Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vydejte se na konec Česka − do Broumovských stěn

  6:00aktualizováno  6:00
Začalo jaro, na horách mizí zbytky posledního velikonočního sněhu a vášniví houbaři se mohou těšit na novou sezonu. Největší hřiby u nás letos najdete tak jako každý rok na hřebenech Broumovských stěn na severovýchodě Čech. Mají pouze jednu vadu: nedají se jíst, protože jsou z kamene.

Kamenné hřiby Broumovských stěn nabízejí úchvatné výhledy do okolí. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Mapa Broumovska velká

Broumovské stěny představují v rámci České republiky neopakovatelnou a jedinečnou krajinnou oblast. Tvoří je protáhlý, zhruba 13 km dlouhý pískovcový hřbet, který odděluje Broumovský výběžek na severovýchodě Čech od českého vnitrozemí.

Zatímco na severovýchod směrem k Broumovu spadají Broumovské stěny velmi strmými srázy, na opačnou stranu k Polici nad Metují se svažují povlovně a nenápadně.

Příčinou tohoto jevu jsou prohnuté, mírně ukloněné pískovcové vrstvy způsobující v terénu charakteristický asymetrický tvar, kterému se odborně říká kuesta.

Vrcholové partie neobvyklého krajinného útvaru brázdí pískovcové rokle, průrvy a stěny, na četných místech vytvořily erozní přírodní síly roztodivná skalní uskupení, jež u nás nemají nikde jinde obdoby.

K nejtypičtějším skalním tvarům Broumovských stěn patří skalní hřiby.

Broumovské stěny
Skalní hřiby nad Slavným

Hvězda - turistické srdce Broumovských stěn

Z velké části zalesněný hřbet Broumovských stěn se táhne zhruba ve směru severozápad - jihovýchod, od hranice k hranici, jež obklopuje Broumovský výběžek.

Na obě strany směrem do Polska hřbet pokračuje, přičemž na jihovýchodě tvoří hned za státní hranicí vyhledávanou oblast Národního parku Góry Stolowe.

Turistickým srdcem naší části hřbetu, tedy Broumovských stěn, je oblíbené výletní místo Hvězda. Jmenuje se podle kaple Panny Marie Sněžné postavené roku 1855 o půdorysu hvězdy na strmě spadajícím skalním bloku.

V jejím těsném sousedství stojí vyhledávaná turistická chata s vyhlášenou restaurací. Odtud je možné se vydat k nejznámějším partiím Broumovských stěn - ke Kovářově rokli lemované Martinskou stěnou, do Hájkovy, Hruškovy nebo Zaječí rokle.

Hustá síť krátkých a nenáročných turistických stezek vás dovede také k vyhlídkové skále Supí koš a roztodivným skalním útvarům - například k Mušli, Ležícímu mnichovi, Bumbrlíčkovi či Skalnímu divadlu.V okolí Hvězdy bývá živo prakticky celoročně, jelikož až téměř ke kapli lze dojet autem.

Podstatně méně navštěvované a neméně poutavé partie objevíte v jihovýchodním cípu Broumovských stěn, kde se nachází i nejvyšší vrchol Božanovský Špičák (773 m).

Broumovské stěny
Typická kuesta Božanovského Špičáku, nejvyššího vrcholu české části Broumovských stěn (773 m)

Kamenný zvěřinec na Božanovském Špičáku

Božanovský Špičák představuje jedno z nejkrásnějších míst celých Broumovských stěn. Má podobně jako většina vrchů v této oblasti tvar ukloněné kuesty či "desky", jejíž svahy lemují ze tří stran strmé skalní srázy.

Ve vrcholových partiích, částečně i na svazích tohoto neobvyklého vrchu se vytvořilo rozpadem pískovcového masivu menší skalní město. Lidská fantazie přiřadila mnohým útvarům jména, na něž vás upozorní turistické směrovky.

Vzhledem k tomu, že převažují názvy z říše zvířat, říká se skalnímu uskupení na Božanovském Špičáku také někdy "kamenný zvěřinec" nebo "kamenná zoo". Při prohlídce spatříte Ještěrku, Veverku, Velblouda, Varana, Kočku, Želvu i Kačenku.

Poněkud "slabší" je miniaturní vrcholová, zábradlím opatřená skalní vyhlídka, od níž by člověk čekal víc. Zvláště při pohledu od západu (například z protilehlé Junácké vyhlídky), odkud se Božanovský Špičák jeví jako mohutný skalní masiv.

Nicméně pohled z vyhlídky na protilehlé zarovnané vrchy polských Stolových hor je překrásný.

