Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V podzemní továrně nacistů jde o zdraví, teď ji lze projít aspoň virtuálně

  19:42aktualizováno  19:42
Za války tu při hloubení tunelů zemřely tisíce vězňů. Nacisté bývalé vápencové doly na okraji Litoměřic přetvořili v podzemní továrnu Richard. Do labyrintu chodeb se sice nesmí, nyní je ale možné si Hitlerovo obří dílo projít alespoň na webu. Virtuální prohlídka ukazuje osm kilometrů.

Bývalou nacistickou podzemní továrnu Richard "zpřístupnila" alespoň virtuální prohlídka. | foto: Richard-1.com

Virtuální návštěvník klikáním na šipky postupuje podzemními chodbami jako v nějaké počítačové hře. Zhruba dva tisíce fotek, ze kterých je prohlídka vytvořená, pořídil prezident Společnosti pro výzkum historického podzemí Ladislav Lahoda s několika spolupracovníky během sedmi dvacetihodinových výprav. 

Celkem zmapovali asi osm kilometrů chodeb, které jsou alespoň trochu přístupné. Zbytek největší bývalé podzemní továrny v Česku je zavalený, v části je úložiště radioaktivního odpadu.

Prohlídku továrny najdete zde

Možnost prohlédnout si na internetu někdejší továrnu má přispět k tomu, aby se tam nechodilo ve skutečnosti. "Umožní to odborníkům i dalším zájemcům, aby tam mohli nahlédnout bez riskování života. Lidé tam nebudou muset lézt, aby ověřili nesmysly, kolik je tam tajných chodeb, strojů, zbraní nebo zakopaných beden se zlatem," vysvětluje Lahoda.

Do podzemní je sice kvůli havarijnímu stavu zakázaný vstup, přesto se do něj řada lidí vydává. "Tam se od 60. let leze neustále. Úřady občas zabetonují vstup, někdo to zase odbetonuje a tak to postupuje pořád dál. Richard je přitom jedno z nejnebezpečnějších podzemí v Česku. Měsíčně tam spadne nějaký zával. Je celkem zázrak, že tam za ta léta nikdo nepřišel o život," popisuje přední odborník na historické podzemí.

Bývalá nedokončená továrna, ve které nacisté vyráběli součásti tanků, se nachází na západním okraji Litoměřic. Kilometry chodeb a hal ve starých vápencových dolech hloubili a rozšiřovali vězni z koncentračních táborů. Přibližně pět tisíc jich při tom zemřelo.

Zpřístupnění bývalé továrny by bylo extrémně nákladné

Litoměřická radnice sice v roce 2009 přišla s myšlenkou opravy a zpřístupnění části podzemních prostor, současné vedení města ale od ambiciozního plánu upustilo (více čtěte zde). 

"Obnova prostor, které jsou staticky špatné, by stála neskutečné peníze. Spíše se půjde formou připomenutí si minulosti. Třeba přímo u vstupu, nebo jen nahlédnutím do prostor a vybudováním objektu, kde by byla expozice," řekl letos v květnu iDNES.cz místostarosta Karel Krejza.

Fotogalerie

Co se bude s bývalou továrnou dít dál, se zatím neví. Podle představitelů města totiž může několik let trvat, než se vyřeší komplikovaný spor o pozemky nad továrnou, které se Litoměřice pokouší získat. 

Lahoda navíc připomíná, že vlastnictví důlních staveb je obecně velmi problematické. "Důlní dílo je toho, kdo jej vykopal, nikoliv majitele pozemku. Víme pouze, že majitelem prvních vybetonovaných sto metrů chodby je Památník Terezín. Komu patří zbytek, je sporné. Pokud nikomu, tak by se k němu mohl hlásit majitel pozemku, pokud by neměl zájem, připadne státu," říká.

Virtuální prohlídka má podle něj také ukázat, že plány otevřít někdejší Hitlerovu továrnu jsou z finančního i technologického hlediska velmi nereálné. "Muselo by se to celé vybetonovat a tím pádem by se původní genius loci vůbec nedochoval," míní Lahoda. Podle dřívějších odhadů by rekonstrukce jen části prostor vyšla na stovky milionů korun.

Nacisté na území Česka zřídili v posledních letech války desítky podzemních továren. Kromě Richarda patřily k největším objekty v Rabštejně a Svitavě v severních Čechách či v jeskyni Výpustek na Blanensku. Němci přesunuli část válečné výroby na české území proto, že se továrny v Říši stávaly terčem bombardování. Pod zemí nepřítel nemohl továrny tak snadno zničit.

Větší objekty se budovaly ve starých dolech nebo železničních tunelech, menší hlavně ve sklepech pivovarů či lihovarů. Po roce 1945 se prostory obvykle vrátily k původnímu účelu, část využila armáda, zbytek pustl.

Měli jsme možnost, projít podzemí továny Richard s kamerou iDNES.cz

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.