Sjezdovky nejsou vydřené, stopy pro běžkaře jsou prošlápnuté a na sněžnicích se můžete vydat, kam je libo. Prašanu je všude nejméně po kolena.
Nová sedačková lanovka
Nejprve se sluší říci, co je tu od minulého týdne nového: začala jezdit sedačková lanovka na Černý vrch a dvě třetiny sjezdovek jsou zasněžovány umělým sněhem. Lanovka sice méně zkušeným lyžařům podráží při nastupování nohy, ale nešť. Těm ostatním urychlí oproti svému předchůdci, stařičkému vleku, cestu nejméně dvakrát.
Po okouknutí novinek se můžeme vydat na okružní túru po skiareálu. V hlavní pokladně u lanovky si koupíme permanentku. Nesmíme se ovšem splést, protože hned vedle se prodávají jízdenky na kabinovou lanovku na Ještěd, která sice v areálu jezdí, ale neplatí na ní jednotné jízdné.
| Nemluvte o čtyřhvězdičkovém lyžování, vzkazuje provozovatelům Ještědu redaktor MF DNES, který tam lyžoval o tomto víkendu. "Proč Ještěd lyžaře nezvládl?" |
"České dráhy nám ji nechtějí prodat, ačkoliv na to již několik let existuje usnesení vlády," komentuje člen představenstva městské společnosti Sportovní areál Ještěd Jan Zeronik. "Je to pro ně lukrativní záležitost, která vydělává na investicích města Liberec do skiareálu. České dráhy do něj nedaly ani korunu."
|
|
Okružní túra
Od pokladny se vydáme krátkým talířovým vlekem P10 ke skokanskému areálu. Z horní stanice si můžeme zblízka prohlédnout tři můstky, na kterých se skáčou světové poháry a za čtyři roky se zde bude konat mistrovství světa. Prudkou červenou sjezdovkou Pod lany, kde se konávají závody v mogulech (neboli boulích), sjedeme k sedačkové lanovce.
Vyvezeme se podél skokanských můstků na Černý vrch a vyzkoušíme černý Slalomový svah. Je hodně dlouhý a prudký, ale také dost široký na to, aby byl bezpečný i pro méně zdatné lyžaře.
Znovu se necháme vytáhnout lanovkou na Černý vrch, ale tentokrát se dáme dolů po téměř tříkilometrové červené Liberecké. Těsně pod soukromou Horolezeckou chatou je to sice jen úzký průsek v lese, kde se pravidelně tvoří nepříjemné boule, ale ten se za chvilku rozšíří a střídavě prudčeji i mírně prudce jedeme v rychlém tempu dolů k vleku na Skalce.
|
|
Pláně schované za rohem
Kotvový vlek je až nahoru příjemně krytý lesem, a tak nás vítr může překvapit až úplně nahoře. Sjedeme proto rychle pár metrů na hřebenovou turistickou cestu a po dvou serpentinách se ocitneme na Pláních.
V malé horské osadě je turistická ubytovna, hospoda a pár chalup. A také tři vleky na svazích odvrácených od Liberce do českého vnitrozemí. Hodí se především rekreačním jezdcům, dětem a zarputilým milovníkům carvingových oblouků. Jezdí se tu po mírných širokých loukách. V současné době je tu i dost prašanu na ježdění v terénu mimo upravené tratě.
|
MŮŽE SE HODIT Jak se tam dostat Po dálnici z Prahy nebo rychlostní komunikaci z Ústí nad Labem do Liberce. Sjezd z dálnice a další směr je dobře značený šipkami na Ještěd nebo Horní Hanychov. Tři parkoviště pro sjezdaře jsou placená, jejich obsazenost označují semaforové tabule podél ulice v Hanychově. Běžkaři mohou dojet až na Přípřež v sedle pod Ještědem, kde je další placené parkoviště. |
|
Kde se najíst a napít Ještěd (bufet a restaurace), skiareál (venkovní bufety), Ještědka (hospoda), Pláně (hospoda) |
|
Skiareál Ještěd 1 kabinová lanovka (není součástí permanetky) |
Až se Plání nabažíme, necháme se naposledy vytáhnout kotvou nahoru a přejedeme hřbet zase na druhou libereckou stranu. Turistickou sjezdovkou dojedeme ke spodní stanici vleku na Skalku. Ač je Turistická označovaná v propagačních materiálech za sjezdovku, je to ve skutečnosti úzká úvozová cesta v hlubokém lese, která vyžaduje na křižovatkách orientační schopnosti. Kdo tedy nemá rád romantické vyjížďky do lesa, ten by ji měl vynechat. Od dojezdu je to jen pár metrů na parkoviště, k autobusu i tramvaji.
Popisovaná polodenní okružní túra po ještědském skiareálu vynechává dvě jednoduché sjezdovky. Máme-li tedy chuť, můžeme se na ně ještě vypravit. U parkoviště P2 je k dispozici dětský provazový vlek a mírná cvičná loučka. Ve svahu proti dolní stanici kabinové lanovky se jezdí po krátké sjezdovce Bucharka s vlekem, kde býval dříve položený umělý koberec pro letní lyžování.
Běžky a sněžnice
Ale nejen sjezdovkami je živé lyžařské dění na Ještědu. Běžky jsou jejich rovnocennými soupeřkami. Klasická turistická túra vede z vrcholu Ještědu, kam se vyvezeme kabinkovou lanovkou. Odtud pěšky sejdeme po posypané silničce k hospodě Ještědka, nasadíme lyže a po červené značce frčíme většinou z kopce na Pláně.
Odtud kousíček vystoupáme po modré a zase se vezeme "zadarmo" do Rašovky. Sem je to z Ještědu nějakých sedm kilometrů, z toho se jde do kopce jen kilometr. Můžeme si ovšem přidat ještě kopec Javorník a dojedeme na vlak do Hodkovic.
Na opačnou stranu z Ještědu se dá sjet na sedlo Přípřež a mírně se svažující dlouhou lesní cestou se dostat po úbočí hor do Křižan nebo Kryštofova údolí. Je to nenáročná čtyřkilometrová vyjížďka.
Romantické povahy mohou nazout sněžnice a vyrazit přímo po hřebeni červenou značkou. Objeví přitom zajímavá zákoutí jako skály Dánských kamenů, opuštěné lůmky na Malém Vápenném, skalní věže Havrana, zajímavé výhledy z Malého Ještědu, nebo zříceniny Roimundu. Dvacetikilometrová túra dá zabrat i trénovaným turistům a zabere jim celý den.
| Jízdenka | Dospělí | Děti |
| Celodenní (bez nočního lyžování) | 420 | 360 |
| Dopolední do 12:00 nebo odpolední | 300 | 250 |
| Celodenní (s nočním lyžováním) | 470 | 430 |
| Hodinová sazba - 1 hod. v areálu | 150 | 120 |
| 3 dny v měsíci | 1 000 | 820 |
| 4 dny v měsíci | 1 320 | 1 100 |
| 7 dnů v měsíci | 1 700 | 1 430 |
| Večerní lyžování | 190 | 190 |
