Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vydejte se na konec Česka − do Broumovských stěn

  6:00aktualizováno  6:00
Začalo jaro, na horách mizí zbytky posledního velikonočního sněhu a vášniví houbaři se mohou těšit na novou sezonu. Největší hřiby u nás letos najdete tak jako každý rok na hřebenech Broumovských stěn na severovýchodě Čech. Mají pouze jednu vadu: nedají se jíst, protože jsou z kamene.

Kamenné hřiby Broumovských stěn nabízejí úchvatné výhledy do okolí. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Mapa Broumovska velká

Broumovské stěny představují v rámci České republiky neopakovatelnou a jedinečnou krajinnou oblast. Tvoří je protáhlý, zhruba 13 km dlouhý pískovcový hřbet, který odděluje Broumovský výběžek na severovýchodě Čech od českého vnitrozemí.

Zatímco na severovýchod směrem k Broumovu spadají Broumovské stěny velmi strmými srázy, na opačnou stranu k Polici nad Metují se svažují povlovně a nenápadně.

Příčinou tohoto jevu jsou prohnuté, mírně ukloněné pískovcové vrstvy způsobující v terénu charakteristický asymetrický tvar, kterému se odborně říká kuesta.

Vrcholové partie neobvyklého krajinného útvaru brázdí pískovcové rokle, průrvy a stěny, na četných místech vytvořily erozní přírodní síly roztodivná skalní uskupení, jež u nás nemají nikde jinde obdoby.

K nejtypičtějším skalním tvarům Broumovských stěn patří skalní hřiby.

Broumovské stěny
Skalní hřiby nad Slavným

Hvězda - turistické srdce Broumovských stěn

Z velké části zalesněný hřbet Broumovských stěn se táhne zhruba ve směru severozápad - jihovýchod, od hranice k hranici, jež obklopuje Broumovský výběžek.

Na obě strany směrem do Polska hřbet pokračuje, přičemž na jihovýchodě tvoří hned za státní hranicí vyhledávanou oblast Národního parku Góry Stolowe.

Turistickým srdcem naší části hřbetu, tedy Broumovských stěn, je oblíbené výletní místo Hvězda. Jmenuje se podle kaple Panny Marie Sněžné postavené roku 1855 o půdorysu hvězdy na strmě spadajícím skalním bloku.

V jejím těsném sousedství stojí vyhledávaná turistická chata s vyhlášenou restaurací. Odtud je možné se vydat k nejznámějším partiím Broumovských stěn - ke Kovářově rokli lemované Martinskou stěnou, do Hájkovy, Hruškovy nebo Zaječí rokle.

Hustá síť krátkých a nenáročných turistických stezek vás dovede také k vyhlídkové skále Supí koš a roztodivným skalním útvarům - například k Mušli, Ležícímu mnichovi, Bumbrlíčkovi či Skalnímu divadlu.V okolí Hvězdy bývá živo prakticky celoročně, jelikož až téměř ke kapli lze dojet autem.

Podstatně méně navštěvované a neméně poutavé partie objevíte v jihovýchodním cípu Broumovských stěn, kde se nachází i nejvyšší vrchol Božanovský Špičák (773 m).

Broumovské stěny
Typická kuesta Božanovského Špičáku, nejvyššího vrcholu české části Broumovských stěn (773 m)

Kamenný zvěřinec na Božanovském Špičáku

Božanovský Špičák představuje jedno z nejkrásnějších míst celých Broumovských stěn. Má podobně jako většina vrchů v této oblasti tvar ukloněné kuesty či "desky", jejíž svahy lemují ze tří stran strmé skalní srázy.

Ve vrcholových partiích, částečně i na svazích tohoto neobvyklého vrchu se vytvořilo rozpadem pískovcového masivu menší skalní město. Lidská fantazie přiřadila mnohým útvarům jména, na něž vás upozorní turistické směrovky.

Vzhledem k tomu, že převažují názvy z říše zvířat, říká se skalnímu uskupení na Božanovském Špičáku také někdy "kamenný zvěřinec" nebo "kamenná zoo". Při prohlídce spatříte Ještěrku, Veverku, Velblouda, Varana, Kočku, Želvu i Kačenku.

Poněkud "slabší" je miniaturní vrcholová, zábradlím opatřená skalní vyhlídka, od níž by člověk čekal víc. Zvláště při pohledu od západu (například z protilehlé Junácké vyhlídky), odkud se Božanovský Špičák jeví jako mohutný skalní masiv.

Nicméně pohled z vyhlídky na protilehlé zarovnané vrchy polských Stolových hor je překrásný.

Vrcholovou partií Božanovského Špičáku kolem skalních útvarů a zábradlím opatřené vyhlídky vás provede okružní žlutě značená trasa v délce necelých dvou kilometrů.

