Vrátná patří k nejhojněji navštěvovaným dolinám

-
Na Slovensku, kde je leckterý kopec vyšší než Sněžka, je Malá Fatra s nejvyšším vrcholem Kriváněm (1709 metrů) pátým nejvyšším pohořím. Nejvýznamnější turisticky, krajinářsky i přírodopisně je Vrátná, centrum Národního parku Malá Fatra, zahrnující Starou a Novou dolinu s vrcholy, které je ohraničují.

Malá Fatra je velmi snadno přístupná i pro turisty z České republiky, vypíná se takřka hned za Žilinou a přímo do jejího srdce - Vrátné doliny, se lze dopravit autem i pravidelným autobusovým spojením. Poté, co projedete částí Jánošíkovy obce Terchová, odbočíte doprava, čímž vjedete přímo do ústí doliny. Po levé straně spatříte mohutnou modernistickou sochu slavného terchovského rodáka - Jánošíka. Socha byla odhalena v srpnu 1988 poté, co po dlouhých diskusích byl zamítnut kuriozní a velikášský projekt její autora, Jána Kulicha. Jeho záměrem bylo přímo nad Vrátnou postavit sochu chrabrého lidového hrdiny, jak je rozkročený na protilehlých vrcholech této doliny. Naštěstí se Kulich musel spokojit jen se zmíněnou zmenšeninou svého nápadu. Návštěvníci Fatry jen pár metrů jízdy od sochy vjedou do »brány« Vrátné doliny, romantických Tiesňav, kde, po obou stranách potoka Varínka a silnice, byly erozní činností vymodelovány ve vápencovo-dolomitovém podloží četné atraktivní skalní útvary. Tiesňavy jsou přístupné takzvaným Zbojnickým chodníkem. Asi po kilometru se cesta dělí. Vydáte-li se doleva, dojedete do Štefanové. Tato horská vesnička změnila během posledního desetiletí svou tvář jednoznačně k lepšímu. Byla vyhlášena za zónu bez motorových vozidel, a tak se osada noří do horského ticha i v letních měsících, kdy je východiskem na Velký Rozsutec. Ten svým reliéfem připomíná spíše rozeklané štíty Alp. Můžete vystoupit na vrchol poměrně náročnou, červeně značenou stezkou zabezpečenou řetězy. Pro pohodlnější návštěvníky je k dispozici lanovka přímo pod nejvyšší vrchol, na jejíž dolní stanici se dostanete, odbočíte-li na výše zmíněné křižovatce doprava. Dvousedačková lanovka vás vyveze jen několik desítek metrů pod vrchol, do Snilovského sedla. Za zmínku ještě stojí Jánošíkovy diery, úzké kaňonovité úseky s vodopády, zpřístupněné po lávkách a žebřících (dojdete k nim jak ze Štefanové, tak z Rozsutce) a Šútovský vodopád nacházející se ve stejnojmenné dolině - protože je napájen podzemními prameny, má i v suchých měsících dostatek vody.