Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlakem po Rusku

  13:27aktualizováno  13:27
Cestování vlakem je na území bývalého Sovětského svazu jednoznačně nejrozšířenější a nejoblíbenější druh dopravy. Velkou roli hraje jeho cena, protože vlak je bezkonkurenčně nejlevnější. Pochopitelně tomu odpovídá i kvalita cestování. V Rusku existují dvě třídy: "kupé" a "plackartnyj". Jízdenka "kupé" je o něco dražší, a poněkud paradoxně, z pohledu bezpečnosti, méně výhodná. Do uzavřeného kupé totiž může během často i několikadenní cesty kdokoliv vniknout a připravit cestujícímu nepříjemné chvilky.

Jedinou záchranou v takových chvílích bývá "načalnik vagona", obvykle rázná žena ve středních letech, která se stará o pohodlí pasažérů. Při nastupování do vagónu jí musí všichni cestující odevzdat jízdenky. Na konci cesty je zase dostanou zpět. Pokud má člověk před sebou delší cestu, nafasuje od ní za malý poplatek také povlečení a polštář s dekou. Kromě funkce klasické průvodčí tyto ženy také třeba vaří čaj a starají se o čistotu toalety. Ta se před každou stanicí zamyká a toaletní papír je k dispozici pouze prvních několik hodin jízdy. Průvodčí také dohlížejí, aby se po zemi neválely odpadky.

Nejvíce lidí cestuje třídou "plackartnyj". Lehátkový vagón je rozdělen do několika kójí se šesti místy. Horní dvě lehátka slouží pro odkládání zavazadel. Nejvýhodnější místo je úplně dole, protože pod lavicí je zároveň úložný prostor pro zavazadla, k nimž se tak nikdo nepovolaný nemůže dostat. Z horních míst nejenže člověk nemá kontrolu nad svými zavazadly a botami, ale při prudkém brždění se mu může stát, že spadne dolů z výšky zhruba metr osmdesát. Lehátka jsou navíc poměrně úzká a nepohodlná.

Zvláštním druhem vlaků jsou takzvané "električky", příměstské vlaky, jimiž se tisíce lidí dopravují každodenně z okrajových částí větších měst do centra za prací. Vagón električky není rozdělen žádnými přepážkami a průvodčího zde nepotkáte. Cestující jsou odbaveni jako v metru – už na nádražním peronu před nástupem do vlaku se prochází turnikety.

Rusové jsou zvyklí – na středoevropské poměry – na dlouhé jízdy vlakem. Cestují za prací, rodinou či známými, přičemž několikadenní cesta přes celé Rusko není výjimkou. A v rámci možností si ji dokážou co nejvíce zpříjemnit. Ve vlaku bývá málokdy jídelní vůz, a i ten kolikrát spíš "pitný". Jídlo si každý vozí s sebou, a to v několikanásobně větším množství, než kolik ho sám spotřebuje. To proto, že ruská duše je široká a pohostinná. Cizinci neznalému prostředí se může nezřídka přihodit, že se svého jídla ani nedotkne, přičemž z vlaku nakonec vystupuje úplně přejezený.

Na každé větší stanici vlak okamžitě obklopí prodavači čehokoliv. Cestou si lze pořídit třeba jídelní servis či dečky na stůl nebo župan. Ale hlavně spoustu jídla od pečených kuřat a koláčků až po zmrzlinu, ryby a chleba. Ceny mírné, prodavači zboží cestujícím doslova vnucují. Jen je třeba být obezřetný a příliš nedůvěřovat například tepelně zpracovanému masu – a vydatně desinfikovat, nejlépe vodkou. A také si neustále dávat pozor na peněženku. Proto často "načalnik vagona" odmítá prodavače pustit dovnitř. Mohlo by se stát, že po takové návštěvě by několik pasažérů postrádalo svoje věci.

Ruské vlaky jsou nekuřácké, ale je dovoleno kouřit na vyhrazených plošinách vagónů. Hlavně v zimě bývá uvnitř přetopeno, a žádné z oken nejde otevřít, jsou totiž pevně přišroubovaná. Výjimkou je léto. Když je největší parno, přijde údržbář, okno vyšroubuje a jednoduše vysadí z rámu. Někdy se stane, že se na nádraží na jedno místo prodá více jízdenek. V tomto případě je na "načalnikovi vagona", aby cestující rozesadil k jejich největší možné spokojenosti. Proto je nezbytné být s průvodčími pokud možno zadobře a vyhýbat se konfliktům s nimi.

Další zvláštností je, že vlaky vyjíždějící z Moskvy mívají v cílových stanicích až několikahodinové zpoždění. Přijíždějí-li na některé z více než deseti moskevských nádraží, dorazí většinou na minutu přesně. Veškeré nepohodlí v ruských vlacích vynahradí družnost spolucestujících. Rádi si povídají o všem možném a nesmí u toho chybět dobré jídlo a pití. Člověk tak může vyslechnout desítky zajímavých a neuvěřitelných příběhů z "velké země" a nahlédnout do mentality ruského národa.

Ukáže-li se, že je ve vagónu cizinec, okamžitě se stává středem pozornosti. Česká republika má navíc v Rusku stále ještě dobrý zvuk. Mnoho Rusů v Česku bylo nebo se tam chystá, slyšeli o krásách Prahy a Karlových Varů, a tak se zajímají, jak se žije ve střední Evropě. Pokud jim je člověk sympatický, za krátkou dobu jej osazenstvo vagónu přijme za svého a při případném incidentu (např. krádeži) se postaví za cizince, který je v pozici jejich hosta.

Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Sixtinská kaple Alp. Malá švýcarská vesnice ukrývá poklad nedozírné hodnoty

Interiér kostela sv. Martina v Zillis

Pouhé tři kilometry od propasti Viamala v údolí Hinterrhein se nachází malá vesnička Zillis, která se nijak neliší od...

Přírodní národy už kvůli globalizaci téměř skončily, říká cestovatel

Cestovatel Petr Jahoda má za sebou desítek expedic k přírodním národům Asie a...

Máte sen, že vyrazíte do světa za dobrodružstvím? Cestovatel Petr Jahoda jich na cestách za přírodními národy prožil...

Slovensko pro tuláky. Pustiny a temnoty Veporských vrchů lákají i hvězdáře

Vyhlídka z Klenovského Veporu

Opuštěná a temná místa lidi většinou děsí, v případě slovenských Veporských vrchů však mohou být pro mnohé tuláky...

Najdete na iDNES.cz