HISTORIE BYDLENÍ
Dvanáct pokojů nové prohlídkové trasy ve druhém patře zámku je zařízeno ve zcela rodinném duchu. Kromě mobiliáře jsou místnosti vybaveny i spoustou detailů, drobností a malých předmětů, které až do dnešních dnů odpočívaly pouze v zámeckém depozitáři. Rozpitá sklenice s vínem v člověku zcela cíleně vyvolává pocit, že si zámečtí obyvatelé jen na chvíli někam odskočili.
Návštěvníci se tak po zdolání několika schodů přenesou nejen o poschodí výš, ale alespoň na chvíli především do zajímavého devatenáctého století. „Myšlenka na provedení instalace a zpřístupnění doposud opomíjeného druhého patra vizovického zámku vznikla poprvé po uvolnění prostor bývalé muzejní expozice v polovině roku 1997. Počáteční kroky pro konkrétní realizaci expozice se však mohly uskutečnit až po nutné rekonstrukci stropů druhého patra, tedy v závěru roku 1999,“ řekla kastelánka vizovického zámku Jana Pluhařová.
První místností, která celou prohlídku zahajuje, je kancelář panského správce pana Kovaříka. Po absolvování točitého pískovcového schodiště už návštěvník může v klidu vnímat a nechat na sebe působit dychtivě očekávající a historií dýchající místnosti jako jsou čítárna, knihovna, ložnice hraběnky Stillfriedové, herna, salonek ala biedermeier, benátský malovaný pokoj, hostinský pokoj s boudoirem, kuřárna, jídelna pro hosty a čajový salonek.
„Při realizaci prohlídky jsme se pokoušeli vcítit do doby lidí osmnáctého století a jejich životního stylu. Snažili jsme se vidět vše jejich očima, proniknout do jejich soukromí. S touto myšlenkou jsme se pokusili uspořádat a vybavit každou uvolněnou místnost. Především instalací řady drobných předmětů, kterých je něco kolem jednoho tisíce, jsme se snažili o vytvoření reálné atmosféry doby. Šlo nám především o to, aby prostory vypadaly, jako by je jejich obyvatelé pouze na chvíli opustili. Ze zkušenosti vím, že návštěvník chce vidět především zabydlené interiéry, které sice nezáří bohatstvím, zato jsou opravdovým dokladem životního stylu vyšších vrstev v minulých stoletích. Zvolili jsme proto variantu historické instalace. Všechny umístěné předměty sice nejsou úplně autentické, původní je ovšem veškerý nábytek. Šlo nám o prezentaci určité historické doby a životního stylu, který s sebou přinášela,“ upřesnila Jana Pluhařová.
JAK SE PÁLILA SLIVOVICE
Vůně slivovice, koření a bylin vítá návštěvníky nové expozice Pálení slivovice ve Vizovicích. Podle autora této expozice Karla Pavlištíka ze zlínského Muzea jihovýchodní Moravy dokumentuje výstava nejen výrobu alkoholu, ale především rozsáhlé využití švestek v domácnostech a valašském hospodářství. Švestky se jedí čerstvé i sušené, dávají se do knedlíků a buchet, vaří se z nich povidla, pecky se dříve lisovaly a topilo se jimi.
Dřevo tohoto stromu je vhodné například k uzení masa. Ve stálé expozici je k vidění sedmdesátiletá nelegální palírna, která se podle Pavlištíka předávala z generace na generaci. Ukázky doplňují oplétané nádoby, sklenice a doklady o pálení slivovice. Vizovická Jelínkova pálenice instalovala také ukázky produktů od roku 1955. Mimo jiné takzvanou košer slivovici dodávanou židovským obcím. Vizovický zámek je otevřen denně vyjma pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.
