Východní Kambodža: jeden z posledních rájů na Zemi

  14:12
Zvonící exotika, příroda jako z křišťálu, průzračné vodopády, žádní turisté a lidé tradiční jako nudlová polívka. To vše můžete zažít ve východní Kambodži zhruba 400 km východně od Phnompenhu. Tady si ještě můžete nechat zdát sen, který jinde v jihovýchodní Asii utnul nástup masové turistiky a v Thajsku skončil před 15 lety.
Vodopády Sen Monorom

Vodopády Sen Monorom | foto: Profimedia.cz

Obrázek není k dispozici

Provincie Mondulkiri a její hlavní město Sen Monorom. Poválejte si ta jména na jazyku, ještě než vyjdete ze zaplivaného autobusového nádraží v Phnompenhu. Kdybyste hned na startu věděli, že jedete do míst s nejkrásnější hvězdnou oblohou na světě, ta příšerná štreka by se vám jela o poznání líp.

Čtyři sta kilometrů bez asfaltu. Vítejte ve východní Kambodži.

Na konci světa...

Možná jediný důvod, proč Mondulkiri turistům odolává, je jeho zoufalá nedostupnost. Ne 400 kilometrů autobusem, ale deset hodin oživlou krabičkou sardinek, která se šine, skáče a funí přes neexistující cesty. Bez klimatizace, zato s cizí polovinou zadku na vašem sedadle.

Jízda totiž probíhá přesně podle asijských zvyklostí. Z nádraží vyráží již plné vozidlo, to ale řidiči absolutně nebrání v tom, aby na příslušných zastávkách nenabíral nové a nové cestující. Takže se na sedadle pro čtyři tísní šest sedm zadků, a protože asfaltka záhy končí, pospolité tísnění nahrazuje pospolité třesení. S trochou štěstí vyfasujete asijské sousedy, kteří mají pozadí umírněná a trpělivost nekonečnou.

Autobusové nádraží na trase Phnompenh - Sen Monorom. Jedno z těch větších.

Do Mondulkiri jezdí jen zvláště zavilí cestovatelé a dobrou polovinu sem zavede ulomená sirka. Když totiž v Kambodži zvládnete povinnou agendu (Angkor Vat, Sihanouksville, Phnompenh, Kap) a zbude vám týden času a chuť podívat se na východ, máte v podstatě dvě možnosti. Buď malebnou provincii Rattanakiri, která nabízí nezkaženou přírodu a málo turistů, nebo malebnou provincii Mondulkiri, která nabízí v podstatě to samé.

Neříkám, že dilema musí rozhodnout zrovna ulomená sirka. Někdo naslepo listuje průvodcem. Každopádně když vám fortuna naservíruje Mondulkiri, ať vás ani nenapadne obrátit list – tenhle pás země je jedním z posledních tipů v průvodci, kde si budete jako host připadat vy, a ne místní.

Only bar in town

První, co uvidíte, když se na konečné v Sen Monoromu vysoukáte z autobusu a poskládáte rozklepané kosti, je černá školní tabule s reklamou na místní bar ledabyle opřená u cesty. Křídou vyvedený nápis hlásá „Only bar in town“. Falešná skromnost, nebo pravda pravdoucí? Nedá vám to se tam nepodívat, zvlášť když bar leží deset minut po hlavní silnici a celé Sen Monorom projdete za dvacet minut.

Východní Kambodža, Sen Monorom

„Proč bych psal, že jsem nejlepší, když jsem jediný,“ s vážnou tváří vysvětluje anglický majitel podniku, který žije v Sen Monoromu už rok a půl a který zde právě oslavil třiadvacet let. Je hubený, zrzavý, stoický a do Mondulkiri přijel proto, že má strašlivě rád slony. „A tady jich je spousta,“ říká klidně a rozlévá zákazníkům Jima Beama na led.

Podnik si vystavěl vlastníma rukama ze starých prken a sudů a na to, že je sem odevšad daleko, je podezřele dobře zásobený – prkna natlučená podél zdí se prohýbají alkoholem všech značek. Jak to, že si jako cizinec mohl otevřít bar? Má povolení? Platí daně?

