Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Opomíjené Chorvatsko. Vukovar, město s jizvami válečné apokalypsy

aktualizováno 
Barokní Vukovar, úchvatný klenot chorvatské Slavonie, zastihla počátkem devadesátých let minulého století mimořádná smůla. V nesprávnou chvíli stál na nesprávném místě a po drastickém útoku armády zbytkové Jugoslávie byl totálně zničen. Nyní dostal zpět alespoň část své původní krásy.

Opuštěná válečná zóna v centru města | foto: Jakub Hloušekpro iDNES.cz

Zdrcující úder a začátek skutečné války

Na podzim roku 1991 se Vukovar nechtěně dostal do centra pozornosti všech světových médií. Bezprostředně po červnovém vyhlášení nezávislosti země se vystupňovaly šarvátky mezi improvizovanými chorvatským formacemi a bojůvkami místních Srbů, jejichž zájmy také bránila armáda zbytkové Jugoslávie a množství pochybných polovojenských jednotek.

Nejintenzivnější srážky vzplály v etnicky smíšené východní Slavonii, kde také vygradovaly do válečného konfliktu.  Epicentrem bojů se stal právě Vukovar.

Podstatně slabší a hůře vyzbrojené chorvatské jednotky byly během těžkých bojů obklíčeny a zatlačeny dovnitř města. Většině srbského obyvatelstva se podařilo uprchnout, Chorvaté naopak zůstali uzavřeni liniemi fronty. Bez potravin, bez léků, zato s nejasnými vyhlídkami. Jediné příležitostné spojení se světem za frontou jim zajišťovala provizorní "kukuřičná cesta", blátivá komunikace mezi lány kukuřice.

Fotogalerie

Několikanásobná početní a technická přesila Jugoslávské lidové armády učinila své, od konce srpna byl Vukovar vystaven nepřetržité palbě, bombardování a odstřelování těžkými zbraněmi. Pád Vukovaru nastal 18. 11. 1991.

Zbídačení civilisté po téměř třech měsících živoření ve sklepeních potupně opustili ruiny města a do jeho zničených ulic pak ze sousedního Srbska vtrhly kriminální bandy, které vyrabovaly vše, co se dalo trochu zpeněžit. Dobytí Vukovaru se považuje za faktický začátek války na území bývalé Jugoslávie. Celkový počet obětí bitvy o Vukovar se odhaduje na 4 000.

Velké staveniště a stopy po kulkách

Chorvatská správa tu byla plně obnovena teprve v roce 1998. Tedy tři roky po skončení války. Zároveň se postupně vracejí uprchlí starousedlíci všech národností a znovu se pokouší společně žít. "Lidé spolu bydlí ve stejných domech, do nichž se po válce vrátili. Spolu chodí na kávu a do restaurací. Život se normalizuje," uvedl v rozhovoru pro Svobodnou Evropu Dejan Drakulić, místostarosta Vukovaru a zástupce srbské komunity. Podobným tónem hovořil i chorvatský starosta města, Źeljko Sabo. "Když nedávno srbská reprezentace hrála proti Dánsku, přirozeně jsem fandil Srbsku, protože to jsou naši sousedi."

Vodojem nad Dunajem je jedním ze symbolů válečného Vukovaru.

Vodojem nad Dunajem je jedním ze symbolů válečného Vukovaru.

Pokus o zlidštění trosek. Takových budov je ještě ve Vukovaru hodně. A většinou

Pokus o zlidštění trosek. Takových budov je ve Vukovaru ještě hodně. A většinou bez květin

Avšak centrum Vukovaru stále osciluje mezi třemi rozdílnými tvářemi, které se zde navzájem ostře dotýkají a prolínají. Část hlavní ulice znovu ozdobily pestré omítky klasicistních domů s malebným podloubím. Naopak sousední soubor historických bloků, kde zrovna vrcholí obnova, zase připomíná jedno velké staveniště. A vedlejší průčelí kdysi výstavních budov opětovně vracejí návštěvníka do autentické náruče opuštěné válečné zóny: pořád jsou rozstřílená napadrť a s fasádami kropenatými od kulek.

