této trasy hovořit o nebezpečí, je to právě zde.

Ve strmých suťových polích nad Grindjisee rádi korzují kamzíci a občas se pod nimi utrhne pár balvanů. Naštěstí se lze na břehu jezírka skrýt před kamennými lavinami za pořádný kus skály, od níž je navíc báječný výhled na Matterhorn.

Matterhorn jako na dlani

Ten vás pak už bude doprovázet takřka po celý zbytek túry. Jak si majestátně trůní vysoko nad údolím, lze po pár kilometrech pozorovat dokonce i z vody - slunné jezírko Leisee ve svahu pod horní stanicí podzemní kolejové lanovky Sunnegga nestíní žádné stromy, a tak se tu naskýtá unikátní možnost spojit slunění i koupání v překvapivě prohřáté vodě – tedy nevadí-li vám všudypřítomné žáby – se scenerií Matterhornu na obzoru.

Fotogalerie

Třebaže "alpským metrem" Sunnegga lze od Leisee sjet dolů do Zermattu za pár minut, zkuste to raději pěšky.

Jde se už jen z kopce a není to nijak prudký sešup. Zprvu projdete alpskou samotou Findeln s příjemnou horskou hospodou a dřevěnými domečky s typickými lokálními střechami z kamenných placáků.

Pak už stezka zmizí v lese, jen občas problikne mezi stromy v dáli Matterhorn a pod ním vysokánský viadukt gornergratské zubačky, překračující údolí Findelbachu. Pěšina se kroutí v serpentinách až na okraj Zermattu, cíl je v obytné čtvrti Winkelmatten.

A pokud byste ještě neměli Matterhornu dost, skočte si nakonec do zermattského muzea nesoucího jméno mystické skály, kde se dozvíte o jejím dobývání snad úplně všechno.

S turistickým lístkem Swiss Pass je vstup zdarma, jinak za deset švýcarských franků. Expozice najdete v moderním podzemním objektu skrytém pod skleněnou kupolí přímo v centru obce, hned vedle kostela obsypaného hroby části obětí hory, včetně hrdinů prvovýstupu.

Mimochodem, k vidění je i přetržené lano, které v červenci 1865 zmařilo životy čtyř ze sedmi průkopníků.

Může se hodit

Kdy vyrazit
Vzhledem k tomu, že velká část trasy vede ve výšce přes 2 000 metrů nad mořem lyžařskými terény a sníh se místy drží do hodně pozdního jara a hned zkraje podzimu často padá čerstvý, zbývají na pěší túry jen tři letní měsíce od půlky června do půlky září. V červnu navíc bývá terén místy značně rozbahněný od tajícího sněhu.

Jak se tam dostat
Výhradně vlakem! Do Zermattu platí přísný zákaz vjezdu motorových vozidel, který narušuje leda výjimečně mimo sezonu stavební technika a celoročně (naštěstí většinou brzy zrána) už jen popeláři. Místní dopravu zajišťují elektromobily. Cesta vlakem z Curychu zabere 3 hodiny 20 minut s přestupem ve Vispu, startovní bod popsané túry Riffelalp je z Zermattu vzdálený 20 minut zubačkou. Swiss Pass platí na vlak až do Zermattu, na Riffelalp umožňuje zlevněné jízdné 9 švýcarských franků.

Kde se dobře vyspat
Zermatt, to je dovolenkový ráj, takže tu budete o hotely doslova zakopávat. Ke špičce v poměru kvalita/cena patří zdejší pobočka sítě Sunstar nedaleko nádraží (zermatt.sunstar.ch) - za dvoulůžkový designový pokoj se snídaní, minibarem a lázněmi v ceně dáte v létě od 300 franků. Když popojdete od nádraží 10 až 15 minut pěšky směrem ke čtvrti Winkelmatten, najdete dva výjimečně výhodné tipy. Rozkošný hotýlek Stockhorn (www.hotelstockhorn.ch) s pouhými čtyřmi pokoji nabízí 2 lůžka se snídaní od 125 franků. Moderní hostel (www.youthhostel.ch/zermatt) se 170 místy leží ještě o kus dál na okraji vesnice a prodává lůžko s výtečnou polopenzí (večeře má 4 chody!) od 55 franků v hromadné ložnici a od 70 franků ve dvoulůžkovém pokoji, přičemž jako bonus můžete s trochou štěstí dostat výhled na Matterhorn, za nějž většina hotelů účtuje příplatky.

Kde se dobře najíst
V restauraci Stockhorn v budově stejnojmenného hotýlku podávají výtečné walliské sýrové speciality: několik druhů fondue a samozřejmě raclette. Není třeba se obávat ani polopenze, kterou nabízí drtivá většina zdejších hotelů, a dokonce i hostel. Snídaně i večeře jsou nejen štědré, ale i pestré. Čtyř až pětichodové večerní menu (předkrm, čerstvý salátový bufet, polévka, jídlo a navrch zákusek) se mění každý den.

Autor:




Nejčtenější

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.