Půvabný svět slovenských Karpat
Kopce východně od Valašských Klobouků představují z hlediska turistiky a zvláště pak té zimní lyžařské hluchý prostor, kam zavítá jen málo přespolních. Návrší a hřebeny o příhodných nadmořských výškách okolo 800 m brázdí většinou jen stopy místních nadšenců z okolních nevelkých měst a vesnic.
S tím je třeba při návštěvě tohoto zapomenutého koutu naší vlasti počítat a při plánování výletu se nespoléhat na perfektní podmínky. Lyžařská stopa může být zavátá, popřípadě chybět úplně, přes cestu nelze vyloučit popadané a neodklizené stromy.
Tato oblast moravsko-slovenského pomezí však zároveň nabízí nahlédnutí do zcela jiné krajiny, než na jakou jsme od nás z Čech i Moravy zvyklí. Jen 4 kilometry za státní hranicí se tyčí rozervaná bělostná skaliska Vršateckých bradel a z nich úžasný rozhled na nekonečně členitý a půvabný horský svět slovenských Karpat.
Zasněžené vápencové vrcholy trčící vstříc nebesům u nás nikde nespatříte, tady je to nejbližší možnost. Navíc pod nimi narazíte i na jedinou funkční hospodu (hotel) v této pohraniční oblasti. Nevyrazit si v zimě na Vršatec zkrátka znamená připravit se o nevšední zážitek.
Půl dne k zasněženým vápencovým útesům
Začátek zvolte na vlakovém nádraží ve Valašských Kloboukách, vedle něhož stojí nepříliš luxusní hotel, v němž se dá za levný peníz přespat. Vybrat si můžete červenou nebo zelenou trasu – obě 2,5 km stoupají a nakonec se spojí u chaty rekreačního střediska Královec. Zde je možné se občerstvit, avšak je zatím příliš brzo a cesta daleká a nejistá.
Nad chatou minete lyžařský vlek sloužící příležitostně hostům střediska a vydáte se po zelené hřebenovce směrem na vrch Požár. Terén je nenáročný a pohodlný, stopa zatím spolehlivá a kilometry rychle přibývají.
Na Požáru je však třeba pohodlí opustit a odbočit vpravo na červenou, jež klesá místy dost strmě a nevyzpytatelně do sedla se silnicí nad Nedašovou Lhotou. Odměnou za nějaký ten pád jsou krásné zasněžené louky a siluety mohutných kopců okolo.
Horské sedlo nad Nedašovou Lhotou
Další pohodlí na loukách v délce asi 2 km vystřídá nejnáročnější část celého výletu – výstup na Kaňůr (791 m). Lyže je třeba vzít většinou do ruky a protloukat se lesem a mlázím do pořádně strmého kopce. Za vyšší sněhové nadílky žádný med!
Pokud to zvládnete, nahoře už se dá jet zase na lyžích, a když neleží přes cestu popadané kmeny, nenastává už většinou vážný problém. Střídají se louky, lesní úseky, krajina kolem je nádherná.
Nad sedlem Brezová se objevují poprvé impozantní Vršatecká bradla – přitažlivý magnet a zároveň cíl půldenního snažení v délce 18 km.
Může se hoditJak se tam dostat Itinerář popisované trasy
Mapy |
Lyžařská stopa z Vršatce zpět směrem na Moravu
Odložte běžky a vzhůru pěšky
Pohled na zasněžené vápencové útesy je opravdu neobvyklý – u nás se kolem ničeho podobného na běžkách neprojedete. Tím spíše překvapí, že návštěvníků na lyžích je tu poskrovnu.
Za minulého režimu fungovalo pod Vršatcem velké rekreační středisko, v provozu byly dva lyžařské vleky, z nichž se však nezachovalo téměř nic. Teprve před dvěma lety vstala z mrtvých jedna z budov, opravená a přestavěná na luxusní hotel. Bohužel, pro potulného běžkaře dost drahý, tříhvězdičkový. Na rozdíl od totalitní minulosti k sobě lyžování a Vršatec zatím příliš nepatří, přestože tato lokalita bývá uváděna v přehledech některých slovenských zimních lyžařských center.
Za zimní výstup však rozhodně stojí nejvyšší bod Vršateckých bradel Chmeľová (925 m) s hezkým rozhledem především směrem na Moravu.
Na vrchol vede žlutá značka, lyže však musíte nechat dole, jelikož terén je nesjízdný. Totéž platí i pro pokoření skály Vršateckého hradu, odkud se otevírá velmi vzdušný pohled na Pováží a Malou Fatru. Vzhledem k možnému kluzkému terénu je dobré dbát zvýšené opatrnosti.
Nezapomenutelný sjezd do Brumova
Není však času na dlouhé rozhlížení, pokud se chcete ještě za světla vrátit na Moravu a někam do civilizace. Ideální zpáteční cesta vede po stejné příchozí trase přes sedlo Brezová ke státní hranici pod Okršliskem, kde ale uhnete vlevo na žlutou.
Necelé 2 km vedou mírně do kopce úbočím vrchu Průklesy (836 m), pak následuje úžasný šestikilometrový sešup do města Brumova. Pokud je projetá stopa a rychlý sníh, je to nezapomenutelný zážitek!
Hrad Vršatec
Skalní hrad, jehož původním posláním byla ostraha cesty z Pováží na Moravu, tvořilo gotické jádro rozložené nahoře na skále a níže položené podhradí, jež vzniklo v 16. století. Z něj vedly nahoru tesané schody a uměle proražený tunel. Zkáza Vršatce roku 1707 byla zapříčiněna neobvyklou a dosti kuriózní okolností – zničil jej neočekávaný výbuch skladiště střelného prachu.
Kde se vzala Vršatecká bradlaVápencová bradla jsou známým pojmem mezi fenomény neživé přírody Slovenska. Jedná se o soustavu morfologicky výrazných vápencových útesů, které ostře kontrastují s okolními oblými kopci. Z hlediska zoologického i botanického představují velmi zajímavé přírodní enklávy. Jednotlivá navzájem izolovaná bradla se táhnou v přerušovaném pásmu ze západního až na východní Slovensko a jsou velmi důležitým stavebním článkem celého horského systému Západních Karpat. Obdobný původ jako Vršatecká bradla mají například vápancové útesy Pieninského národního parku anebo známá skála, na níž se vypíná Oravský hrad. |