Vodopád, který si hučí pod zemí

  13:46aktualizováno  13:46
Bohatá historie, unikátní technické památky i nevšední přírodní výtvory celostátního významu! To vše naleznete v katastru obce Rudice, která patří k nejzajímavějším vesnicím nejenom v Moravském krasu, ale širokém okolí. Bohužel, anebo bohudík: největší zajímavost skryla příroda před zraky turistů do podzemí...

 


Historii určovalo železářství

Rudice patří mezi nejstarší a zároveň nejzajímavější obce Moravského krasu. V historických zprávách jsou připomínány v roce 1353 a to jako centrum dobývání železné rudy. Archeologové však dokázali, že železo se v okolí zpracovávalo již před začátkem našeho letopočtu.

Na hornickou minulost upomíná jednak název obce, ale také jména některých místních čtvrtí jako Tumperk nebo Žegrov. V roce 1893 byla těžba pro nerentabilnost zastavena.

Železná ruda v okolí Rudice byla vázána na tzv. rudické vrstvy, které představují komplex velmi neobvyklých usazenin. Kromě již zmiňovaných rud ji tvoří žáruvzdorné jíly, slévárenské písky a pestrobarevné malířské hlinky. Navíc se v nich objevují zkameněliny a pozoruhodné minerální útvary – tzv. "rudické koule" anebo "olomučanské koblížky".

Seznámit se s rudickými vrstvami na vlastní oči je možné v opuštěném jámovém lomu Seč, kde se až do roku 1993 těžily slévárenské písky. Leží kousek za obcí vlevo od silnice do Olomučan.

Symbolem je větrný mlýn

Dnešním symbolem Rudice už však nejsou zkřížená hornická kladívka, ale zdaleka viditelná silueta větrného mlýna. Stojí na jihovýchodním okraji obecní zástavby v nadmořské výšce 510 m. Patří ke skupině holandských větrných mlýnů Drahanské vrchoviny s otočnou střechou, s nimiž vykazuje řadu společných charakteristických znaků – zejména válcový tvar a vodorovný hřeben na šindelové střeše.

Mlýn pochází z roku 1865. Významným okamžikem v dějinách mlýna byl rok 1925, kdy se nad vesnicí přehnala bouře, která zničila křídla. Větrné kolo již majitel neopravil a mlecí zařízení přebudoval. Od roku 1929 fungoval rudický větřák pouze na elektrický pohon.

Po druhé světové válce se rudický větřák již neroztočil a do roku 1968 z něj zmizelo veškeré strojní vybavení, které nebylo již nikdy obnoveno. Větrné kolo na mlýně je tedy nefunkční a připomíná jeho dávnou podobu před rokem 1925.



Prehistorická pec na tavení železa

Muzeum s geoparkem

Od 13. srpna 1994 funguje rudický větrný mlýn jako muzeum a informační středisko Moravského krasu. Expozice uvnitř představují kromě dobového bydlení větrného mlynáře z počátku 20. století především těžbu železné rudy, mineralogické a archeologické nálezy a tradice keramické výroby.

Dozvíte se zde, že největší slávu zažívalo místní hornictví v 19. století, kdy v okolí fungovalo 12 šachet o hloubce 15 až 20 m. Specifický způsob dobývání přibližuje několik dobových kreseb.

V těsné blízkosti mlýna se nachází také napodobenina středověké šachty a prehistorická tavicí pec. Zajímavou pomůckou pro pochopení zdejších geologických poměrů je i zajímavě řešený geopark před budovou mlýna. Tvoří jej názorné tabule s profily zemskou kůrou a bloky typických hornin z Rudice i širší oblasti Moravského krasu.

Rudické propadání a podzemní vodopády

Velká část jinak nevelké muzejní expozice uvnitř rudického větrného mlýna je věnována speleologickým výzkumům Rudického propadání – pozoruhodného jeskynního systému, jež se rozprostírá přímo pod obcí. Jeho existenci a nástrahy nám nedávno připomněla smrt mladé jeskyňářky.



Rudické propadání

Jeskynní systém Rudického propadání se nachází v hloubce 75 m pod zemí a tvoří jej až 12 km chodeb. Impozantní je především začátek jeskyně, kdy se povrchová voda Jedovnického potoka řítí ve skalnatém kuloáru na konci slepého údolí do jeskynního otvoru a přes několik vodopádových stupňů padá do jezera o 85 m níže.

Bohužel tohle bezesporu nádherné přírodní divadlo je pro běžného smrtelníka neviditelné.

Nepřístupné podzemí Rudického propadání tvoří několik jeskynních pater, v nichž se vyskytují i mohutné dómy s bohatou krápníkovou výzdobou. Zajímavostí je záměr z počátku 20. století vybudovat na vodopádech Rudického propadání podzemní elektrárnu.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat

Obec Rudice je přístupná pouze po silnici a to buď z Brna přes Ochoz, Křtiny a Jedovnice nebo z Blanska přes Lažánky nebo Olomučany. Autobusové linky do Rudice jezdí pouze z Blanska, do Jedovnic se dostanete rovněž spojem z Brna.

Občerstvení

Občerstvení za lidové ceny a v lidovém duchu poskytuje v Rudici hospoda poblíž větrného mlýna. V blízkých Jedovnicích je větší výběr především co do cenových možností, najdete zde také cukrárnu a jiné specifické obchůdky pro náročnější turisty.

Dávné odpadiště na místě dnešní rezervace

K Rudickému propadání na konci slepého údolí vás přivede od větrného mlýna zelená turistická značka kolem vápencových skalních útvarů Kolíbky, využívaných horolezci jako cvičné skály. Vzdálenost činí jen něco málo přes 1 km.

Přestože do podzemí nahlédnout nelze, i tak působí potok mizející s rachotem ve skále velmi impozantně.

U Rudického propadání si možná také všimnete bohatých nánosů železité strusky. Ta opět souvisí s hornickou a železářskou minulostí Rudic. Kousek proti toku potoka totiž od roku 1746 fungovala huť, kterou založil majitel zdejšího panství Antonín Salm z Rájce. Odpad z výroby se vyvážel do nepotřebné díry na konci údolí – dnes národní přírodní rezervace. V současnosti by to asi neprošlo!

K redukci železa se v rudické huti používalo dřevěného uhlí, pracovalo se 25 týdnů v roce a za tuto dobu se vyrobilo zhruba 112 tun železa. Ruda měla přitom velmi proměnlivou kvalitu, za rok se jí spotřebovalo 200 až 300 tun.

NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT

Asi dva kilometry od Rudického proti toku Jedovnického potoka se rozkládá středisková obec Jedovnice. V létě je vyhledávaná zejména díky rybníku Olšovec a stejnojmennému kempu na jeho břehu jako středisko rekreace, koupání a vodních sportů.

Na podzim se sice již v rybníku nekoupe, zato se pořádá jeho tradiční výlov. Bývá to poměrně velkolepá akce se spoustou doprovodných programů. K dostání jsou kapři, amuři, štiky, sumci... Letos akce proběhla v polovině října. Více na  www.jedovnice.cz.

 

Větrný mlýn v Rudici

Prehistorická pec na tavení železa

Rudický lom Seč

Rudické propadání

Výlov Jedovnického rybníka

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z...

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...



Najdete na iDNES.cz