Mezi troskami zástavby se po rozbité vozovce chaoticky proplétají chodci a automobily, vzduch víří všudypřítomná oblaka nepříjemného prachu. Do této absolutně disharmonické směsice se jako přízrak zničehonic vřítí hřmotný vláček pro turisty. Těch českých sem oproti zbytku Chorvatska zatím příliš nemíří. Nicméně nedaleko autobusového nádraží funguje dobře vybavená informační kancelář s velice družným personálem.

Vukovarská hlavní třída. Nyní zde jezdí i turistický vláček.

Vukovarská hlavní třída. Nyní zde jezdí i turistický vláček.

Znovuzrozené chrámy

Kompletní rekonstrukci už mají za sebou obě dominantní křesťanské svatyně:  monumentální pravoslavný chrám svatého Mikuláše i katolický komplex s františkánským klášterem a kostelem patronů Vukovaru, svatých Filipa a Jakuba.

Sotva jsem prošel klášterní branou, padly mi do oka obří panely. Na prvním hýřila barvami výtvarná výzdoba interiéru kostelní lodě z předválečné dokumentační fotografie. Následující snímek zachycoval zdevastovanou hromadu trosek. To byl stav po válce. A mělo být ještě hůře, poněvadž ve zdech kostela už byly přichystány otvory pro instalaci trhavin…

Memento války: poškozený boční oltář s kopií prostříleného obrazu Piety, který

Memento války: poškozený boční oltář s kopií prostříleného obrazu Piety.

Utrpení civilistů přibližují panely s válečnými fotografiemi instalovanými u

Utrpení civilistů přibližují panely s válečnými fotografiemi instalovanými u vstupu do kláštera.

Dnes posvátný klid upraveného klášterního dvora naruší jen občasné skřehotání pávů či tlumený sbor šeptaných modliteb. Loď kostela je znovu zacelena a vymalována prostou bílou barvou. Pouze jako pietní vzpomínka zůstal v původním stavu kus stěny s poničeným bočním oltářem. Rekonstrukce dále vrátila důstojnou podobu někdejší architektonické chloubě Vukovaru, překrásnému baroknímu zámku Eltz. To zatím bohužel nemůžeme říci o bývalém zámeckém parku, kde se uprostřed sluncem sežehlého trávníku tyčí vysušená torza ohořelých kmenů napěchovaná olovem.

Dvorní trakt zámku Eltz, který byl zbudován v 18. století.

Dvorní trakt zámku Eltz, který byl zbudován v 18. století.

Smutná mementa

České stopy ve Vukovaru

Ve Vukovaru se narodil držitel Nobelovy ceny a světoznámý chemik Lavoslav (Leopold) Ružička. Dědeček tohoto vědce se do Slavonie přistěhoval z našich Klatov. Roku 1977 byla v jeho rodném domku otevřena expozice, kterou však silně poškodily válečné události. Obnovy se dočkala v roce 2007 u příležitosti 120. výročí Ružičkova narození.

České kořeny má ovšem daleko víc obyvatel Vukovaru. Další naši stopu představuje továrna na obuv Borovo, jejímž zakladatelem nebyl nikdo jiný než Baťův zlínský koncern.

Přestože hlavním mementem války stále zůstává napůl zničené město, uvnitř něj a v jeho přilehlém okolí byla vybudována řada památníků, které se vztahují k tragickým válečným událostem. Nejuceleněji je pojatý vzpomínkový komplex situovaný do areálu kasáren na jižní periférii. Dobové fotografie den po dni dokumentují utrpení Vukovaru a život v obklíčeném centru až do konečného zhroucení tamní obrany.

Venkovní expozice se zase hlavně skládá z ukázek vojenské techniky. Od improvizovaných opancéřovaných autobusů narychlo spíchnutých v nějaké garážové dílně přes profesionální zbraně ukořistěné jugoslávské armádě až po symbolické minové pole. Tady si fandové militarií pořádně užijí.

