Se zpoplatněním vstupu do Českého ráje to ale nebude jednoduché.
"Pokud bychom chtěli vybírat vstupné třeba na Hrubé Skále, museli bychom území oplotit a i tak by se našli lidé, kteří by hledali cesty, jak se placení vyhnout,“ uvedla Lenka Šoltysová, vedoucí Chráněné krajinné oblasti Českého ráje. Uvažovat prý nemohou ani o navýšení počtu strážců v chráněné oblasti. „Nemáme na to peníze,“ zdůraznila Šoltysová.
Turisté versus příroda
Na to, že cestovní ruch v některých oblastech Českého ráje příliš neprospívá, upozornil dvouletý výzkum, který sledoval jeho dopad na životní prostředí. I když výsledky přímo neprokázaly, že vysoký počet turistů přírodě škodí, chování některých z nich jí ubližuje.
"Sledovali jsme, jak dlouho se turisté v Českém ráji zdržují, na jakých úsecích, proč přijeli právě sem a jaký mají vliv na přírodu,“ řekl Jan Suchý, ředitel firmy Kolpron CZ, která průzkum prováděla. A právě chování některých turistů přírodě moc neprospívá. Tím, že scházejí ze značených cest a vjedou na kole mimo cyklotrasu, způsobují zdejší krajině obrovské škody a mohou tak například za půdní erozi.
Známky vandalismu v Českém ráji
Odnos zeminy o šest centimetrů
"Během jednoho roku došlo třeba k odnosu zeminy až o šest centimetrů. Nejvíce postiženým místem je cesta z Vidláku na Trosky i cesty k věžím, například u Blatníku a u Kapelníka,“ upozornil Suchý. Na bezohlednost některých cyklistů ukazuje i poničená zábrana proti vjezdu na žlutě značenou cestu nad Krtolou v Příhrazských skalách.
Poškozená je také trasa z Lázní Sedmihorky na Valdštejn, kde jsou sešlapané, odhalené kořeny. Turistický ruch má navíc dopad i na vegetaci. Odborníci jeho vliv zkoumali na okrajích cest, vyhlídkách i podél rybníků.
Na vyhlídkách mizí veškeré rostliny
"Kvůli sešlapům mizí na vyhlídkách veškeré druhy rostlin a žádné jiné se tu nevyskytují. Svůj vliv má i používání cementu při opravách, které způsobuje, že tu rostou nepůvodní druhy,“ dodal Ondřej Vítek, který zde prováděl botanický průzkum. Největší změny jsou podle něj znatelné u Adamova lože, v oblasti Kapelníku a v Suchých skalách. Škody za sebou nechávají i rybáři, kteří devastují břehové porosty a vegetaci u rybníků škodí také některé necitelné úpravy okolí u turistických chat.
Svůj podíl na zničené přírodě mají také horolezci. Ti by podle Suchého měli nechat některé skály na chvíli odpočinout. Dochází totiž k jejich opotřebení a nejvíce narušený tak je výstup na Kapelník, Blatník, Maják či Podmokelskou věž.
Vstupné jako jedno z řešení?
"Řešením, jak zabránit devastaci přírody, by bylo zvýšit počet strážců, dohlížet na cyklisty a pak také zvážit, zda a kde zavést vstupné. Peníze totiž zájem limitují,“ doplnil ředitel.
Výzkum v Českém ráji probíhal dva roky v jednotlivých ročních obdobích na pěti stanovištích. Na každém z nich stáli dva studenti a počítali, kolik pěších turistů i cyklistů místem projde. Stanoviště byla přímo pod hradem Kost, na Krásné vyhlídce, Prachově, u rybníka Vidlák, Hrubé Skále, a navíc také na Pantheonu a Besedicích.
Nejvíce lidí zavítalo v hlavní sezoně na Prachov. V létě tu během jednoho týdne prošlo téměř jedenáct tisíc pěších turistů a bezmála pět set padesát cyklistů. Mezi další nejnavštěvovanější místa pak patřil hrad Kost a Hruboskalsko.
"Téměř třináct set padesát turistů pak odpovídalo v dotazníku na to, proč navštívili chráněnou oblast, kde byli ubytovaní a jak se sem dostali,“ přiblížil Ondřej Habr z firmy Kolpron CZ.
Výsledky ukázaly, že drtivá většina turistů byli Češi a zhruba jen devět procent návštěvníků tvořili cizinci, hlavně Němci a Holanďané.
Nejzatíženější trasy v Českém ráji - kolik lidí tudy denně projde | |
Prachovské skály | 457 |
Hrubá Skála - Nad Adamovým ložem | 307 |
Kavčiny - Valdštejn | 244 |
Mariánská vyhlídka - Nad Adamovým ložem | 243 |
Bukovina - Mariánská vyhlídka | 231 |
Bukovina - Radeč | 231 |
Hrubá Skála - Sedmihorky | 150 |
Myslíte si, že vstup do Českého ráje by mě být zpoplatněn? Hlasujte v anketě ZDE, a podělte se o svůj názor s ostatními v diskuzi.