Hejna hus na Novomlýnských nádržích

Hejna hus na Novomlýnských nádržích | foto: Josef Chytil, MF DNES

Víkend v ptačím království pod Pálavou

Pokud jste milovníky přírody a nevíte, kam vyrazit o víkendu, máme pro vás tip. Právě nyní, v polovině března, je příležitost vidět jeden z nejpozoruhodnějších přírodních divů v Česku: tisícihlavá hejna divokých hus, zimující na Novomlýnských nádržích pod Pálavou.

"Je to tak," potvrzuje ornitolog Josef Chytil z Chráněné krajinné oblasti Pálava. "Sice již některé husy začaly odlétat na sever, ale ještě jich tu tisíce zůstávají. Nějakou dobu zde vydrží i mořští orli, kteří zde zimují. O víkendu jsem jich zde napočítal 25."

Turistická atrakce
Přijíždíme od Brna směrem na Mikulov. Silnice vede po hrázi mezi druhou a třetí Novomlýnskou nádrží. U propusti stojí několik aut. Vedle stojí lidé a pozorují dalekohledy vodu. Zastavujeme také.

Už při vylézání z vozu slyšíme hluk vydávaný husami. Je asi 11 hodin a na hladině několik set metrů od břehu plavou tisíce velkých ptáků. Obrovské společenství tvoří převážně vzájemně si podobné husy polní a běločelé a o něco větší a světlejší husy velké.

Další hejna se vracejí z pastvy, celé to působí dojmem obří letadlové lodi: skupiny velkých ptáků synchronizovaně dosedají na hladinu jedna za druhou. Náhle celé tisícihlavé hejno vzlétne, za velkého hluku zakrouží nízko nad vodou a opět usedá.

"Podívejte, to je vyplašil mořský orel," říká muž, který stojí s dalekohledem vedle nás. Za chvíli se ptáci s křikem opět zvedají a my jasně vidíme tmavého dravce s rozpětím křídel dost přes dva metry, jak rychle klouže nad hladinou směrem k husám. Zkouší, zda mezi nimi není nějaký slabší kus, který by byl snadnější kořistí. "Dospělou zdravou husu by v hejnu ulovil těžko," potvrzuje Josef Chytil.

Společenství hus na novomlýnských nádržích tvoří převážně tři druhy. Jedním z nich je i husa běločelá. Vzácně se mezi nimi vyskytnou i další druhy, jako například bernešky. Za husami se na nádrže stahují i predátoři jako orel mořský. S tím, jak se na jaře husí hejna stěhují na sever, nahrazují je skupinky kachen, které se vracejí z jihu zahnízdit pod Pálavu. Příkladem mohou být pestré zrzohlávky rudozobé.

Rodinné safari
Na hrázi u propusti je stále živo, každou chvíli se zastaví auto, z něj vycházejí milovníci přírody a turisté často i s dětmi pozorovat vodní ptactvo. Za hodinu se jich tu vystřídá několik desítek. Většina lidí je vybavena triedry.

"Nádrže jsou velké a husy se drží daleko od břehu, chce to mít alespoň osm až desetkrát přibližující dalekohled," vysvětluje milovník ptactva Pavel Kolman, který za touto podívanou přijel z Prahy. Jedině tak můžete dobře vidět jednotlivé opeřence.

O kus dál pozorují hejno ornitologové se střední Moravy. Na stativu mají velký dalekohled, kterým prohlížejí pečlivě každého ptáka. Mezi "obyčejnými husami" se ukrývají vzácné druhy. "Našli jsme bernešky, husy indické, a dokonce i husu sněžnou," říkají spokojeně. To je unikát, možná první pozorování v Česku. Tato obyvatelka dalekého severu však zřejmě uletěla nějakému chovateli. S dalšími objevy je to jiné. Bernešky vzácně na jižní Moravu zalétaly už dříve.

"Husy indické pocházejí původně z Tibetu, ale již před léty tito atraktivní ptáci občas ulétli chovatelům. Dnes žije v západní Evropě malá, ale životaschopná populace. Pozorované exempláře k ní zřejmě patří," říká dr. Chytil.

Chceme se podívat i jinam, zajíždíme proto na pravý břeh nádrže, opět vidíme i slyšíme všudypřítomné husy. Místo však je na pozorování horší a je také zima. Sedáme proto do vozu a jedeme do Dolních Věstonic. Zdejší slavné archeologické muzeum míjíme, zato stavíme v místní restauraci U Langrů, kde si dáváme čaj a poměrně solidní oběd.

Vracíme se k vodě, ale tentokrát vyrážíme po hrázi mezi první a druhou nádrží. Zde je sice hus o něco méně, ale lze zde dobře - jsou přece jen o něco blíž - pozorovat různobarevné severské druhy kachen i "mořské" racky bělohlavé s rozpětím křídel hodně přes metr.