Broumovské stěny
Hřeben Broumovských stěn, v pozadí Javoří hory

Opomíjený kout Broumovských stěn

Pokud máte rádi daleké a velkolepé pohledy do krajiny, pak z Božanovského Špičáku zamiřte na hřbet sousední Koruny (769 m), která patří vzhledem ke své odlehlosti k nejméně navštěvovaným partiím Broumovských stěn.

Žlutě značená slepá odbočka na vrchol svou délkou 800 metrů navíc mnohé z nečetných návštěvníků odradí. Pokud se na ni vydáte, nebudete určitě litovat, neboť značka se proplétá skalními rozsedlinami a místy se otevírají i nečekané vzdušné pohledy na sever a východ.

Spatříte odtud pásmo Javořích hor nad Broumovem, masiv Sovích a Stolových hor v Polsku, za dobré dohlednosti dokonce i Rychlebské hory a Králický Sněžník z opačné strany, než jsme zvyklí.

Výlet na Korunu neopomeňte rozhodně spojit s prohlídkou dva kilometry vzdálené Kamenné brány v masivu sousední Velké kupy (708 m), která patří vedle výše zmíněných skalních hřibů k hlavním skalním symbolům Broumovských stěn.

Je tvořená mohutným obloukovitým kamenem, který je opřený svými úzkými konci o dva skalní sloupy. Brána je 5 metrů široká, 5 metrů vysoká a tři metry hluboká. Od její paty se otevírá překrásný pohled na město Broumov a pásmo pohraničních Javořích hor. Pozor však na značky - odbočku k ní lze snadno přehlédnout!

Broumovské stěny
Junácká vyhlídka a vrchol Božanovského Špičáku

Skalní hřiby

Skalní hřiby vznikly v Broumovských stěnách jako důsledek nestejnoměrné odolnosti pískovcových vrstev.

Jejich vrcholovou část (tedy klobouk) tvoří tvrdší vrstva, zatímco dolní část (noha nebo - chcete-li - třeň) je tvořena měkčí vrstvou odlišného složení, která snáze podléhá destrukčnímu působení přírodní eroze.

Rozpad a postupné zužování skalního hřibu odspodu bývá navíc umocněno zvýšenou přízemní vlhkostí, jež se hlavně při kolísání teplot okolo bodu mrazu projevuje jako velmi silný destrukční činitel.

Skalní hřiby Broumovských stěn mají tedy jinou příčinu vzniku než obdobně vypadající skalní útvary z pouštních oblastí, kde se na jejich formování podílí především nárazy větrem unášeného písku.

Nejdokonalejší skalní hřiby v Broumovských stěnách objevíte nad obcí Slavný, kde na ně upozorňují i směrovky červené turistické trasy. Nejkrásnější exempláře se však ukrývají mimo značky a je nutné je, podobně jako opravdové pravé hřiby, poctivě hledat v lese nebo na pasekách.


Může se hodit 


Jak se tam dostat
Východiskem do Broumovských stěn je město Police nad Metují, odkud jezdí autobusové linky do Machova, Slavného, Suchého dolu, Hlavňova a na Hvězdu. Z těchto míst lze uskutečnit množství různě dlouhých vycházek nebo túr.
Z opačné, hůře dostupné strany bývá východiskem město Broumov a vesnice Božanov, Martínkovice a Křinice.
Do Police nad Metují a Broumova jezdí autobusové spoje většinou z Náchoda, vlaky pak z Týniště nad Orlicí nebo Chocně.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 26 - Broumovsko

Návrhy túr
1) Machov - U zabitého (červená) - Signál (žlutá) -Junácká vyhlídka (žlutá)  - Pánův kříž (žlutá) - okruh Božanovský Špičák (žlutá) - Zelený hájek (zelená) - Koruna (žlutá) - Kamenná brána (žlutá) - Zaječí rokle (žlutá) - Slavný (žlutá).
Celkem asi 20 km, celodenní túra.

2) Suchý Důl - rozc. Nad Slavným (zelená) - skalní hřiby (červená) - Liščí rokle (červená) - Supí koš (červená) - Hvězda (červená) - Kovářova rokle (červená) - Hlavňov (červená) - Suchý Důl (neznačeno).
Celkem asi 15 km. Okružní trasa od zaparkovaného automobilu anebo s využitím okružní autobusové linky Police - Hlavňov - Suchý Důl - Slavný - Police.

Více informací na www.broumovskesteny.cz nebo
www.broumov-mesto.cz

Mapa Broumovska malá


Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Připlouváme do Českého Šternberka

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a...

V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana...

Najdete na iDNES.cz