Hrozivými pocity působí tichá, liduprázdná alej lemovaná vztyčenými hlavněmi kanonů rozpálenými poledním vedrem. Naopak snímky prvních strojů nově vzniklého chorvatského letectva vzbuzují spíše úsměv. Celá vzdušná flotila se tehdy skládala z pár stařičkých dvouplošníků, jejichž původní činností byla pomoc slavonským zemědělcům při hnojení polí. V duchu pořekadla o překování rádla v meče letadla obdržela zelený nátěr a plnila vojenské úkoly, především průzkumné lety.

Bojová technika ukořistěná jugoslávské armádě

Bojová technika ukořistěná jugoslávské armádě

Improvizovaně obrněný náklaďák, který vozil posily i zásobování na frontu.

Improvizovaně obrněný náklaďák, který vozil posily i zásobování na frontu.

Rakije spojuje národy

Poloha na břehu důležité evropské vodní tepny přináší Vukovaru velké výzvy z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Sice se nemůže pyšnit mořským příbojem, ale vukovarské přístaviště je též prosyceno vůní dálek. A sluncem rozpálené pláže dunajského ostrova Velika Ada, kam za osvěžujícím koupáním prchají davy místních, mohou alespoň navodit iluzi Jadranu.

Po normalizaci vztahů se rovněž začala úspěšně rozvíjet spolupráce se srbskými sousedy, zejména městem Bački Petrovac. Vždyť oba blízké regiony jsou etnicky smíšené.

Jeden z nosných pilířů turistiky tvoří zdejší šťavnaté ovoce. Ovšem nikoli to sladké, zralé, co se na vás směje z větvoví slavonských a vojvodinských sadů, nýbrž to ovoce, které už prošlo procesy kvašení a dvojnásobného vypálení do tekutého skupenství voňavé domácí rakije. Pochopitelně, že příslušnou surovinu nejčastěji poskytují švestky, hroznové víno a hrušky. Nezřídka tu zároveň můžeme ochutnat i daleko exotičtější pálenky z  moruší nebo kdoulí. Přímo k těm nejlepším zdrojům má návštěvníky dovést projekt Cesta ovocné kapky.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT AUTEM, VLAKEM I NA KOLE
Vukovar leží ve východním cípu severní části Chorvatska u hranice se Srbskem, kam není daleko ani z blízkého Maďarska či Bosny. Díky své poloze je dobře napojený na několik mezistátních silničních tahů.

Do Vukovaru lze cestovat také vlakem, avšak drtivá většina nepříliš častých spojů nezajíždí na městské nádraží a staví ve stanici  Vukovar – Borovo Naselje. Vhodnější tedy bude využití dálkových autobusů, včetně těch mezinárodních. Například ze srbské metropole Bělehradu sem několikrát denně zajišťují spojení pravidelné linky společnosti Lasta.

Velice snadno se sem dostanete na kole, poněvadž Vukovar je zahrnut do Dunajské cyklostezky, přičemž dále jím prochází pravobřežní větev dálkové cyklotrasy EuroVelo 6, která spojila pobřeží Atlantiku a Černého moře. Poslední možnost přístupu se nabízí z paluby lodi, poněvadž zdejší přístav současně slouží jako říční hraniční přechod.

UŽITEČNÉ WEBY
www.turizamvukovar.hr
www.tzvsz.hr
www.pannoniabiketour.org

Chorvatsko, Vukovar

Chorvatsko, Vukovar


Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Další z rubriky

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Pevnost Sv. Mikuláše nedaleko chorvatského Šibeniku. Pohled na přední šípovitou...
Chorvatský Boyard: pevnost sv. Mikuláše u Šibeniku je na seznamu UNESCO

Bývala to námořní tvrz, která měla bránit dalmatské město Šibenik před nájezdy Osmanů. Vypadá trochu jako slavná francouzská pevnost Boyard a Chorvaté jsou na...  celý článek

V zálivu písečné pláže Stončica
Chorvatské království pohody. Krásné pláže a parádní kuchyně ostrova Vis

Vis se dá bez nadsázky prohlásit za jednu z perel jižního Jadranu. Krásný ostrov prošel velkými a dramatickými změnami a z vojenské ponorkové základy se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.