Náhrada za husy
Počty ptáků na Nových Mlýnech se stále mění. Nádrže nejsou jen místem, kde tisíce severských ptáků tráví zimu, ale na několik dní či týdnů zde zastavují další hejna opeřenců, kteří zimují jižněji a zde nabírají sílu a odpočívají.

Například po příletu husích hejn z Neziderského jezera v Rakousku počátkem března odhaduje dr. Chytil, že krátkodobě obývalo kraj pod Pálavou padesát tisíc těchto vzácných ptáků.

Tato oblast se tak stává evropsky významným zimovištěm hus. Tím, jak ubývá hus, přilétají na "uprázdněné" místo ptáci, kteří na jižní Moravě hnízdí a před zimou odlétli na jih. Tak se v březnu navracejí nenápadné kachny kopřivky, ale i atraktivní zrzohlávky, jedny z nejpestřeji zbarvených kachen. Na vodní ploše jsou vidět hojně i kormoráni. Přes zimu jich tu je několik stovek. Dříve zde i hnízdili. Dnes si našli klidnější útočiště nedaleko, a na Novomlýnské nádrže jen zalétají lovit.

Jak se vyznat v ptačím království

Na vycházku za vodními ptáky se můžete vydat takřka kdekoliv. V každém větším městě, kde protéká řeka, se jich shromažďují hejna. Většinou jde o opeřence ze severu, kteří k nám přilétají prožít zimu na nezamrzající vodě. V březnu se většinou vracejí zpět. Blízko lidí se cítí v bezpečí před přirozenými nepřáteli. Proto přibývají stále nové druhy, které tuto příležitost využívají.

Tak se nyní na Vltavě v centru Prahy, Labi, Ohři, ale i moravských řekách náhle objevili kormoráni. Zrovna tak přibyly v šedesátých letech labutě. Dokonce i rackové, kteří patří ke koloritu zimního města, dříve v Praze nezimovali. První pětičlenné hejnko se zde objevilo v roce 1877, u Letné byli vystříleni. Užitek z nich však prý byl nepatrný "neboť byli velmi vyhublí".



Labuť velká

Labuť velká
Je všeobecně známý pták, který se v posledních letech rozšířil po celé zemi. Nebylo tomu tak vždy. Ještě kniha Ptactvo velké Prahy z roku 1955 píše: "I vznešená labuť poctí Prahu někdy svou návštěvou. Pravda, někdy jsou to jen krotcí jedinci, chovající se jen pro ozdobu, ale někdy jsou to opravdu zatoulanci z dalekého severu. V roce 1940 byla jedna taková labuť chycena a dodána pražské zoo." Dnes jich v Česku žijí tisíce.

 



Kormorán velký

Kormorán velký
Charakteristický pták, který se rychle v posledních deseti letech šíří po celé střední Evropě. Dnes se v hojném počtu vyskytuje v zimě na všech větších řekách v Česku. Nebojí se zalétnout ani do měst.

Navzdory své nápadnosti není ještě všeobecně poznáván. Takže vězte: ta zvláštní, velká černá kachna, kterou lze spatřit, jak se například v Praze potápí u Národního divadla či těžce přeletuje Karlův most, je opravdu kormorán.




Lyska černá

Lyska černá
Všeobecně známý pták, který je však mnohdy považován za jakousi černou kachnu. Ve skutečnosti patří lyska do příbuzenstva chřástalů a s kachnami není příbuzná. Ve větším množství zimuje na řekách v posledních desetiletích. Jejich počty se ve městech stále zvyšují. Je to pták, který není plachý, neskrývá se - žije často až veřejně. Lysky můžeme spatřit na našich rybnících po celý rok.






Polák černý

Polák velký
Pták jen o něco menší než kachna divoká. Samička vybarvena méně pestře než kačírek (na snímku). Poláci velcí zimují na velkých řekách delší čas. Hojně však např. na Vltavu přilétají až v posledních desetiletích. Dříve se raději zdržovali dál od lidí, uprostřed proudu. To se v posledních několika letech mění. Dnes se nechají krmit a jsou téměř tak důvěřiví a krotcí jako divoké kachny.

 



Polák chocholačka

Polák chocholačka
Menší pták, asi poloviční než divoká kachna. Sameček výrazně černobíle zbarvený, samička spíše hnědavá. Oba mají nápadnou chocholku, podle které dostali jméno. O jejich zvycích platí totéž co o polákovi velkém. Snad jen, že jsou stále o něco plašší a zatím se nepřibližují k lidem na menší vzdálenost než asi deset metrů (alespoň na Vltavě v Praze).

,