„Tady to nikoho nezajímá,“ pokrčí rameny a otočí volume přehrávače doleva, aby nerušil sousedy, „jestli se v Kambodži smí všechno, tak tady na východě to platí dvojnásob. Lidi ti nelezou do soukromí, ty nelezeš do jejich. Anglicky se tu v okruhu deseti kilometrů bez problémů domluví asi dva lidi. Jeden z nich jsem já.“

Mniši vám jako ženě ruku nepodají, ale fotí se celkem rádi

Žádná procházka pro panenky

Tou druhou anglicky hovořící osobou je průvodce, který se zájemci vyráží na několikadenní treky do džungle. Jak pěkné to muselo být v severním Thajsku v časech, kdy trek znamenal skutečně pořádný výšlap do divoké přírody s veškerým vybavením na vlastním hřbetě. Kdo absolvoval tříhodinovou procházku vyšlapanými cestami, které kolem Chiang Mai vedou dnes a jimiž proudí skupina za skupinou, asi by se polním podmínkám Mondulkiri divil.

Trek v Mondulkiri se v žabkách odejít nedá. Zato mačeta se hodí.

Treky kolem Sen Monoromu nejsou pro bábovky. Vyrazíte brzo ráno, na nohou strávíte celý den, lezete přes kopce, brodíte se vodou, vaříte nadivoko a přespíte v chýši v domorodé osadě uprostřed džungle.

Co si s sebou vezmete z města, to máte, což platí i pro pitnou vodu, průvodce se s vašimi litry tahat nehodlá a má recht. Jinak by mu třeba v ruksaku nezbylo místo na výbornou místní pálenku, kterou si večer u ohně nad plamennými nudlemi pospolu proženete krkem.

Místní, u kterých jsem na treku přespala já, si pálenku nedali. Dvěma baráčkům splácaným ze dřeva a hlíny se ani nedalo říkat osada - žila tu třígenerační rodina: dědečkovi bylo čtyřicet a nejstarší vnučce táhlo na šest. Její maminka byla mladá, milá, veselá a bez muže. S kým měla tři malé děti, když nejbližší lidské sídlo stálo den a půl cesty, průvodce buď nevěděl, nebo si to nechal pro sebe.

Kambodžská holčička

Třígenerační stavení uprostřed mondulkirské džungle

Ani jeden z osadníků neuměl číst a psát. Dodržovali starodávné zvyky, takže osadu vždycky, když někdo zemřel, opustili a po proudu řeky založili novou; na záchod chodili na břeh té samé řeky; v chýších s nimi spalo prase a patero malých čuňátek; doktora, učitele, úředníka nikdy neviděli. Nikdo z nich se asi nedožije pětačtyřicítky. A nikdo z nich nikdy neprosil o peníze a neprodával suvenýry.

Trek v Mondulkiri je zvrhlým důkazem, že autentická turistika může existovat jenom bez turistů.

Skoky z vodopádu

Až se vrátíte z džungle a dosyta si užijete půvabů ložního prádla a elektřiny, tak si nejlépe hned druhý den, aby se vám pravěkost mondulkirských osadníků nerozpila v “Jediném baru ve městě“, najměte motorku a jeďte na vodopády.

Východní Kambodža, Sen Monorom

Monoromské vodopády jsou hned za městem. Uslyšíte je zdálky – ne že by voda tak řvala. Kluci řvou, jak se rozbíhají a odrážejí a padají z výšky deseti metrů do tříštivé pěny v jezírku pod sebou. „Go on, lady, go on, mister, go go go,“ povzbuzují turisty, kteří srdnatě nakročili směrem k srázu, jako že to zkusí taky. Co vám mám říkat. Deset metrů zdola od vody vypadá podstatně přátelštěji než deset metrů u chřtánu vodopádu.

Ještě že jsou kluci na zbabělce ze Západu zvyklí. Ještě než se jim tričko připlácne na prsa (koupou se podle buddhistického zvyku v šatech), udělají ve vzduchu pár otoček a zamávají, jako že dobrý.

Východní Kambodža, Sen Monorom

Bou Srea Falls se valí čas

Monoromské vodopády jsou pro kluky, ale co pro dospělé, kteří na východě Kambodže hledají pradávný půvab a neturistickou exotiku? Statečné srdce jihovýchodní Asie bije asi hodinku jízdy na motorce severovýchodně od Sen Monoromu a jmenuje se Bou Srea.

