Lidé nakažení tichem řeky. Prohlédněte si legendární vltavské přívozy

Je to unikátní reportáž, vůbec první od proslulého fotografa Antonína Kratochvíla pro český magazín. Unikátní je svým způsobem i téma, které si vybral - svět přívozů.
Snímky přívozů na Vltavě jsou první reportáží od proslulého fotografa Antonína

Snímky přívozů na Vltavě jsou první reportáží od proslulého fotografa Antonína Kratochvíla pro český časopis. | foto: Antonín Kratochvíl

Blíží se. V pravé ruce veslo, s nímž určuje přesný směr, vlnky za jeho lodí čeří surrealistický obraz domů stojících na střeše, jež se zrcadlí ve Vltavě. Bublavý zvuk motůrku souzní s průzračným klidem, neboť řeka zde plyne tiše.

Blíží se. Už rozeznáváte, jak nosem vypouští kouř z cigarety, za jehož clonou se rýsuje ostrá tvář plná hlubokých vrásek. Je to tvář sochy, jíž někdo přičaroval vlídné modré oči.

"Vítejte, račte," řekne do skřípavého zvuku nárazu lodě na betonové molo. Zní to vřele, ale pak se Vladimír Brzybohatý zvaný Brzda opět zavře do sebe, celý se zakuklí, když se vrací po řece zpět. Nepřeje si být rušen, nebo to tak aspoň vypadá. Z Roztok vede svou loď do Klecánek, je to krátká cesta, snad minutová, rozkoš přece vždy trvá krátce.

Jak jste se k tomu dostal?
"Přes švagrovou."

Jak dlouho převážíte?
"Patnáct let."

Čím jste byl předtím?
"Řezníkem."

Co je lepší?
"Tady se člověk tak nenadře."

Měnil byste? "Ne."

Jako by se uvnitř jeho těla nejprve s námahou zvedlo obří páčidlo a teprve to dostalo slova na povrch, jako by slova byly těžké kameny. Tichem řeky se muž zvaný Brzda možná nakazil.

Není totiž pochyb, když stojí rozkročen na zádi, že řeka je v ten moment jeho. Umět to, šlo by o tom napsat báseň.

Přívoz Podbaba - Podhoří

Dál je jen moře

Antonín Kratochvíl

Antonín Kratochvíl je český portrétní a reportážní fotograf žijící v USA. Patří mezi zakládající členy fotografické agentury Sedm (VII Photo Agency). Věnuje se hlavně dokumentární fotografii, za kterou byl několikrát mezinárodně oceněn, získal mimo jiné tři ceny World Press Photo. Jako žurnalista pracoval na místech válečných konfliktů, zaznamenával genocidu v Zaire a Rwandě, utečence v Bosně i v Afghánistánu, oběti epidemie AIDS v Zimbabwe a pašeráky drog v Guatemale. V posledních letech se věnuje mizející přírodě a kulturám. V dubnu 2005 vydal knihu Vanishing zachycující ničení přírody, která obdržela ve USA titul nejlepší knihy roku v oblasti dokumentární fotografie. Získal též velmi prestižní americkou cenu Lucie Award 2005.
(Zdroj: Wikipedie)

Místo básní vyprávějí fotografie. Kvůli nim chodil známý fotograf Antonín Kratochvíl podél břehů Vltavy, kvůli nim se setkal s bývalou převoznicí Věrou Kadlecovou, kronikářkou všech dostupných i zaniklých přívozů. Byl to svérázný dialog. Jestliže Brzda hovoří tak, jak se v jeho kraji chová Vltava, paní Kadlecová musela asi převážet na divokých tocích, proud její řeči je nezkrotitelný jako splav, stejně jako on z kamene na kámen skáče z jedné věci na druhou.

"Promiňte, můžete mluvit vltavským žargonem?" přeruší ji v jednu chvíli fotograf.
"Mluvím, jak mluvím."

"Musíte ta slova víc prokládat."
"Jak na mě působíte, tak mluvím."

"Jak na vás působím?"
"Takovej ten střeďák."

"Co to znamená?"
"Nemáte vázanku a tak, ale kdybych vás měla v lodi, tak bych mluvila, jak byste si přál."

Kratochvíl prošel válkami, fotil genocidu ve Rwandě, pašeráky drog v Guatemale, vrací se do Černobylu, pronikl na nepřístupné mejdany zlaté ruské mládeže, avšak v lodi převoznice Kadlecové by byl "středňákem"...

Nemusí se ovšem bát: "Přívoz mi vzali, tak jsem si koupila loďku a plula do Hamburku, to mě vysvobodilo. Bez řeky bych umřela."

