Výhledy na malebné pomezí hor

Členitá, a proto malebná krajina na pomezí Krkonoš a Jizerských hor tvoří rozmezí východočeského a severočeského regionu. Je dobře dostupná odbočkami ze silnice č. 14 a také od zastávek na železniční trati směřující z Železného Brodu přes Tanvald do Harrachova. Při dobré viditelnosti lze tento zvlněný kraj dobře přehlédnout ze dvou rozhleden vzdálených od sebe šest kilometrů.

Východní, ještě krkonošská, se nazývá Štěpánka a stojí na návrší Hvězdě, západní rozhledna je už v Jizerských horách na vrcholku Tanvaldského Špičáku. Hvězda, dosahující nadmořské výšky 959 metrů, je nejzápadnější kótou Krkonoš a zároveň Krkonošského národního parku. Nejsnáze dostupná je z horské převážně rekreační obce Příchovic, ležících při silnici z Vysoké nad Jizerou do Kořenova. Odtud turisté po necelém kilometru chůze po modře značené trase dojdou k chatě Hvězda, odkud k rozhledně stoupá krátká odbočka.

Ze Štěpánky se otevírá pěkný pohled především směrem k Jizerským horám. Tato asi dvacet metrů vysoká věž, dokončená v roce 1892 v novogotickém slohu, dostala pojmenování podle arcivévody Štěpána, vrchního správce stavby císařské horské silnice z Liberce do Trutnova. Panorama západních Krkonoš i se Štěpánkou je dobře vidět z rozhledny na výrazném vrchu Tanvaldském Špičáku vystupujícím do nadmořské výšky 831 metrů nad údolím horního toku Kamenice. Pro východočeské turisty je nejsnáze dostupný z údolní obce Desné přes sedlo s rekreačním střediskem Albrechticemi.

Odtud severovýchodním svahem stoupá strmější asi kilometr dlouhá trasa značená zprvu modře a posléze zeleně. Na Špičáku je kamenná rozhledna z roku 1909, ze které se otevírá kruhový pohled. Kromě západních okrajů Krkonoš odtud návštěvníci přehlédnou podstatnou část Jizerských hor, celý Ještědský hřbet, je vidět i daleko do podhůří. Svahy Tanvaldského Špičáku ožívají hlavně v lyžařské sezoně, protože jimi sestupuje několik sjezdařských tras. 
 

Rozhledna Štěpánka