Vozka: pověstmi opředená hora v Jeseníkách

aktualizováno 
Drsnou krajinu jesenických horských hřebenů zdobí tajuplná a pověstmi opředená skaliska. Nejproslulejší jsou určitě Petrovy kameny známé dávnými slety čarodějnic. Strašidelná pověst se však vztahuje i k poněkud méně známému vrcholu Vozka v severní části pohoří.

Prastará rezervace
Hora Vozka (1377 m) se nachází v druhé nejvyšší partii Hrubého Jeseníku, který je vymezen liniemi Ramzovského a Červenohorského sedla. Vedle Vozky tvoří tuto partii ještě další tři turisticky známé vrcholy: Keprník (1423 m), Šerák (1351 m) a Červená hora (1337 m).

Horská oblast mezi Červenohorským a Ramzovským sedlem patří k nejnavštěvovanějším a zároveň nejcennějším v Hrubém Jeseníku. Převážná část rozložitého hřebene je chráněna v rámci národní přírodní rezervace Šerák–Keprník, která zahrnuje i vrcholovou partii Vozky.

Je to jedno z nejdéle chráněných území u nás, první rezervace na ochranu horských smrčin a rašelinišť zde byla vyhlášena již Lichtenštejny v roce 1903. Bohužel, stav dnes není zrovna nejlepší. Lesní porosty jsou silně znehodnoceny imisemi a kalamitními polomy, jejichž výsledkem jsou oku nepříliš lahodící holoseče.

Keprník přilákal i Sisi
Krajinářsky i přírodovědně nejcennějším jádrem národní přírodní rezervace je hora Keprník, která patří svým dokonalým kruhovým rozhledem k nejvyhledávanějším jesenickým vrcholům. Za dobré viditelnosti lze odtud přehlédnout velkou část našeho území od Krkonoš až po Beskydy.



Keprník z Vozky

Přes Keprník vede červená turistická značka pro pěší, pohyb cyklistů zde není vzhledem k ochraně vzácné alpínské fauny dovolen. Po přísně vymezeném chodníčku je možné vystoupit na ploché vrcholové skalisko, na němž lze sledovat křížovitě prorostlé černé minerály staurolitu.

Mezi čestné hosty Keprníku patřila například rakouská císařovna Alžběta "Sisi" známá svými aktivitami v turistice. Její návštěvu a nocleh v nedaleké Jelení boudě připomíná malý památníček, jehož lokalizaci najdete v podrobné turistické mapě.

VÝSTUPOVÉ TRASY NA VOZKU

A) Pohodlné:
1) z Ramzovského sedla lanovkou na Šerák, odtud po červené přes vrch Keprník k rozcestí Trojmezí, odtud po žluté mírným výstupem až na vrchol. Krajinářsky velmi vděčná trasa. Celkem 5 km, převýšení asi 200 m.

2) z Červenohorského sedla po červené do Sedla pod Vřesovou studánkou, odtud po zelené nejdříve mírně dolů, pak strmějí na vrchol. Celkem 6–7 km, převýšení asi 400 m.

B) Náročnější:
1) z městečka Branná po zelené značce přes bývalé osady Přední a Zadní Alojzov, podél potoku Hučava k Hášově lovecké chatě a od ní strmě vzhůru. Krajinářsky velmi vděčná trasa. Celkem 10 km, převýšení asi 800 m.

2) z městečka Branná po žluté značce paralelně s předchozí trasou krajinářsky méně hodnotným terénem převážně po lesních cestách. Celkem 10 km, převýšení asi 800 m.

3) Z turistického letoviska Kouty nad Desnou po žluté proti proudu Hučivé Desné do Sedla pod Vřesovou Studánkou, odtud po zelené nejdříve mírně dolů, pak strměji na vrchol. Celkem 9–10 km, převýšení asi 800 m.

Mapy:
SHOCart 1:50 000 č. 58
KČT 1:50 000 č. 55

Strašidelná pověst o Vozkovi
Hora Vozka (1377 m) v sousedství Keprníku je navštěvována mnohem méně než okolní jesenické vrcholy. Turisty odrazuje odlehlost od hlavní hřebenové magistrály a možná i strašidelná pověst, jejíž příběh se odehrál na sklonku zimy.

Legenda hovoří o formanovi, který dostal za úkol převézt přes jesenický hřbet vůz plný chleba a pomoci tak hladovějícím obyvatelům na severní straně pohoří. Povoz mu však při překonávání vrcholových partií Jeseníků uvízl ve sněhu a bahně a nebylo možno s ním jet dopředu ani dozadu.

V bezvýchodné situaci se vozkovi zjevil čert a poradil mu, ať podkládá pod kola vozu bochníky chleba. Rada se ukázala jako velmi účinná, vozka sypal jeden bochník za druhým a koně s vozem letěli po chlebem dlážděné cestě jako o závod.

Tu však přišla strašná bouře, kterou nikdo předtím nepamatoval. Proudy deště, sníh, hromy, blesky, vichřice! Po jejím utišení se na jesenických kopcích objevilo nové skalisko – má dodnes podobu naloženého povozu taženého koňmi s vozkou na kozlíku...

Hodnověrnost pověsti o vozkovi je sice sporná, avšak poučení, které z ní plyne, platí i dnes. Po horách nechoďte (resp. nejezděte) sami, protože při nehodě není jisté, že vám někdo pomůže. A spoléhat se na pomoc čerta se rozhodně nevyplácí!


Pověstmi opředenmá skaliska na Vozkovi

Nejstarší chata v Jeseníkách
Naopak spolehlivou pomoc a zabezpečení v nouzi poskytuje Jiřího chata – nejstarší turistická chata v Jeseníkách, choulící se pod 1351 m vysokým Šerákem nedaleko Vozky. Na pozemku vratislavského biskupství ji v roce 1888 postavil německý turistický horský spolek a dal jí název Jiřího chata. Jméno bylo zvoleno na památku biskupa Jiřího Koppa, který projekt finančně podpořil.

Původní stavba měla podobu dřevěného srubu, který zdobila malá věžička. Dlouho však nevydržela – o pět let později, roku 1893 lehla popelem. Ještě však téhož roku byla postavena nová kamenná chata, která zachovala svou podobu v podstatě až dodnes.

Chata představuje oblíbený cíl pěších turistů, kteří se téměř až k ní mohou nechat vyvézt sedačkovou lanovkou z Ramzové (v provozu je od roku 1981). Mnohem hezčí a také zdravější je však pěší výstup kolem Obřích skal. K chatě lze přijet rovněž na kole po lesní cestě z Domašova.

PŘÍSTUP DO OBLASTI:

1) Vlakem: rychlíkem do Zábřehu na Moravě, osobákem do Šumperka a odtud tratí 292 přes hanušovice a Brannou na Ramzovou anebo tratí 293 do Koutů nad Desnou. Přímý rychlík do Branné a Ramzové jezdí z Brna (příj. okolo 9. hodiny), z Ostravy (příj. okolo 10. hodiny) i z Prahy (příj. okolo 11. hodiny).

2) Autem: z Čech a severní Moravy po silnici I. třídy č. 11 (Hradec Králové – Šumperk – Ostrava), z ostatních partií republiky po silnici E-442 ze Svitav či Olomouce do Mohelnice a odtud do Šumperka.


Pamětní kámen rakouské císařovně Alžbětě "Sisi" s datumem jejího zavraždění.

Vozka z Keprníku

Hora Šerák s chatou

Keprník z Vozky

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Soutok Odry a Olzy (vpravo)

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte...

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...



Najdete na iDNES.cz