Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vraní hory: zapomenutá oáza pro zasvěcené...

  8:37aktualizováno  8:37
Máte-li rádi opuštěná a zapomenutá místa, kam lidská noha příliš často nezavítá, zamiřte do Vraních hor! Nevíte kde jsou? Asi nebudete věřit, ale rozkládají se doslova coby kamenem dohodil od přelidněných a turistickým průmyslem znásilňovaných Krkonoš.
Vraní hory

Vraní hory - Vraním horám vévodí kopule Královeckého Špičáku (881 m) | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

 

Neznámé pohoří na severovýchodě Čech

Že existují Krušné, Orlické nebo Novohradské hory, to ví jistě skoro každý český občan. Vraní hory však zná pouze opravdová hrstka zasvěcených.

Není se ani čemu divit – kdybyste totiž tohle "minipohoří" chtěli najít v atlase nebo nějaké nástěnné mapě, asi by se vám to nepodařilo. Pojem Vraní hory totiž není geograficky správný a používá se pouze v laickém jazyku turistické veřejnosti. Setkáte se s ním proto jenom v podrobných turistických mapách nebo v regionálních průvodcích.

Vraní hory jsou součástí členité a geomorfologicky velmi pestré Broumovské vrchoviny, která vyplňuje rozsáhlé území východně od Krkonoš kolem klikatící se česko-polské hranice. Její mnohem známější partií jsou například Teplicko-adršpašské skály. Zapomenuté Vraní hory jsou však zase nejvyšší – kopec Královecký Špičák (881 m) představuje nejenom nejvyšší kótu Vraních hor, ale i celé Broumovské vrchoviny.

Fotky si prohlédněte ZDE

 



Masiv Vraních hor nad Bečkovem

Vrány namísto krkavců

Nevelký, sotva osmikilometrový masiv Vraních upoutá každého svými velmi příkrými svahy a celkovým převýšením (okolo 400 m). Vypíná se na Trutnovsku východně od Žacléře naproti Krkonoším a svou větší, ale nižší částí pokračuje do Polska pod názvem Góry Krucze.

Zajímavostí přitom je, že vrány v těchto zalesněných a místy i skálami ozdobených kopcích žily asi sotva, spíše by to měli být krkavci. Polština i němčina má pro oba tyto černé opeřence jednotný název (kruk resp. der Rabe), a tak český název hor představuje patrně drobný překladatelský omyl.

Další zajímavostí jsou načervenalé, křemenem bohaté a vulkanické horniny, které budují celý horský masiv. Jedná se o pozůstatek prvohorní vulkanické činnosti, avšak s podobou někdejší sopky už dnešní kopce nemají pranic společného. Tvrdý kámen je žádaným stavebním materiálem a těží se v několika velkých lomech poblíž Královce, které poněkud znehodnocují celkově zachovalý přírodní ráz oblasti.



Vyvěračka pod Bečkovským kopcem

Po značkách i bez nich

Vraní hory lákají návštěvníky především jako ideální vyhlídka na hřebeny Krkonoš, které jsou vzdáleny vzdušnou čarou pouhých 10 až 20 kilometrů.

Pověstná je v tomto směru nejvyšší kupole Královeckého Špičáku (881 m), na kterou vede odbočka z  desetikilometrové značené trasy – jediné v celém horském masivu. Tato modrá značka vychází z obce Bernartice a poněkud nelogickými zákrutami "prošněruje" větší část Vraních hor, aby posléze sestoupila do pohraničního Královce.

Nutno však uvést, že trasa prochází v celé své délce zajímavými přírodními partiemi, zachovalými listnatými lesy a z mnoha míst se otevírají neobvyklé pohledy do krajiny, především na Krkonoše.

Řada pozoruhodných lokalit se nachází také stranou turistických značek. Hezká je například Čertova rokle nad vesnicí Bečkov, ozdobená ryolitovými skalisky, z nichž největší pozornost zasluhuje skalní jehla v levém svahu. Pod Bečkovským vrchem se ve skalní stěně zase nachází neobvykle silný pramen, připomínající krasovou vyvěračku ve vápencové jeskynní oblasti.



Pozoruhodná mostní křižovatka v Poříčí u Trutnova

Na skok u severních sousedů

Hezké krajinné partie nabízí také polská část Vraních hor (Góry Krucze), jež je z našeho území dobře dostupná přes hraniční přechod Královec – Lubawka. Lákavá je například zeleně značená polsko-česká hřebenovka.

Navštěvovanější a krajinářsky pestřejší je však okolí městečka Lubawka. Modrá značka odtud směřuje k přírodní rezervaci Kruczy Kamieň s vzácnými rostlinami a živočichy, která zahrnuje i soustavu skalních útvarů nazvaných Krucze skaly.

Může se hodit 

ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ

Žacléř – východisko do východních Krkonoš s celoročně přístupným muzeem, možnost exkurze do bývalých  černouhelných dolů.

Růžový palouček – památné místo při hranici s Polskem, kde Jan Amos Komenský navždy opustil vlast.

Stachelberg – největší československá dělostřelecká tvrz vybudovaná před druhou světovou válkou. O víkendech od května do září možnost prohlídky.
Bernartice – nad obcí pozoruhodný železniční viadukt z roku 1868, technická památka.

Poříčí u Trutnova – u nás unikátní mimoúrovňové křížení dvou různě starých železničních mostů, technická památka.

JAK SE TAM DOSTAT

Východiskem do Vraních hor jsou dvě obce – Bernartice a pohraniční Královec. Dostanete se do nich z Trutnova a to buď autobusem nebo vlakem. Vlakové spoje však jezdí pouze o víkendech. K toulkám Vraními horami mimo značenou trasu můžete využít jako výchozí místo také dnes již výhradně rekreační vesnici Bečkov, kam však nejezdí vůbec nic.

Pokud byste chtěli zavítat do polské části, je dobré mít k dispozici automobil, jinak musíte počítat s několika nezáživnými kilometry po asfaltu z Královce k hraničnímu přechodu, případně až do Lubawky.

Podhůřím Vraních hor vede řada značených cyklostezek, hřebenové partie však pro cykloturistiku vhodné nejsou.

MAPY

1 : 50 000 SHOCart č.25, Broumovsko, Adršpach
1 : 50 000 KČT č. 26, Broumovsko, Góry Kamienne a Stołowe

UBYTOVÁNÍ

Penzion Zátiší, Bečkov – tel.: 499 879 138, 466 415 794, mail: zatisi.becko@volny.cz, www.zatisi-beckov.unas.cz
Penzion pod Vraními horami – tel.: 499 879 173, Bernartice 88, 542 04

Autoři:




Nejčtenější

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.