Váš motorkář vás vyloží na kraji lesíčku, odkud se vydáte po hlase vody kolem skupinek rozesmátých lidí a dobytka porůznu přivázaného ke kmenům.

Východní Kambodža, vodopády Sen Monorom

I kdyby to nebyly jedny z nejkrásnějších vodopádů na světě, jako že tahle dvě patra zářící hučící mocné vody jsou, moment, kdy je uvidíte, je mimořádný. Jakmile totiž sestoupíte z lesa, otevře se před vámi pohled na vodopády osázené lidmi, kteří se v pramíncích, tůňkách, ale i přímo v kotli docela prostě umývají. Jako byste vstoupili do veřejných lázní bez lázeňského mistra, lazebnic a plavčíků.

O tekoucí vodě si domácnosti můžou leda nechat zdát. Tady teče.

Jste upocení, unavení, špinaví? Pak jste na správném místě! Hupněte do vody, která leží a běží, a oddejte se všeobecné očistě. Tady se to prostě mydlí!

Obrázek není k dispozici

A není to žádná Ganga a žádný rituál. Jenom jste svědky něčeho odvěkého a samozřejmého a dávno vzdáleného v místě i v čase. Obávám se, že jakmile opraví silnici z Phnompenhu, vyrostou pod vodopády stánky s mýdlíčky ve tvaru Angkor Vatu...

Může se hodit

Jak se tam dostat

Pokud se vám nechce trmácet se do Sen Monoromu autobusem, můžete zkusit populární shared taxi, tedy taxík, o který se podělíte s dalšími zákazníky. Cesta bude o pár hodin rychlejší, ale co se týče komfortu, moc si nepolepšíte. Taxi totiž neodjede, dokud neobsadí místo vedle řidiče dvěma lidmi a zadní sedadlo nejméně čtyřmi.

Kde bydlet

Autobus vás vyloží na malé návsi ve vršku, okolo níž stojí dva nebo tři guesthousy. Nechte hbitější spolucestující, ať je s klidem obsadí, a sami se dejte městečkem, než narazíte na pás přistávací dráhy. Po asi dvacetiminutové chůzi narazíte na shluk několika levných a příjemných guesthousů, kde kromě ubytování nabízejí i průvodce a skvostné vaječné snídaně.   

Jídlo

Kulinářsky má ovšem Sen Monorom co dohánět. Pokud vás neuspokojí maličký ranní trh, zbývá vám bezejmenná hospoda na křižovatce u letištního pásu. Protože sem chodí celé město, budete na jídlo čekat dobrou hodinku, ale dvakrát podtrhuji, trpělivost přinese ovoce.

Jako specialitu doporučuji sice neasijské, ale výtečné guacamole podávané s hranolkami. Mají jenom pivo, ale obsluha se neurazí, když si z “Jediného baru ve městě“ přes ulici donesete něco ostřejšího.

Lépe s průvodcem

Kraj kolem Mondulkiri poznáte nejlépe s pomocí místních. Motorku si sice můžete půjčit sami, ale ve vlastním zájmu raději s motorkářem - cesty jsou mizerné, a pokud nemáte podrobného průvodce, lehce zabloudíte. Značení neexistuje a mapy dodávané s motorkou znamenají okopírovaný papír, na kterém je rukou nakreslených několik zmatených čar.
Průvodce si najmete buď v guesthousu, nebo v místní turistické kanceláři. Jejich denní marže začíná na patnácti dolarech na den za celou skupinu; vyplatí se domluvit se s více lidmi a cenu si rozpočítat. Pokud jdete na výpravu do džungle, průvodce s sebou bere ještě nosiče zásob a pokrývek. Toho ale vyplatí sám.

Jak se domluvit

Připravte se na to, že v Mondulkiri s angličtinou nepochodíte. A protože o co méně khmérština lahodí evropskému uchu, o to víc drhne na jazyku, je pro všechny případy lepší mít s sebou slovníček s výslovností.

Vhledem k přetrvávající negramotnosti (číst neumí asi čtyřicet procent mužů a dvě třetiny žen) se bohužel nedá použít oblíbený komunikační trik z Thajska, totiž nechat si napsat základní fráze na papír.

Text a foto: TEREZA ŠIMŮNKOVÁ

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...