Vrcholovou partií Božanovského Špičáku kolem skalních útvarů a zábradlím opatřené vyhlídky vás provede okružní žlutě značená trasa v délce necelých dvou kilometrů.

Broumovské stěny
Hřeben Broumovských stěn, v pozadí Javoří hory

Opomíjený kout Broumovských stěn

Pokud máte rádi daleké a velkolepé pohledy do krajiny, pak z Božanovského Špičáku zamiřte na hřbet sousední Koruny (769 m), která patří vzhledem ke své odlehlosti k nejméně navštěvovaným partiím Broumovských stěn.

Žlutě značená slepá odbočka na vrchol svou délkou 800 metrů navíc mnohé z nečetných návštěvníků odradí. Pokud se na ni vydáte, nebudete určitě litovat, neboť značka se proplétá skalními rozsedlinami a místy se otevírají i nečekané vzdušné pohledy na sever a východ.

Spatříte odtud pásmo Javořích hor nad Broumovem, masiv Sovích a Stolových hor v Polsku, za dobré dohlednosti dokonce i Rychlebské hory a Králický Sněžník z opačné strany, než jsme zvyklí.

Výlet na Korunu neopomeňte rozhodně spojit s prohlídkou dva kilometry vzdálené Kamenné brány v masivu sousední Velké kupy (708 m), která patří vedle výše zmíněných skalních hřibů k hlavním skalním symbolům Broumovských stěn.

Je tvořená mohutným obloukovitým kamenem, který je opřený svými úzkými konci o dva skalní sloupy. Brána je 5 metrů široká, 5 metrů vysoká a tři metry hluboká. Od její paty se otevírá překrásný pohled na město Broumov a pásmo pohraničních Javořích hor. Pozor však na značky - odbočku k ní lze snadno přehlédnout!

Broumovské stěny
Junácká vyhlídka a vrchol Božanovského Špičáku

Skalní hřiby

Skalní hřiby vznikly v Broumovských stěnách jako důsledek nestejnoměrné odolnosti pískovcových vrstev.

Jejich vrcholovou část (tedy klobouk) tvoří tvrdší vrstva, zatímco dolní část (noha nebo - chcete-li - třeň) je tvořena měkčí vrstvou odlišného složení, která snáze podléhá destrukčnímu působení přírodní eroze.

Rozpad a postupné zužování skalního hřibu odspodu bývá navíc umocněno zvýšenou přízemní vlhkostí, jež se hlavně při kolísání teplot okolo bodu mrazu projevuje jako velmi silný destrukční činitel.

Skalní hřiby Broumovských stěn mají tedy jinou příčinu vzniku než obdobně vypadající skalní útvary z pouštních oblastí, kde se na jejich formování podílí především nárazy větrem unášeného písku.

Nejdokonalejší skalní hřiby v Broumovských stěnách objevíte nad obcí Slavný, kde na ně upozorňují i směrovky červené turistické trasy. Nejkrásnější exempláře se však ukrývají mimo značky a je nutné je, podobně jako opravdové pravé hřiby, poctivě hledat v lese nebo na pasekách.


Může se hodit 


Jak se tam dostat
Východiskem do Broumovských stěn je město Police nad Metují, odkud jezdí autobusové linky do Machova, Slavného, Suchého dolu, Hlavňova a na Hvězdu. Z těchto míst lze uskutečnit množství různě dlouhých vycházek nebo túr.
Z opačné, hůře dostupné strany bývá východiskem město Broumov a vesnice Božanov, Martínkovice a Křinice.
Do Police nad Metují a Broumova jezdí autobusové spoje většinou z Náchoda, vlaky pak z Týniště nad Orlicí nebo Chocně.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 26 - Broumovsko

Návrhy túr
1) Machov - U zabitého (červená) - Signál (žlutá) -Junácká vyhlídka (žlutá)  - Pánův kříž (žlutá) - okruh Božanovský Špičák (žlutá) - Zelený hájek (zelená) - Koruna (žlutá) - Kamenná brána (žlutá) - Zaječí rokle (žlutá) - Slavný (žlutá).
Celkem asi 20 km, celodenní túra.

2) Suchý Důl - rozc. Nad Slavným (zelená) - skalní hřiby (červená) - Liščí rokle (červená) - Supí koš (červená) - Hvězda (červená) - Kovářova rokle (červená) - Hlavňov (červená) - Suchý Důl (neznačeno).
Celkem asi 15 km. Okružní trasa od zaparkovaného automobilu anebo s využitím okružní autobusové linky Police - Hlavňov - Suchý Důl - Slavný - Police.

Více informací na www.broumovskesteny.cz nebo
www.broumov-mesto.cz

Mapa Broumovska malá


Autoři:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.