Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vlakem po Rusku

  13:27aktualizováno  13:27
Cestování vlakem je na území bývalého Sovětského svazu jednoznačně nejrozšířenější a nejoblíbenější druh dopravy. Velkou roli hraje jeho cena, protože vlak je bezkonkurenčně nejlevnější. Pochopitelně tomu odpovídá i kvalita cestování. V Rusku existují dvě třídy: "kupé" a "plackartnyj". Jízdenka "kupé" je o něco dražší, a poněkud paradoxně, z pohledu bezpečnosti, méně výhodná. Do uzavřeného kupé totiž může během často i několikadenní cesty kdokoliv vniknout a připravit cestujícímu nepříjemné chvilky.

Jedinou záchranou v takových chvílích bývá "načalnik vagona", obvykle rázná žena ve středních letech, která se stará o pohodlí pasažérů. Při nastupování do vagónu jí musí všichni cestující odevzdat jízdenky. Na konci cesty je zase dostanou zpět. Pokud má člověk před sebou delší cestu, nafasuje od ní za malý poplatek také povlečení a polštář s dekou. Kromě funkce klasické průvodčí tyto ženy také třeba vaří čaj a starají se o čistotu toalety. Ta se před každou stanicí zamyká a toaletní papír je k dispozici pouze prvních několik hodin jízdy. Průvodčí také dohlížejí, aby se po zemi neválely odpadky.

Nejvíce lidí cestuje třídou "plackartnyj". Lehátkový vagón je rozdělen do několika kójí se šesti místy. Horní dvě lehátka slouží pro odkládání zavazadel. Nejvýhodnější místo je úplně dole, protože pod lavicí je zároveň úložný prostor pro zavazadla, k nimž se tak nikdo nepovolaný nemůže dostat. Z horních míst nejenže člověk nemá kontrolu nad svými zavazadly a botami, ale při prudkém brždění se mu může stát, že spadne dolů z výšky zhruba metr osmdesát. Lehátka jsou navíc poměrně úzká a nepohodlná.

Zvláštním druhem vlaků jsou takzvané "električky", příměstské vlaky, jimiž se tisíce lidí dopravují každodenně z okrajových částí větších měst do centra za prací. Vagón električky není rozdělen žádnými přepážkami a průvodčího zde nepotkáte. Cestující jsou odbaveni jako v metru – už na nádražním peronu před nástupem do vlaku se prochází turnikety.

Rusové jsou zvyklí – na středoevropské poměry – na dlouhé jízdy vlakem. Cestují za prací, rodinou či známými, přičemž několikadenní cesta přes celé Rusko není výjimkou. A v rámci možností si ji dokážou co nejvíce zpříjemnit. Ve vlaku bývá málokdy jídelní vůz, a i ten kolikrát spíš "pitný". Jídlo si každý vozí s sebou, a to v několikanásobně větším množství, než kolik ho sám spotřebuje. To proto, že ruská duše je široká a pohostinná. Cizinci neznalému prostředí se může nezřídka přihodit, že se svého jídla ani nedotkne, přičemž z vlaku nakonec vystupuje úplně přejezený.

Na každé větší stanici vlak okamžitě obklopí prodavači čehokoliv. Cestou si lze pořídit třeba jídelní servis či dečky na stůl nebo župan. Ale hlavně spoustu jídla od pečených kuřat a koláčků až po zmrzlinu, ryby a chleba. Ceny mírné, prodavači zboží cestujícím doslova vnucují. Jen je třeba být obezřetný a příliš nedůvěřovat například tepelně zpracovanému masu – a vydatně desinfikovat, nejlépe vodkou. A také si neustále dávat pozor na peněženku. Proto často "načalnik vagona" odmítá prodavače pustit dovnitř. Mohlo by se stát, že po takové návštěvě by několik pasažérů postrádalo svoje věci.

Ruské vlaky jsou nekuřácké, ale je dovoleno kouřit na vyhrazených plošinách vagónů. Hlavně v zimě bývá uvnitř přetopeno, a žádné z oken nejde otevřít, jsou totiž pevně přišroubovaná. Výjimkou je léto. Když je největší parno, přijde údržbář, okno vyšroubuje a jednoduše vysadí z rámu. Někdy se stane, že se na nádraží na jedno místo prodá více jízdenek. V tomto případě je na "načalnikovi vagona", aby cestující rozesadil k jejich největší možné spokojenosti. Proto je nezbytné být s průvodčími pokud možno zadobře a vyhýbat se konfliktům s nimi.

Další zvláštností je, že vlaky vyjíždějící z Moskvy mívají v cílových stanicích až několikahodinové zpoždění. Přijíždějí-li na některé z více než deseti moskevských nádraží, dorazí většinou na minutu přesně. Veškeré nepohodlí v ruských vlacích vynahradí družnost spolucestujících. Rádi si povídají o všem možném a nesmí u toho chybět dobré jídlo a pití. Člověk tak může vyslechnout desítky zajímavých a neuvěřitelných příběhů z "velké země" a nahlédnout do mentality ruského národa.

Ukáže-li se, že je ve vagónu cizinec, okamžitě se stává středem pozornosti. Česká republika má navíc v Rusku stále ještě dobrý zvuk. Mnoho Rusů v Česku bylo nebo se tam chystá, slyšeli o krásách Prahy a Karlových Varů, a tak se zajímají, jak se žije ve střední Evropě. Pokud jim je člověk sympatický, za krátkou dobu jej osazenstvo vagónu přijme za svého a při případném incidentu (např. krádeži) se postaví za cizince, který je v pozici jejich hosta.

Autor:




Nejčtenější

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Další z rubriky

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Eiffelova věž po pátečních útocích v Paříži zůstává zavřená (15. listopadu 2015)
Turisté objevují neznámou Paříž s osobními průvodci

Podobně jako mnoho Američanů snili Mike, Dennis, Brian a Derek o návštěvě Paříže. Nechtěli ji však poznávat jako běžní turisté. Vyžádali si tedy službu...  celý článek

Vzhledem k absenci silnic spojujících města a vesnice na pobřeží tu kromě...
Kde žije víc psů než lidí. V zemi barevného ledu vládne tma a pořádný mráz

Od zvláštního zpravodaje MF DNES v Grónsku Za velkoměsto se tu bere vesnice s pěti tisíci lidmi, po ulicích běhají bílí tažní psi, zima zalézá hluboko do kostí a do sousedního města dojedete jen lodí....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.