Přívoz Podbaba - Podhoří
Přívoz Podbaba - Podhoří
Přívoz Klecánky - Roztoky

Dál za Hamburkem je už jen moře, budoucnost každé z řek a metafora budoucnosti lidí, však to znáte - někdo dříve a někdo později. Doplul i Karel. Vostrovský řečený Cirát, legendární vltavský převozník: v říjnu 1982 si dal do pramičky kolečko s pískem, aby jako každoročně opravil stařičkou stezku na Císařské louce, po níž koně tahali naložené šífy, kousek odtud měl i převoznickou boudu s plakáty nahatých dam. Foukal studený vítr, pramice se převrhla a starý pán - bylo mu tenkrát přes osmdesát - utonul.

Cirát doplul. Cirát, otec Věry Kadlecové.

Přívoz Podbaba - Podhoří

Podsvětí? Ne, Podbaba

Proč se věnoval přívozům? Kratochvíl vysvětluje: "Je to romantika, hrozně mě to rajcovalo. Pro mě jde o symbol převozu do druhého světa."

Druhý svět naštěstí nemusí být nutně podsvětí, ale třeba Podbaba nebo Podhoří, kde místo obhroublého Chárona potkáte usměvavého převozníka a vyslechnete od něj, jak mu každé ráno donese důchodce do lodi noviny.

O kus dál po proudu Vltavy zazvoní v kapse Brzdy mobil. Klučina potřebuje přes vodu na kroužek keramiky, netrefil se do jízdního řádu, stačí ovšem zavolat a - "jo, jo, jedu!" - za okamžik už jsou Roztoky, a ne Klecany za vodou.

"Mám stálé zákazníky, a když je převezu tam a oni se do večera nevrátí, vrtá mi hlavou, kde jsou. Co si na druhé straně počnou?" vypráví Brzda, pak jde, stočí loď špičkou po směru jízdy, aby se pod ni provlékl řetěz, který vede ke kladce na laně zavěšeném nad řekou. Ten systém zajišťuje, aby loď nestrhl proud z nedalekého jezu, avšak když náhle přelétne poryv a voda ztmavne, řetěz se snadno zamotá a převozníkovi je trapně. "Že jsem to nezvládl, ale někdy to v té rychlosti nejde."

Brzda už se přece krapet rozmluvil, páčidlo na slova pracuje plynuleji. "Jednou mám po šichtě a přes řeku plave chlapík. Vydám se mu naproti - co blbneš, převezu tě! Že prý v pohodě, vzal jsem aspoň psa, pěkného dobrmana, který plaval s ním. A najednou - žádné máchání rukama, jen zvuk, jako když pinknete do balonu naplněného vodou - chlap zmizel, pes začal okamžitě výt. Hledal jsem háčkem i kotvou, ale utopeného nenašli ani hasiči. Vynořil se až v Libčicích, sedm kilometrů odtud, v batohu na zádech měl startér a alternátor do motoru..."

Domluví, zapálí si další z nekonečné řady cigaret. Mlčky potahuje, jako by v sobě nechal doznívat ozvěnu vytí opuštěného dobrmana. Ať to Kratochvíl myslel se symbolem druhého světa jakkoliv, jisté bohužel je, že pokaždé se nenachází v Klecánkách.

Pan Brzyboh, přezdívaný Brzda na přívozu Klecánky - Roztoky

"Tohle je důležitý"

V Klecánkách nebo na jiném z patnácti pražských přívozů je každopádně líp. "Od té doby, co máme přívoz, mě přestalo bavit jezdit na dovolenou," vypráví Alena Brzybohatá. "Za vodou jezdí vlaky, po vodě lodičky, chodí sem dobře naladění lidé. Sednu si kousek stranou a jen se spokojeně koukám."

Manžel právě otáčí loď špičkou dopředu, poprvé to tak dělá před šestou ráno, naposledy v osm večer. Vzdor příjmení to ke zbohatnutí není, vždyť i předchůdce Cirát pořádně vydělal pouze při benátské noci, když Ema Destinová zpívala na vyšehradské skále kněžnu Libuši.

"Peníze, peníze... Každý si myslí, že jsou důležitý," říká paní Alena. "Houby důležitý, tohle je důležitý," pokyne bradou k Vltavě.

Uprostřed řeky stojí muž zvaný Brzda, veslem v pravé ruce určuje přesný směr. Ten výjev působí nostalgicky, jako byste nahlédli do zaniklých časů. Vysoko nad ním krouží s nehybnými křídly káňata.

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...